Rysy

Rysy
	Polský vrchol Rysů (2500 m)
Vrchol	2501 m n. m.
Prominence	161 m ↓ sedlo Váha
Izolace	0,63 km → Ťažký štít
Seznamy	Nejvyšší hory evropských zemí; Slovenské dvoutisícovky #9; Štíty Vysokých Tater #9; Koruna hor Polska #1
Poznámka	nejvyšší hora Polska
Poloha
Stát	Slovensko; Polsko
Pohoří	Vysoké Tatry
Souřadnice	49°10′46″ s. š., 20°5′17″ v. d.
	Rysy
Prvovýstup	30. července 1840
Hornina	žula
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rysy je hora v Tatrách, ležící na slovensko-polské státní hranici. Hora má tři vrcholy, dva leží na Slovensku a jeden v Polsku. Nadmořská výška středního a nejvyššího je 2501 m, leží na Slovensku. Severozápadní vrchol je nejvyšší horou celého Polska, udává se u něj nadmořská výška 2499 či 2500 m. Nejnižší je jihovýchodní vrchol ležící na Slovensku, s nadmořskou výškou 2473 m. Severozápadní vrchol zároveň slouží od roku 2000 jako hraniční přechod pro pěší, ovšem jen v letním období.

Pojmenování

Název Rysy (shodný ve slovenštině i v polštině) pochází z goralského slova pro čáry, rýhy a štěrbiny ve skále. Tyto rysy jsou skupina roklí (žlabů) západně od vrcholu Rysů na tzv. Žabím hřebeni. Název tedy nepochází ze jména kočkovité šelmy zvané rys, ale spíše etymologicky souvisí s rýsováním.

Známé výstupy

První známý výstup na Rysy uskutečnil 20. července 1840 Eduard Blásy s průvodcem Jánem Rumanem starším. První zimní výstup absolvovali Theodor Wundt a průvodce Jakob Horvay 10. dubna 1884.^[1]

V roce 1899 navštívili Rysy manželé Marie Curie-Skłodowská a Pierre Curie a v roce 1913 Vladimír Iljič Lenin, na jehož počest se kdysi konaly masové výstupy na Rysy.

V první polovině září 2023 polský sportovec a sběratel rekordů Wojciech Sobierajski vynesl na vrchol kámen vážící 50 kilogramů, jímž chtěl dosáhnout, aby nejvyšší bod Polska dosáhl výšky 2500 metrů nad mořem a svůj výkon zveřejnil na sociálních sítích. Vyvolal tím nelibost správy národního parku, jejíž pracovnice zmínila možné ohrožení pachatele i dalších turistů a sdělila, že záležitost řeší správa parku se snahou zjistit, zda nebylo porušeno nějaké ustanovení zákona o ochraně přírody. Vynášení kamenů na horu za účelem dosažení kulaté nadmořské výšky již dříve udělal happening Adam Rzepecki, člen uměleckého uskupení Lodž Kaliska.^[2]

Chata pod Rysy

Na úbočí Rysů se na slovenské straně v nadmořské výšce 2250 metrů nachází známá Chata pod Rysy (slovensky Chata pod Rysmi, polsky Chata pod Rysami), nejvýše položená horská chata na Slovensku. Chata byla postavena v roce 1932 jako přízemní objekt, v roce 1977 byla zvýšena o jedno patro. Chata je v provozu pouze v letní sezóně (od 15.6. do 31.10.) Nabízí občerstvení a nouzové ubytování pro 14 lidí. Vzhledem k nebezpečí sněhových i kamenných lavin se uvažuje již několik let o přesunutí chaty do výše položeného místa, zatím však není pro přesun dostatek finančních prostředků.

Doliny a plesa

Jihozápadní stěna Rysů spadá do Mengusovské doliny, kde se v Žabí dolině nachází 3 malá karovo-morénová jezera nazývaná Žabie plesá Mengusovské (Velké, Malé a Vyšné). Severozápadní stěna spadá jediná do Polska, kde se v Dolině Rybiego potoku nachází velká jezera Morskie oko a Czarny Staw pod Rysami. Východní stěna, kterou jedinou nevede značená turistická cesta, spadá do Ťažké doliny, kde se nacházejí Ťažké a Zmrzlé pleso.

Přístup

Přístup je možný pouze v letním období od 16. června do 31. října. Střední vrchol je nejvyšším v Tatrách, který je volně přístupný bez horského vůdce. Výstup je možný od rozcestí nad Popradským plesem:

po modré turistické značce Mengusovskou dolinou k rozcestí nad Žabím potokem (0:30) a dále
- po červené turistické značce (2:50), která pokračuje dále do Polska.

K rozcestí nad Popradským plesem je možné se dostat od:

Popradského plesa po červené turistické značce (0:05),
Štrbského plesa po červené turistické značce (1:40),
železniční zastávky Popradské Pleso po modré turistické značce k rozcestí nad Popradským plesem (1:20).

Sestup na Popradské pleso trvá 2:30. Z Polska je možný výstup od Morskieho oka kolem Czarneho stawu pod Rysami, výstup s ohledem na značné převýšení trvá 4 hodiny, sestup k Morskiemu oku 3:30.

Galerie

Panoramatický pohled z Rysů

Cesta na Rysy
Rysy z Polska
Slovenský vrchol hory Rysy (2503 m), i celých Tater
Výhled do Bielovodské doliny
Bývalý hraniční přechod
Hraniční kámen na hoře Rysy

Odkazy

Reference

↑ Rysy ,Meeraugspitze ,Tengerszem-csucs 2503 [online]. summitpost [cit. 2016-06-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Lovec rekordů chtěl polské Tatry vyšší, za balvan na vrcholu mu hrozí pokuta, iDnes.cz, 16. 9. 2023

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rysy na Wikimedia Commons
Rysy na VysokeTatry.com
Výstup na Rysy na Horalka.org
Výstup na Rysy na HoryEvropy.cz Archivováno 7. 4. 2013 na Wayback Machine.
Popis výstupu na Rysy + video na TatraAdventures.cz
Chata pod Rysy

[1] Rysy ,Meeraugspitze ,Tengerszem-csucs 2503 [online]. summitpost [cit. 2016-06-12]. Dostupné online. (anglicky)

[2] Lovec rekordů chtěl polské Tatry vyšší, za balvan na vrcholu mu hrozí pokuta, iDnes.cz, 16. 9. 2023

[1]

[2]

Dvoutisícovky Východních Tater

Vysoké Tatry (27)	Gerlachovský štít (2655 m) • Lomnický štít (2634 m) • Ľadový štít (2627 m) • Pyšný štít (2623 m) • Vysoká (2560 m) • Kežmarský štít (2556 m) • Končistá (2538 m) • Baranie rohy (2526 m) • Rysy (2503 m) • Kriváň (2495 m) • Bradavica (2476 m) • Ganek (2462 m) • Slavkovský štít (2452 m) • Prostredný hrot (2441 m) • Hrubý vrch (2428 m) • Mengusovský štít (2424 m) • Satan (2421 m) • Kolový štít (2418 m) • Javorový štít (2417 m) • Veľké Solisko (2413 m) • Štrbský štít (2381 m) • Krátka (2374 m) • Kôprovský štít (2363 m) • Svinica (2301 m) • Tupá (2284 m) • Jahňací štít (2230 m) • Široká (2210 m)

Belianské Tatry (3)	Havran (2152 m) • Ždiarska vidla (2142 m) • Hlúpy (2061 m)

Nejvyšší hora Evropy

Země	Albánie Andorra Arménie Ázerbájdžán Belgie Bělorusko Bosna a Hercegovina Bulharsko Černá Hora Česko Dánsko Estonsko Finsko Francie Gruzie Chorvatsko Irsko Island Itálie Kazachstán Kypr Lichtenštejnsko Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Moldavsko Monako Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko Řecko San Marino Severní Makedonie Slovensko Slovinsko Spojené království (Anglie, Severní Irsko, Skotsko, Wales) Srbsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko Ukrajina Vatikán

Teritoria, kolonie a zámořská území	Akrotiri a Dekelia (GB) Athos (GR) Alandy (FI) Faerské ostrovy (DK) Gibraltar (GB) Guernsey (GB) Jan Mayen (NO) Jersey (GB) Man (GB) Špicberky (NO)

Území s částečným mezinárodním uznáním	Abcházie Jižní Osetie Kosovo Podněstří Severní Kypr

Zaniklé státní struktury	Arcach

Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)

Podcelky	Západní Tatry (Červené vrchy • Kasprov vrch • Liptovské kopy • Liptovské Tatry • Lúčna • Ornak • Osobitá • Roháče • Sivý vrch) Východní Tatry (Belianské Tatry • Vysoké Tatry)

Vybrané vrcholy Východních Tater	Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)

Sedla Východních Tater	Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)

Vybrané vrcholy v Západních Tatrách	Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)

Sedla v Západních Tatrách	Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)