Ludmila z Poděbrad
| Ludmila z Poděbrad | |
|---|---|
 | |
| Narození | 16. října 1456 |
| Úmrtí | 20. ledna 1503 (ve věku 46 let) Lehnice |
| Místo pohřbení | Lehnice |
| Povolání | regentka |
| Choť | Fridrich I. Lehnický |
| Děti | Bedřich II. Lehnický Jan II. Lehnický Jiří I. Břežský |
| Rodiče | Jiří z Poděbrad a Johana z Rožmitálu |
| Rod | páni z Kunštátu a Poděbrad |
| Příbuzní | Hynek z Poděbrad, Viktorín z Poděbrad, Boček z Poděbrad, Jindřich I. starší z Minsterberka, Barbora z Poděbrad, Kateřina z Poděbrad a Zdenka Česká (sourozenci) Žofie Lehnická, Jiří II. Břežský a Fridrich III. Lehnický[1] (vnoučata) |
| Funkce | regent |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ludmila z Poděbrad (16. října 1456 – 20. ledna 1503 Lehnice) byla česká princezna, dcera českého krále Jiřího z Poděbrad a jeho manželky Johanky z Rožmitálu. Provdala se za lehnického a břežského knížete Fridricha I.
Od dětství byla objektem sňatkové politiky svého otce Jiřího z Poděbrad. Ve čtyřech letech byl navržen její sňatek s bavorským knížetem Jiřím Bavorským, synem Ludvíka IV. Bohatého. Po ztroskotání tohoto plánu jí otec o rok později zasnoubil s uherským magnátem Vavřincem Ujlakim. Když se ani tento sňatek nerealizoval, uzavřel král Jiří z Poděbrad rodovou smlouvu s polským králem Kazimírem Jagellonským, podle které se Ludmila měla stát manželkou jeho syna Vladislava. Nakonec ani tento projekt nevyšel a Ludmila se 5. září 1474 provdala v Lehnici za lehnického knížete Fridricha I. Z tohoto manželství vzešli tři synové a dcera:
- Jan I., (1477–1495)
- Fridrich II., kníže lehnický, břežský a olavský († 1547)
- Jiří I., kníže břežský (mezi 1481/1483 – 30. srpna 1521)
Po smrti svého manžela se Ludmila v letech 1488–1498 titulovala kněžna slezská, lehnická a zlotoryjská[2] a spravovala lehnické knížectví na místě svých nezletilých potomků. Po své smrti byla 22. ledna 1503 pohřbena v kartuziánském klášteře v Lehnici.[3] Jejím nástupcem se stal syn Fridrich II. Lehnický, který byl v roce 1526 jedním z kandidátů na český královský trůn.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ například v listině NA-RM č. 217 z roku 1491 [1]
- ↑ FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 98.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2.
- FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 95–106.
- GLOGOWSKI, Stefan. Genealogia Podiebradów. Gliwice: Urzad Miasta i Gminy Ziebice ; Muzeum v Gliwicach, 1997. 156 s. (polsky)
- GLOGOWSKI, Stefan. Potomci krále Jiřího z Poděbrad : (Genealogie knížat z Minstrberka). Ostrava: Klub genealogů a heraldiků, 1989. 83 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludmila z Poděbrad na Wikimedia Commons - Rodokmen Poděbradů
