Vévodská hrobka

Vévodská hrobka
	Vévodská hrobka
Základní informace
Výstavba	1365
Stavebník	Rudolf IV. Habsburský
Poloha
Adresa	Katedrála svatého Štěpána, Rakousko
Souřadnice	48°12′29,73″ s. š., 16°22′25,1″ v. d.
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vévodská hrobka (německy Herzogsgruft) je pohřební komora pod kněžištěm katedrály sv. Štěpána ve Vídni v Rakousku. Obsahuje 78 schránek s těly, srdci nebo vnitřnostmi 72 členů habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie.

Historie

Vévodská hrobka (červeným písmem Ducal Crypt) je jedním z několika pohřebišť pod svatoštěpánským dómem. Kosti více než 11 tisíc osob ze zrušených hřbitovů okolo katedrály jsou uloženy v katakombách.

Před svou smrtí (ve věku 25 let) v roce 1365 nařídil vévoda Rudolf IV. zbudovat pro své ostatky kryptu v jím založené katedrále. V ní jsou ostatky uloženy už 650 let. Pro sebe také zřídil kenotaf umístěný nad kryptou před hlavním oltářem. Tento symbolický hrob byl později přestěhován do severního kněžiště, na jehož stěně byl umístěn i epitaf psaný tajnými symboly.

Po Rudolfu IV. zde byla pohřbívána rodina vládnoucí linie rakouských vévodů, avšak poté, co se Habsburkové stali císaři, byli pochováváni v různých městech (Vídeň dosud nebyla stálým sídlem císaře). V roce 1633 byla dokončena Císařská hrobka v kapucínském kostele ve Vídni a stala se novým pohřebištěm dynastie.

Balzamovači věděli již od dob starých Egypťanů, že je třeba odstranit vnitřní orgány, pokud se má zbytek těla zachovat. Schránky s těmito orgány byly obvykle vloženy do rakve, ale když v roce 1654 zemřel římský král Ferdinand IV., byla na jeho přání urna s jeho srdcem uložena v augustiniánském kostele, jeho tělo v Císařské hrobce v kapucínském kostele a schránka s jeho vnitřnostmi v kryptě svatoštěpánské katedrály. Jeho instrukce vedly k založení Hrobky srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele. Jeho mladší bratr, císař Leopold I., se rozhodl pokračovat v tradici, kdy byly ostatky rozděleny, a také rozšířil Císařskou kryptu, aby měla dostatečnou kapacitu pro budoucí pohřby. Následně byly urny s vnitřnostmi pravidelně ukládány ve Vévodské kryptě svatoštěpánského dómu. Následkem této tradice byl každý jeden z celkového počtu 39 osob pohřben na třech různých místech.

Do roku 1754 byla malá obdélníková Vévodská hrobka přeplněna 12 sarkofágy a 39 urnami, proto byla na východním konci rozšířena o oválnou komoru (přímo pod současným umístěním arcibiskupského stolce). Pro některá těla byly vyrobeny nové sarkofágy. V roce 1956 byla krypta zrekonstruována a umístění rakví a uren bylo změněno. Sarkofágy vévody Rudolfa IV. a jeho manželky Kateřiny byly umístěny ve středu na podstavci a 62 uren s vnitřními orgány byly přesunuty z dvou řad polic kolem nové komory do skříní v původní hrobce.

Pohřbení v kryptě nemuselo být vždy natrvalo. Císař Fridrich III. zde ležel pouhých 20 let, dokud nebyl hotov jeho skvostný hrob nahoře v jižním kněžišti. Tělo jeho bratra arcivévody Albrechta VI. (1418–1463) bylo odstraněno po 300 letech.

Velký přísun ostatků, zcela jiný než pravidelné ukládání uren s vnitřnostmi, nastal jako důsledek rušení klášterů za vlády císaře Josefa II. v roce 1782. Když byly uzavřeny církevní instituce, ve kterých byli někteří členové dynastie pochováni, bylo nutné těla přesunout. Císařská hrobka byla v porovnání s dneškem poloviční a bylo v ní už uloženo 57 těl. Proto císař nařídil, aby těla dvou osob (č. 1 a 14), které zemřely před vybudováním Císařské hrobky, byla uložena ve Vévodské hrobce. Tělo další osoby, císařovny Eleonory (č. 16), která by za normálních okolností měla nárok být pochována v Císařské hrobce, bylo také posláno do Vévodské hrobky, protože ani její manžel (č. 19) nebyl u kapucínů pohřben.

Pravděpodobně v tomto období bylo odstraněno tělo vévody Albrechta VI., aby vzniklo místo pro ostatní, a dorazilo tělo (č. 15), na jehož sarkofágu je napsán pouze rok a jména rodičů. Na základě jiných důkazů bylo tělo ztotožněno s jednoroční Annou Lotrinskou, jejíž bratr Karel V., vévoda lotrinský, se oženil s arcivévodkyní Eleonorou Marií Josefou (1653–1697) (ovdovělou polskou královnou a dcerou císaře Ferdinanda III., č. 21) v roce 1678. Snad toto manželství může mít nějakou souvislost, proč zde tato ne-Habsburkovna byla pohřbena, ale přesný důvod není jasný.

Jako poslední zde byla v roce 1878 uložena urna s vnitřnostmi arcivévody Františka Karla (č. 78), otce císaře Františka Josefa.

Statistiky

celkem 78 uren a sarkofágů, z toho:
16 rakví (č. 1–16)
6 uren se srdci (č. 26, 35, 39, 44, 47, 50)
56 uren s vnitřními orgány (č. 17–25, 27–34, 36–38, 40–43, 45, 46, 48, 49, 51–78)
celkem těla nebo části těl 72 osob, z nich:
10 císařů (8 římských, 1 rakouský, 1 Francouzů) – vnitřní orgány:
- římští:
  - 1612–1619 Matyáš Habsburský (č. 18)
  - 1619–1637 Ferdinand II. (č. 19)
  - 1637–1657 Ferdinand III. (č. 21)
  - 1657–1705 Leopold I. (č. 41)
  - 1705–1711 Josef I. (č. 42)
  - 1711–1740 Karel VI. (č. 48)
  - 1745–1765 František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)
  - 1790–1792 Leopold II. (č. 59)
- rakouský
  - 1835–1848 Ferdinand I. (č. 77)
- Francouzů
  - 1815 Napoleon II. (č. 76)
10 manželek císařů (8 římských, 1 římská i rakouská, 1 rakouská císařovna; 1 tělo a 9 vnitřností):
- římské císařovny:
- těla:
  - 1622–1637 Eleonora Gonzagová (č. 16)
- vnitřní orgány:
  - 1612–1618 Anna Tyrolská (č. 17)
  - 1666–1673 Markéta Terezie Španělská (č. 29)
  - 1673–1676 Klaudie Felicitas Tyrolská (č. 31)
  - 1651–1657 Eleonora Gonzagová (č. 33)
  - 1711–1740 Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53)
  - 1745–1765 Marie Terezie (č. 57)
  - 1790–1792 Marie Ludovika Španělská (č. 60)
- římská (1792–1806) a rakouská (1804–1807) císařovna:
  - 1792–1807 Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 70)
- rakouská císařovna:
  - 1808–1816 Marie Ludovika Modenská (č. 74)
3 římští králové, nikoliv císařové:
- 1314–1330 Fridrich I. Habsburský (č. 1)
- 1653–1654 Ferdinand IV. (č. 20)
- 1811–1814 Napoleon II. (č. 76)
1 francouzská královna: Alžběta Habsburská (č. 14)
1 královna Obojí Sicílie: Marie Karolína (č. 73)
nejstarší pochovaný: zemřel 1330 Fridrich III. Sličný (č. 1)
poslední: 1878 František Karel (č. 78)
dočasné pohřby:
- č. x415 Fridrich III. (21.9.1415 Innsbruck – 19.8.1493 Linec), římský král (1440–1493), od roku 1452 císař – po dvacetiletém čekání byl pohřben v sarkofágu v jižním kněžišti katedrály sv. Štěpána. Za jeho vlády v roce 1469 vznikla Vídeňská diecéze.
- č. x418 Albrecht VI. (18.12.1418 Vídeň – 2.12.1463 Vídeň), bratr Fridricha III. (č. x415).

Seznam osob pohřbených ve Vévodské hrobce

Tučně jsou vyznačeni panovníci a panovnice a jejich manželky a manželé. Žlutě jsou zvýrazněna těla, zeleně vnitřnosti a červeně srdce.

Těla

Ve Vévodské hrobce jsou pochována těla následujících osob:

Po-řa-dí	Jméno	Datum a místo narození	Datum a místo úmrtí	Otec	Matka	Datum a místo svatby, choť	Srdce	Poznámky
1.	Fridrich I. (III.) Sličný z rodu Habsburků	1289	13. 1. 1330 Gutenstein	Albrecht I. Habsburský (1255–1308)	Alžběta Goricko-Tyrolská (asi 1262–1313)	1313 Barcelona v zastoupení / 31. 1. 1314 Judenburg: Isabela Aragonská (asi 1300–1330)		Římský (proti)král (1314–1330), rakouský a štýrský vévoda (1308–1330, do roku 1326 spolu s bratrem Leopoldem I.), děd vévody Rudolfa IV. (č. 3). Jeho ostatky sem byly převezeny v roce 1782, když byl Josefem II. zrušen kartuziánský klášter v Mauerbachu, který založil a kde byl původně pohřben. Manželka byla pohřbena v minoritském kostele ve Vídni.
2.	Fridrich III. (I.) Štědrý z rodu Habsburků	31. 3. 1347 Vídeň	10. 12. 1362 Vídeň	Albrecht II. Moudrý (1298–1358)	Johana z Pfirtu (1300–1351)			Rakouský a korutanský vévoda (1358–1362) spolu s bratrem Rudolfa IV. (č. 3).
3.	Rudolf IV. Zakladatel z rodu Habsburků	1. 11. 1339	27. 7. 1365 Milán	Albrecht II. Moudrý (1298–1358)	Johana z Pfirtu (1300–1351)	1353 Praha: Kateřina Lucemburská (č. 4)		Rakouský a korutanský vévoda (1358–1365, do roku 1362 s bratrem Fridrichem III. (č. 2)). Zadal stavbu současné katerály sv. Štěpána ve Vídni a založil Vídeňskou univerzitu (1365). Původně byl pochován v kostele S. Giovanni in Concha v Miláně a později přesunut sem. Univerzita každoročně pokládá věnec na jeho hrob 12. března jako vzpomínku na svého zakladatele.
4.	Kateřina Lucemburská (Česká)	19. 8. 1342 Praha	26. 4. 1395 Perchtoldsdorf nebo Vídeň	Karel IV. (1316–1378	Blanka z Valois (1316–1348)	1353: Praha Rudolf IV. Habsburský (č. 3)		Druhý manžel byl bavorským vévodou (společně s pěti bratry 1347–1350) a braniborským markrabětem (1365–1373).
4.	Kateřina Lucemburská (Česká)	19. 8. 1342 Praha	26. 4. 1395 Perchtoldsdorf nebo Vídeň	Karel IV. (1316–1378	Blanka z Valois (1316–1348)	19. 3. 1366 Praha Ota V. Bavorský (1346–1379)
5.	Albrecht III. "s copem" z rodu Habsburků	1349 Vídeň	29. 8. 1395 Laxenburg	Albrecht II. Moudrý (1298–1358)	Johana z Pfirtu (1300–1351)	1366: Alžběta Lucemburská (1358–1373)		Rakouský a štýrský vévoda (1365–1395, do roku 1386 společně s Leopoldem III.), korutanský vévoda (1365–1395, v letech 1379–1386 společně s Leopoldem III. a od roku 1386 společně s Vilémem), mladší bratr Rudolfa IV. (č. 3). První manželka byla pohřbena v klášteře Gaming.
5.	Albrecht III. "s copem" z rodu Habsburků	1349 Vídeň	29. 8. 1395 Laxenburg	Albrecht II. Moudrý (1298–1358)	Johana z Pfirtu (1300–1351)	1375: Beatrix Norimberská (č. 10)
6.	Albrecht IV. Habsburský	19. 9. 1377 Vídeň	14. 9. 1404 Klosterneuburg	Albrecht III. Habsburský (č. 5)	Beatrix Norimberská (č. 10)	24. 4. 1390 Vídeň: Johana Žofie Bavorská (1373–1410)		Rakouský vévoda (1395–1404), manželka byla pohřbena ve katedrále sv. Štěpána ve Vídni.
7.	Vilém Habsburský	1370 Vídeň	15. 7. 1406 Vídeň	Leopold III. Habsburský (1351–1386)	Viridis Visconti (asi 1350–1414)	Johana II. Neapolská (1371–1435)		Korutanský vévoda (1385–1406, do roku 1395 společně s Albrechtem III. (č. 5), synovec Rudolfa IV. (č. 3). Manželka byla pohřbena v bazilice sv. Kláry v Neapoli.
8.	Leopold IV. Tlustý z rodu Habsburků	1371	3. 6. 1411 Vídeň	Leopold III. Habsburský (1351–1386)	Viridis Visconti (asi 1350–1414)	15. 8. 1393: Kateřina Burgundská (1378–1425)		Synovec Rudolfa IV. (č. 3). Manželka byly pohřbena v klášteře (kartouze) v Champmolu.
9.	Jiří Habsburský	1435	1435	Albrecht V./II. Habsburský (1397–1439)	Alžběta Lucemburská (1409–1442)			Nedospělý syn římského, uherského a českého krále a rakouského vévody.
10.	Beatrix Norimberská z rodu Hohenzollernů	asi 1360 Norimberk	10. 6. 1414 Perchtoldsdorf	Fridrich V. Norimberský (1333–1398)	Alžběta Míšeňská (1329–1375)	1375: Albrecht III. Habsburský (č. 5)
11.	Karel Habsburský	26. 9. 1565	23. 5. 1566	Maxmilián II. Habsburský (1527–1576)	Marie Španělská z rodu Habsburků (1528–1603)			Arcivévoda, devítiměsíční syn císaře.
12.	Ferdinand Habsburský	28. 3. 1551	16. 6. 1552	Maxmilián II. Habsburský (1527–1576)	Marie Španělská z rodu Habsburků (1528–1603)			Arcivévoda, patnáctiměsíční syn císaře.
13.	Marie Habsburská	1564	1564	Maxmilián II. Habsburský (1527–1576)	Marie Španělská z rodu Habsburků (1528–1603)			Arcivévodkyně, měsíční dcera císaře.
14.	Alžběta Habsburská	5. 7. 1554 Vídeň	22. 1. 1592 Vídeň	Maxmilián II. Habsburský (1527–1576)	Marie Španělská z rodu Habsburků (1528–1603)	1570: Karel IX. Francouzský (1550–1574)		Francouzská královna (1570–1574). V roce 1782 sem bylo převezeno její tělo z Královnina kláštera (Königinkloster, konkrétně z kostela Andělské Matky Boží) ve Vídni, který založila pro klarisky. Manžel zemřel mlád ve věku 24 let a byl pohřben v bazilice Saint-Denis.
15.	Anna Lotrinská	12. 5. 1645	28. 2. 1648	Mikuláš II. František Lotrinský (1609–1670)	Klaudie Lotrinská (1612–1648)			Vévodkyně, nedospělá dcera lotrinského vévody (1634), předtím biskupa v Toul, opata v Commendam a kardinála (1626).
16.	Eleonora Gonzagová z Mantovy	23. 9. 1598 Mantova	27. 6. 1655 Vídeň	Vincent I. Gonzaga (1562–1612)	Eleonora Medicejská (1567–1611)	22. 2. 1622 Innsbruck: Ferdinand II. Štýrský (č. 19), jeho druhá manželka	urna v mauzoleu ve Štýrském Hradci	Císařovna (1622–1637). Její ostatky sem byly převezeny v roce 1782 z kláštera karmelitek u sv. Josefa (Siebenbüchnerinnen) ve Vídni, který sama založila.

Vnitřnosti

Zamřížované výklenky v původní komoře (před vchodem do komory s rakvemi) schraňují 62 měděných uren obsahujících vnitřní orgány jednotlivých členů habsburské dynastie.

Po-řa-dí	Jméno	Datum a místo narození	Datum a místo úmrtí	Otec	Matka	Datum a místo svatby, choť	Tělo	Srdce	Poznámky
17.	Anna Tyrolská z rodu Habsburků	4. 10. 1585 Innsbruck	15. 12. 1618 Vídeň	Ferdinand II. Tyrolský (1529–1595)	Anna Kateřina Gonzagová (1566–1621)	4. 12. 1611 Vídeň: Matyáš Habsburský (č. 18)	hrob č. 1 v Císařské hrobce (1633)	urna č. 1 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Císařovna (1612–1618), v roce 1617 založila kostel kapucínů a Císařskou hrobku. Zemřela ve věku 33 let po sedmiletém bezdětném manželství. Její manžel a zároveň bratranec byl o 28 let starší než ona.
18.	Matyáš Habsburský	24. 2. 1557 Vídeň	20. 3. 1619 Vídeň	Maxmilián II. (1527–1576), tohoto třetí syn	Marie Španělská z rodu Habsburků (1528–1603)	4. 12. 1611 Vídeň: Anna Tyrolská (č. 17), jeho sestřenice	hrob č. 2 v Císařské hrobce (1633)	urna č. 2 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Císař (1612–1619), spoluzakladatel kostela kapucínů a Císařské hrobky. Na Pražském hradě nechal v roce 1614 postavit Matyášovu bránu. Zemřel pouhé 3 měsíce po své manželce Anně.
19.	Ferdinand II. Štýrský z rodu Habsburků	9. 7. 1578 Štýrský Hradec	15. 2. 1637 Vídeň	Karel II. Štýrský (1540–1590), tohoto nejstarší syn	Marie Anna Bavorská (1551–1608)	23. 4. 1600 Štýrský Hradec: Marie Anna Bavorská (1574–1616)	mauzoleum ve Štýrském Hradci	urna č. 3 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Císař (1619–1637).
19.	Ferdinand II. Štýrský z rodu Habsburků	9. 7. 1578 Štýrský Hradec	15. 2. 1637 Vídeň	Karel II. Štýrský (1540–1590), tohoto nejstarší syn	Marie Anna Bavorská (1551–1608)	2. 2. 1622 Innsbruck: Eleonora Gonzagová (1598–1655)	mauzoleum ve Štýrském Hradci	urna č. 3 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Císař (1619–1637).
20.	Ferdinand IV.	8. 9. 1633 Vídeň	9. 7. 1654 Vídeň	Ferdinand III. Habsburský (1608–1657), tohoto nejstarší syn	Marie Anna Španělská z rodu Habsburků (1606–1646)		hrob č. 29 v Císařské hrobce	urna č. 4 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Římský král (1653–1654), zakladatel Hrobky srdcí a zároveň tradice pohřbívání různých částí těla členů císařské rodiny ve třech vídeňských kostelech. Zemřel 2 měsíce před svými 21 narozeninami.
21.	Ferdinand III.	13. 7. 1608 Štýrský Hradec	2. 4. 1657 Vídeň	Ferdinand II. (č. 19)	Marie Anna Bavorská (1574–1616)	1631 Vídeň: Marie Anna Španělská z rodu Habsburků (1606–1646)	hrob č. 27 v Císařské hrobce		Císař (1637–1657).
						1648: Marie Leopoldina Tyrolská z rodu Habsburků (1632–1649)
						1651 Vídeň: Eleonora Magdalena Gonzagová (1630–1686)
22.	Ferdinand Josef	1657	1658	Ferdinand III. Habsburský (č. 21)	Eleonora Magdalena Gonzagová (1630–1686)		hrob č. 4 (kolumbárium) v Císařské hrobce
23.	Leopold Vilém Habsburský	6. 1. 1614 Štýrský Hradec	20. 11. 1662 Vídeň	Ferdinand II. Štýrský (č. 19)	Marie Anna Bavorská (1574–1616)		hrob č. 115 v Císařské hrobce	urna č. 5 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele.	Biskup pasovský (1625–1662), biskup štrasburský (1626–1662), biskup olomoucký (1638–1662), biskup vratislavský (1656–1662), 45. velmistr řádu německých rytířů (1641–1662), úspěšný vojevůdce třicetileté války, místodržící habsburského Nizozemí (1647–1656), velký sběratel umění.
24.	Karel Josef	7. 8. 1649 Vídeň	27. 1. 1664 Linec	Ferdinand III. Habsburský (č. 21)	Marie Leopoldina Tyrolská (1632–1649) z rodu Habsburků		hrob č. 116 v Císařské hrobce		Ve svých 13 letech 46. velmistr řádu německých rytířů (1662–1664, nastoupil po svém strýci Leopoldu Vilémovi (č. 23)), biskup pasovský (1662–1664), biskup vratislavský (1663–1664), biskup olomoucký (1663–1664). Sbírka, kterou zdědil po svém strýci (č. 23) se stala základem pro Uměleckohistorické muzeum (Kunsthistorisches Museum) ve Vídni. Zemřel ve věku 14 let. Matka zemřela po jeho porodu.
25.	Ferdinand Václav	1667	1668	Leopold I. (č. 41)	Markéta Tereza Habsburská (č. 29)		hrob č. 5 (kolumbárium) v Císařské hrobce	srdce zde v urně č. 26	Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře.
26.	Ferdinand Václav	1667	1668	Leopold I. (č. 41)	Markéta Tereza Habsburská (č. 29)		hrob č. 5 (kolumbárium) v Císařské hrobce	srdce zde v urně č. 26	Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře.
27.	Jan Leopold	20. 2. 1670 Vídeň	20. 2. 1670 Vídeň	Leopold I. (č. 41)	Markéta Tereza Habsburská (č. 29)		hrob č. 6 (kolumbárium) v Císařské hrobce		Arcivévoda rakouský, mrtvě narozený syn císaře.
28.	Marie Anna	1672	1673	Leopold I. (č. 41)	Markéta Tereza Habsburská (č. 29)		hrob č. 7 (kolumbárium) v Císařské hrobce		Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
29.	Markéta Terezie Španělská z rodu Habsburků	12. 8. 1651 Madrid	12. 3. 1673 Vídeň	Filip IV. Španělský (1605–1665)	Marie Anna Habsburská (1634–1696)	12. 12. 1666 Vídeň: Leopold I. (č. 11), zároveň její bratranec a strýc, tohoto první manželka	hrob č. 20 v Císařské hrobce	urna č. 6 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Císařovna (1666–1673).
30.	Anna Marie Žofie	1674	1674	Leopold I. (č. 41)	Klaudie Felicitas (č. 31)		hrob č. 3 (kolumbárium) v Císařské hrobce		Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
31.	Klaudie Felicitas Tyrolská z rodu Habsburků	30. 5. 1653 Innsbruck	8. 4. 1676 Vídeň	Ferdinand Karel Tyrolský (1628–1662)	Anna Medicejská (1616–1676)	1673 Innsbruck per procurationem / 15. 10. 1673 Štýrský Hradec: Leopold I. (č. 41), tohoto 2. manželka	Její tělo oděné do roucha dominikánské jeptišky bylo na její přání pohřbeno vedle její matky v dominikánském kostele Maria Rotunda ve Vídni	urna č. 24 v Císařské hrobce	Císařovna (1673–1676).
32.	Marie Josefa	1675	1676	Leopold I. (č. 41)	Klaudie Felicitas Tyrolská (č. 31)		hrob č. 8 (kolumbárium) v Císařské hrobce	srdce v zlatostříbrné urně umístěno nahoře na matčině sarkofágu v dominikánském kostele Maria Rotunda ve Vídni	Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
33.	Eleonora Magdalena Gonzagová z Mantovy	18. 11. 1629 Mantova	6. 12. 1686 Vídeň	Karel II. Gonzaga (1609–1631)	Marie Gonzagová (1609–1660)	30. 4. 1651 Vídeňské Nové Město: Ferdinand III. Habsburský (č. 21), tohoto třetí manželka	hrob č. 19 v Císařské hrobce	urna č. 7 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Císařovna (1651–1657), založila dámský Řád hvězdového kříže.
34.	Marie Markéta	1690	1691	Leopold I. (č. 41)	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)		hrob č. 10 (kolumbárium) v Císařské hrobce	srdce zde v urně č. 35	Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
35.	Marie Markéta	1690	1691	Leopold I. (č. 41)	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)		hrob č. 10 (kolumbárium) v Císařské hrobce	srdce zde v urně č. 35	Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
36.	Marie Antonie Habsburská	18. 1. 1669 Vídeň	24. 12. 1692 Vídeň	Leopold I. (č. 41), tohoto první dcera	Markéta Habsburská (1651–1673)	15. 7. 1685 Vídeň: Maxmilián II. Emanuel (1662–1726), bavorský kurfiřt (1679–1726)	hrob č. 28 v Císařské hrobce	urna č. 8 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Arcivévodkyně zemřela ve věku 23 let.
37.	Marie Terezie Habsburská	22. 8. 1684 Vídeň	28. 9. 1696 zámek Ebersdorf, Vídeň	Leopold I. (č. 41)	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)		hrob č. 25 v Císařské hrobce	urna č. 9 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Dvanáctiletá dcera císaře zemřela na pravé neštovice.
38.	Leopold Josef	29. 10. 1700 Vídeň	4. 8. 1701 Vídeň	Josef I. (č. 42)	Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (1673–1742)		hrob č. 33 v Císařské hrobce	srdce zde v urně č. 39	Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře, zemřel na vodnatelnost hlavy.
39.	Leopold Josef	29. 10. 1700 Vídeň	4. 8. 1701 Vídeň	Josef I. (č. 42)	Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (1673–1742)		hrob č. 33 v Císařské hrobce	srdce zde v urně č. 39
40.	Marie Josefa Habsburská	6. 3. 1687 Vídeň	14. 4. 1703 Vídeň	Leopold I. (č. 41)	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)		hrob č. 16 v Císařské hrobce	urna č. 10 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Arcivévodkyně, dcera císaře zemřela v šestnácti letech.
41.	Leopold I.	9. 6. 1640 Vídeň	5. 5. 1705 Vídeň	Ferdinand III. Habsburský (č. 21), tohoto druhý syn	Marie Anna Španělská z rodu Habsburků (1606–1646)	12. 12. 1666 Vídeň: Markéta Terezie Španělská z rodu Habsburků (č. 29)	hrob č. 37 v Císařské hrobce	urna č. 11 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Římský císař (1657–1705), otec císařů Josefa I. (č. 42) a Karla VI. (č. 48). Vládl 48 let. Bránil Evropu proti Turkům a zapojil se do války o španělské dědictví.
						1673 Innsbruck per procurationem / 15. 10. 1673 Štýrský Hradec: Klaudie Felicitas Tyrolská z rodu Habsbursků (č. 31)
						14. 12 1676 Pasov: Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)
42.	Josef I.	26. 7. 1678 Vídeň	17. 4. 1711 Vídeň	Leopold I. (č. 41)	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)	24. 2. 1699 Vídeň: Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (1673–1742)	hrob č. 35 v Císařské hrobce	urna č. 12 v Hrobce srdcí vaugustiniánském kostele	Římský císař (1705–1711), bratr císaře Karla VI. (č. 48). Zemřel ve věku 32 let.
43.	Leopold Jan	13. 4. 1716 Vídeň	4. 11. 1716 Vídeň	Karel VI. (č. 48), tohoto jediný syn	Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53)		hrob č. 33 v Císařské hrobce	srdce zde v urně č. 44	Arcivévoda, jeho smrt byla popudem k vydání Pragmatické sankce.
44.	Leopold Jan	13. 4. 1716 Vídeň	4. 11. 1716 Vídeň	Karel VI. (č. 48), tohoto jediný syn	Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53)		hrob č. 33 v Císařské hrobce	srdce zde v urně č. 44
45.	Marie Amálie	5. 4. 1724 Vídeň	19. 4. 1730 Vídeň	Karel VI. (č. 48)	Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53)		hrob č. 23 v Císařské hrobce		Arcivévodkyně, dcera císaře zemřela v šesti letech, sestra Marie Terezie (č. 57).
46.	Marie Alžběta	5. 2. 1737 Vídeň	7. 6. 1740 Laxenburg	František I. Štěpán Lotrinský (č. 56), tohoto nejstarší dcera	Marie Terezie (č. 57)		hrob č. 48 v Císařské hrobce	srdce zde v urně č. 47	Arcivévodkyně.
47.	Marie Alžběta	5. 2. 1737 Vídeň	7. 6. 1740 Laxenburg		Marie Terezie (č. 57)		hrob č. 48 v Císařské hrobce	srdce zde v urně č. 47	Arcivévodkyně.
48.	Karel VI.	1. 10. 1685 Vídeň	20. 10. 1740 Vídeň	Leopold I. (č. 41)	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)	1. 8. 1708 Barcelona: Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53)	hrob č. 40 v Císařské hrobce	urna č. 13 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Římský císař (1711–1740), otec Marie Terezie (č. 57). Vládl 29 let a zemřel ve věku 55 let.
49.	Marie Karolína	12. 1. 1740 Vídeň	25. 1. 1741 Vídeň	František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)	Marie Terezie (č. 57)		hrob č. 53 v Císařské hrobce	srdce zde v urně č. 50	Arcivévodkyně.
50.	Marie Karolína	12. 1. 1740 Vídeň	25. 1. 1741 Vídeň	František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)	Marie Terezie (č. 57)		hrob č. 53 v Císařské hrobce	srdce zde v urně č. 50	Arcivévodkyně.
51.	Marie Alžběta Habsburská	13. 12. 1680 Linec	26. 8. 1741 zámek Mariemont, Belgie	Leopold I. (č. 41)	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)		nejprve v katedrále sv. Guduly v Bruselu, poté hrob č. 38 v Císařské hrobce	urna č. 14 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Arcivévodkyně, místodržící Nizozemí (1725–1741), zemřela ve věku 60 let. Schránka na její vnitřní orgány má netypický tvar, není hrncovitá, nýbrž zploštělá.
52.	Marie Anna Habsburská	14. 9. 1718 Vídeň	16. 12. 1744 Brusel	Karel VI. (č. 48)	Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53)	leden 1744 Vídeň: Karel Lotrinský (1712–1780)	hrob č. 39 v Císařské hrobce	urna č. 15 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Mladší sestra Marie Terezie (č. 57).
53.	Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská	28. 8. 1691 Brunšvik	21. 12. 1750 Vídeň	Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1671–1735)	Kristýna Luisa z Öttingen-Öttingenu (1671–1747)	1. 8. 1708 Barcelona: Karel VI. (č. 48)	hrob č. 36 v Císařské hrobce	urna č. 17 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Císařovna (1711–1740), matka Marie Terezie (č. 57). Zemřela ve věku 59 let.
54.	Karel Josef Habsbursko-Lotrinský	1. 2. 1745 Vídeň	18. 1. 1761 Vídeň	František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)	Marie Terezie (č. 57)		hrob č. 44 v Císařské hrobce	urna č. 18 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Arcivévoda, druhý syn Marie Terezie zemřel na neštovice krátce před 16. narozeninami.
55.	Johanna Gabriela Habsbursko-Lotrinská	4. 2. 1750 Vídeň	23. 12. 1762 Vídeň	František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)	Marie Terezie (č. 57)		hrob č. 45 v Císařské hrobce	urna č. 19 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Arcivévodkyně, osmá dcera Marie Terezie zemřela na neštovice ve věku 12 let.
56.	František I. Štěpán Lotrinský	8. 12. 1708 Nancy	18. 8. 1765 Innsbruck	Leopold Josef Lotrinský (1679–1729)	Alžběta Charlotta Orleánská (1676–1744)	12. 2. 1736 Vídeň: Marie Terezie (č. 57)	hrob č. 56 (společný sarkofág se svou ženou) v Císařské hrobce	urna č. 20 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Římský císař (1745–1765). Zemřel ve věku 56 let.
57.	Marie Terezie	13. 5. 1717 Vídeň	29. 11. 1780 Vídeň	Karel VI. (č. 48)	Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53)	12. 2. 1736 Vídeň: František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)	hrob č. 55 (společný sarkofág se svým mužem) v Císařské hrobce	urna č. 21 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Císařovna (1745–1765), matka 16 dětí. Zemřela ve věku 63 let.
58.	Luisa Alžběta	18. 2. 1790 Vídeň	24. 6. 1791 Vídeň	František II./I. (1768–1835), tohoto první dcera	Alžběta Vilemína Württemberská (1767–1790)		hrob č. 66 v Císařské hrobce	urna č. 22 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele
59.	Leopold II.	5. 5. 1747 Vídeň	1. 3. 1792 Vídeň	František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)	Marie Terezie (č. 57)	16. 2. 1764 Madrid per procurationem / 5. 8. 1764 Innsbruck: Marie Ludovika Španělská (č. 24)	hrob č. 113 v Císařské hrobce	urna č. 23 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Římský císař (1790–1792), většinu své kariéry prožil ve Florencii jako velkovévoda toskánský (1765–1790). Zemřel ve věku 44 let. Jeho kenotaf (prázdný náhrobek) od Franze Antona Zaunera se nachází v kapli sv. Jiří v augustiniánském kostele.
60.	Marie Ludovika Španělská z rodu Bourbonů	24. 11. 1745 Portici, Kampánie	15. 5. 1792 Vídeň	Karel III. Španělský (1716–1788)	Marie Amálie Saská (1724–1760)	16. 2. 1764 Madrid per procurationem / 5. 8. 1764 Innsbruck: Leopold II. (č. 59)	hrob č. 114 v Císařské hrobce	urna č. 24 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Velkovévodkyně toskánská (1765–1790), císařovna (1790–1792), matka šestnácti dětí, mezi nimi císaře Františka II./I. (12. 2. 1768 Florencie – 2. 3. 1835 Vídeň) a arcivévody Karla (5. 9. 1771 Florencie – 30. 4. 1847 Vídeň), vítěze od Aspern (1809). Zemřela ve věku 46 let, manžela přežila jen o 2 měsíce.
61.	Karolína Leopoldina	8. 6. 1794 Vídeň	16. 3. 1795 Vídeň	František II./I. (1768–1835)	Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 70)		hrob č. 95 v Císařské hrobce	urna č. 25 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Nedospělá dcera císaře
62.	Alexandr Leopold Habsbursko-Lotrinský	14. 8. 1772 Florencie	12. 7. 1795 Laxenburg	Leopold II. (č. 59), tohoto 4. syn	Marie Ludovika Španělská (č. 60)		hrob č. 64 v Císařské hrobce	urna č. 26 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Uherský palatin (1790–1795). Zemřel ve věku 22 let.
63.	Marie Kristýna, zvaná "Mimi"	3. 5. 1742 Vídeň	24. 6. 1798 Vídeň	František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)	Marie Terezie (č. 57)	8. 4. 1766 zámek Hof: Albert Kazimír Sasko-Těšínský (č. 75)	hrob č. 112 v Císařské hrobce	urna č. 28 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Oblíbená dcera Marie Terezie. Její monumentální klasicistní kenotaf od Antonia Canovy ve tvaru pyramidy se nachází v lodi augustiniánského kostela. Zemřela ve věku 56 let.
64.	Marie Amálie	15. 10. 1780 Florencie	25. 12. 1798 Vídeň	Leopold II. (č. 59)	Marie Ludovika Španělská (č. 60)		hrob č. 65 v Císařské hrobce	urna č. 27 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Zemřela ve věku 18 let.
65.	Karolína Louisa	9. 12. 1795 Vídeň	30. 6. 1799 zámek Hetzendorf	František II./I. (1768–1835)	Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 70)		hrob č. 87 v Císařské hrobce	urna č. 29 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Nedospělá dcera císaře.
66.	Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský	8. 12. 1756 Vídeň	26. 7. 1801 zámek Hetzendorf	František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)	Marie Terezie (č. 57)		hrob č. 118 v Císařské hrobce	urna č. 30 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	53. velmistr řádu německých rytířů (1780–1801), arcibiskup kolínský (1784–1801), nejmladší syn Marie Terezie (č. 57).
67.	Karolína Ferdinanda	2. 8. 1793 Florencie	5. 1. 1802 Vídeň	František II./I. (1768–1835)	Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 70)		hrob č. 79 v Císařské hrobce	urna č. 31 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele
68.	Louisa Marie Neapolsko-Sicilská z rodu Bourbonů	27. 7. 1773 Neapol	19. 9. 1802 Vídeň	Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský (1751–1825)	Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská (č. 73)	15. 8. 1790 Neapol per procurationem / 19. 9. 1790 Vídeň: Ferdinand III. Toskánský (1769–1824), toskánský velkovévoda (1790–1801 a 1814–1824), tohoto první manželka	hrob č. 84 v Císařské hrobce spolu s jejím mrtvě narozeným bezejmenným synem	urna č. 32 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele
69.	Ferdinand Karel d'Este	1. 6. 1754 Vídeň	24. 12. 1806 Vídeň	František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)	Marie Terezie (č. 57)	15. 10. 1771 Milán: Marie Beatrice d'Este (1750–1829)	hrob č. 105 v Císařské hrobce	urna č. 34 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	4. syn Marie Terezie, generální guvernér rakouské Lombardie, zakladatel větve Rakouští-Este.
70.	Marie Tereza Neapolsko-Sicilská z rodu Bourbonů	6. 6. 1772 Neapol	13. 4. 1807 Vídeň	Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský (1751–1825)	Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská (č. 73)	15. 8. 1790 Neapol per procurationem: František II./I. Rakouský (1768–1835), tohoto druhá manželka a zároveň sestřenice	hrob č. 60 v Císařské hrobce	urna č. 35 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Římská (1792–1806) a rakouská císařovna (1804–1807). Matka Napoleonovy manželky Marie Luisy (1791–1847) a císaře Ferdinanda I. Dobrotivého (č. 77).
71.	Josef František	9. 4. 1799 Vídeň	30. 6. 1807 Laxenburg	František II./I. Rakouský (1768–1835), tohoto druhý syn	Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 70)		hrob č. 69 v Císařské hrobce	urna č. 36 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele
72.	Jan Nepomuk Karel	29. 8. 1805 Vídeň	19. 2. 1809 Vídeň	František II./I. Rakouský (1768–1835), tohoto 4. syn	Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 70)		hrob č. 71 v Císařské hrobce	urna č. 37 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele
73.	Marie Karolína	13. 8. 1752 Schönbrunn, Vídeň	8. 9. 1814 zámek Hetzendorf	František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)	Marie Terezie (č. 57)	7. 4. 1768 : Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský (1751–1825), 1. král Obojí Sicílie (1816–1823), jako král neapolský Ferdinand IV.	hrob č. 107 v Císařské hrobce	urna č. 38 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Neapolská a sicilská královna.
74.	Marie Ludovika Modenská z linie Rakousko-Este habsbursko-lotrinského rodu	14. 12. 1787 Monza	7. 4. 1816 Vídeň	Ferdinand Karel d'Este (č. 34)	Marie Beatrice d'Este (1750–1829)	6. 1. 1808 Vídeň: František II./I. Rakouský (1768–1835), tohoto třetí manželka a zároveň sestřenice	hrob č. 58 v Císařské hrobce	urna č. 39 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Rakouská císařovna (1808–1816).
75.	Albert Sasko-Těšínský z rodu Wettinů	11. 7. 1738 Moritzburg	10. 2. 1822 Vídeň	August III. Polský (1696–1763)	Marie Josefa Habsburská (1699–1757)	8. 4. 1766 zámek Hof: Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská (č. 63)	hrob č. 111 v Císařské hrobce	urna č. 40 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Vévoda sasko-těšínský. Muzeum Albertina, které se nachází v jeho bývalém paláci, je pojmenováno po něm, protože jeho sbírky tvoří jádro muzea.
76.	František Josef Karel - Napoleon II., řečený Orlík	20. 3. 1811 Paříž	22. 7. 1832 Vídeň	Napoleon Bonaparte (1769–1821)	Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská (1791–1847)		Tělo původně pohřbeno v Císařské hrobce, v roce 1940 na příkaz Adolfa Hitlera převezeno do Invalidovny v Paříži.	urna č. 42 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Římský král (1811–1814), titulární císař Francouzů (1815), princ parmský (1814–1817), vévoda zákupský (1818–1832). Jeho urna je obvázána stuhou v barvách francouzské trikolóry.
77.	Ferdinand I. Dobrotivý	19. 4. 1793 Vídeň	29. 6. 1875 Praha	František II./I. (1768–1835)	Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 70)	12. 2. 1831 Turín per procurationem / 27. 2. 1831 Vídeň: Marie Anna Savojská (1803–1884)	hrob č. 62 v Císařské hrobce	urna č. 53 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	2. rakouský císař (1835-1848). Duševně zaostalý, abdikoval v roce 1848, zbytek života strávil v Praze.
78.	František Karel	17. 12. 1802 Vídeň	8. 3. 1878 Vídeň	František II./I. (1768–1835), tohoto třetí syn	Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 70)	4. 11. 1824 Vídeň: Žofie Frederika Bavorská (1805–1872)	hrob č. 135 v Císařské hrobce	urna č. 54 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	Otec císaře Františka Josefa I. (18. 8. 1830 Schönbrunn – 21. 11. 1916 Schönbrunn). Byl posledním Habsburkem, jehož ostatky byly po starém zvyku rozděleny a pohřbeny na třech různých místech.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ducal Crypt, Vienna na anglické Wikipedii.

Literatura

LUTOVSKÝ, Michal; BRAVERMANOVÁ, Milena. Hroby a hrobky našich knížat, králů a prezidentů. Praha: Libri, 2007. 224 s. ISBN 978-80-7277-228-5.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vévodská hrobka na Wikimedia Commons