Kazimierz Sabbat
Kazimierz Sabbat | |
---|---|
Kazimierz Sabbat (kolem roku 1977) | |
Prezident Polska v exilu | |
Ve funkci: 8. dubna 1986 – 19. července 1989 | |
Předchůdce | Edward Bernard Raczyński |
Nástupce | Ryszard Kaczorowski |
Předseda Polské exilové vlády | |
Ve funkci: 5. srpna 1976 – 8. dubna 1986 | |
Předchůdce | Alfred Urbański |
Nástupce | Edward Szczepanik |
Ministr zahraničních věcí Polska v exilu | |
Ve funkci: 20. června 1979 – 7. dubna 1986 | |
Předchůdce | Zygmunt Zawadowski |
Nástupce | Zygmunt Szkopiak |
Stranická příslušnost | |
Členství | nezávislý politik |
Narození | 27. února 1913 Bieliny Kapitulne, Kongresové Polsko |
Úmrtí | 19. července 1989 (ve věku 76 let) Londýn, Spojené království |
Místo pohřbení | Gunnersbury Cemetery |
Choť | Anna Sabbat |
Alma mater | Právnická fakulta Varšavské univerzity |
Profese | politik, spisovatel a podnikatel |
Ocenění | Řád bílé orlice velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska velkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska |
Commons | Kazimierz Sabbat |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kazimierz Aleksander Sabbat (27. února 1913 Bieliny Kapitulne – 19. července 1989 Londýn) byl polský aktivista, v letech 1976–1986 předseda polské exilové vlády a v letech 1986–1989 exilový prezident Polska.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se ve vesnici Bieliny Kapitulne. Byl synem varhaníka Ignacyho a Francizsky. V roce 1932 složil maturitní zkoušku na gymnáziu v Mielci.[1] V roce 1939 vystudoval práva na Varšavské univerzitě. Za druhé Polské republiky a v exilu působil jako harcer. Po krátké službě u námořnictva byl poslán do brigády generála Stanisława Maczka, s níž se dostal do Spojeného království. Během služby byl zraněn. Na konci války pracoval jako jako referent pro mládež.
V roce 1948 odešel do zálohy a založil vlastní společnost na výrobu plastových výrobků. V letech 1976–1986 byl předsedou polské exilové vlády. Dne 9. ledna 1986 mu prezident Edward Raczyński udělil Řád znovuzrozeného Polska.[2] Dne 8. dubna 1986 se ujal funkce exilového prezidenta Polska[3][4] a z titulu své funkce byl vyznamenán Řádem bílé orlice.[5] V roce 1988 navštívil spolu s manželkou Spojené státy a Austrálii.[6] U příležitosti 45. výročí bitvy o Monte Cassino byl 19. května 1989 spolu s rodinou přijat na soukromé audienci papežem Janem Pavlem II.[7]
Dne 19. července 1989 kolem 19. hodiny odešel ze své kanceláře do svého domu; cestou na stanici metra Sloane Square v 19:20 hodin zkolaboval a byl převezen do nemocnice, kde byl prohlášen za mrtvého.[8][9] Příčinou smrti byl infarkt myokardu.[10] Jeho nástupcem se stal Ryszard Kaczorowski – do té doby ministr pro národní záležitosti ve vládě Edwarda Szczepanika. Stalo se tak na základě dekretu o nástupnictví před uzavřením míru.
Pohřební obřad se konal 27. července 1989 ve Westminsterské katedrále, kde byla rakev s prezidentovým tělem vystavena v kapli Panny Marie.[11] Následujícího dne byl po mši, které předsedal biskup Szczepan Wesoły, pohřben na hřbitově Gunnersbury v Londýně.[12] Na tomto místě byla později pohřbena i jeho manželka Anna Sabbat (1924–2015, rozená Sulik), která se stala jeho manželkou v roce 1949 a s níž měl tři dcery a syna.[13][14]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kazimierz Sabbat na polské Wikipedii.
- ↑ Sprawozdanie Dyrekcji Państwowego Gimnazjum im. St. Konarskiego (Typu humanistycznego) w Mielcu za rok szkolny 1931/32. Mielec: [s.n.], 1932. Dostupné online. S. 100, 114. (polsky)
- ↑ KAZIMIERZ, Sabbat. Polska na drodze do wolności i niepodległości. Toruň: Adam Marszałek, 2009. ISBN 978-83-7611-402-6. S. 6. (polsky)
- ↑ Ustąpienie Prezydenta Rzeczypospolitej. S. 26. Dziennik Ustaw [online]. [cit. 2023-03-10]. S. 26. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-24. (polsky)
- ↑ Protokół złożenia przysięgi przez Prezydenta Rzeczypospolitej Kazimierza Sabbata. S. 27. Dziennik Ustaw [online]. 1986-04-10 [cit. 2023-03-10]. S. 27. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-24. (polsky)
- ↑ FILIPOW, Krzysztof. Order Orła Białego. Bělostok: [s.n.], 1995. S. 55.
- ↑ Komunikat Kancelarii Cywilnej Prezydenta Rzeczypospolitej o wyjeździe Prezydenta Rzeczypospolitej do Stanów Zjednoczonych Ameryki Północnej i Australii. S. 47–48. Dziennik Ustaw [online]. [cit. 2023-03-10]. S. 47–48. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-09-23. (polsky)
- ↑ Komunikat Kancelarii Cywilnej Prezydenta Rzeczypospolitej o audiencji Prezydenta Rzeczypospolitej u Ojca Świętego Jana Pawła II. S. 62. Dziennik Ustaw [online]. [cit. 2023-03-10]. S. 62. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-05-03. (polsky)
- ↑ Protokół złożenia przysięgi przez Prezydenta Rzeczypospolitej Ryszarda Kaczorowskiego. S. 64. Dziennik Ustaw [online]. [cit. 2023-03-10]. S. 64. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (polsky)
- ↑ Komunikat Kancelarii Cywilnej o zgonie Prezydenta Rzeczypospolitej ś. p. Kazimierza Sabbata i zaprzysiężeniu Prezydenta Rzeczypospolitej Ryszarda Kaczorowskiego. S. 68–69. Dziennik Ustaw [online]. [cit. 2023-03-10]. S. 68–69. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (polsky)
- ↑ DASZCZYŃSKI, Roman. Ryszard Kaczorowski. wyborcza.pl [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (polsky)
- ↑ Komunikat Kancelarii Cywilnej o uroczystościach pogrzebowych zmarłego Prezydenta Rzeczypospolitej ś. p. Kazimierza Sabbata. S. 70–74. Dziennik Ustaw [online]. [cit. 2023-03-10]. S. 70–74. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (polsky)
- ↑ Komunikat Kancelarii Cywilnej o uroczystościach pogrzebowych zmarłego Prezydenta Rzeczypospolitej ś. p. Kazimierza Sabbata. S. 74–79. Dziennik Ustaw [online]. [cit. 2023-03-10]. S. 74–79. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (polsky)
- ↑ Akcja sprzątania polskich grobów. www.londyn.msz.gov.pl [online]. 2016-11-01 [cit. 2023-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (polsky)
- ↑ Kazimierz Aleksander Sabbat. Find a Grave [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kazimierz Sabbat na Wikimedia Commons
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MATELSKI, Dariusz. Wojskowość – bezpieczeństwo wychowanie. Księga jubileuszowa profesora Lecha Wyszczelskiego w 70. rocznicę urodzin. Siedlce: [s.n.], 2012. Kapitola Losy insygniów władzy Drugiej Rzeczypospolitej (11 grudnia 1922 – 22 grudnia 1990), s. 59–78.