Třístoličník

Třístoličník; Dreisesselberg (de)
	Nejvyšší vrchol masivu Dreisesselberg – Hochstein (1333 m)
Vrchol	1333 m n. m.
Prominence	70 m
Izolace	1,3 km → Vysoký hřeben
Seznamy	Tisícovky v Česku #58; Hory a kopce Šumavy #20
Poznámka	na vrcholu vyhlídka
Poloha
Stát	Německo; Česko (pouze východní svah)
Pohoří	Šumava / Trojmezenská hornatina / Plešská hornatina / Plešský hřbet / Třístoličnická část
Souřadnice	48°47′5″ s. š., 13°48′9″ v. d.
	Třístoličník ; Dreisesselberg
Hornina	žula
Povodí	Vltava, Dunaj
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třístoličník (německy Dreisesselberg) je šumavská hora, jejíž vrcholové partie leží v Bavorsku v blízkosti česko-německé hranice. Nachází se 5 kilometrů jihovýchodně od obce Haidmühle v zemském okrese Freyung-Grafenau a 8 km jižně od českého Stožce. Vrchol má nadmořskou výšku 1333 metrů. Žulové skály na vrcholu Třístoličníku jsou zařazeny na seznamu „100 nejkrásnějších geotopů Bavorska“.^[1]

Název

Německé jméno Dreisesselstein, později Dreisesselberg bylo vrcholu dáno podle blízkého Trojmezí (3 km na východ), kde se odedávna stýkají hranice Čech, Bavorska a Rakouska.^[2] České jméno Třístoličník je novodobým překladem německého jména. Používaly se rovněž názvy Třízubec nebo Říruřec. Podle legendy se na třech kamenných stolicích (křeslech) scházeli panovníci tří zmíněných zemí.^[3]

Vrchol hory

Vrcholové partie Třístoličníku jsou tvořeny zaobleným hřbetem protáhlým od severu na jih v délce 500 m s četnými žulovými skalními útvary (věžičkami apod.), které vznikly zvětráváním. Maximální výšky 1333 m dosahuje na severu hřbetu vrchol Hochstein, pod nímž se nachází kaple biskupa Neumanna (Bischof-Neumann-Kapelle; zasvěcena českému rodáku, misionáři v USA a prvnímu severoamerickému světci) z roku 1980. Jižní vedlejší vrchol se skalní skupinou Dreisesselfels má nadmořskou výšku 1311 m. Odtud je dobrý kruhový rozhled mj. do Bavorska a při dobré viditelnosti i na Alpy. Za dobrých podmínek je možné pozorovat i 206 km vzdálený Grossglockner.^[4]

O dalekém rozhledu z Třístoličníku na alpský řetěz od Pinzgau až k dolnorakouskému pohoří Schneeberge psal již v roce 1867 Adalbert Stifter ve svém posledním díle Aus dem bayrischen Walde.^[5] U Dreisesselfels stojí horská chata Berggasthof Dreisessel s restaurací. U chaty stávala hraniční bouda, která v roce 2016 kompletně vyhořela.^[6] České území (k. ú. Nová Pec) do vrcholových partií Třístoličníku nezasahuje – jeho nejvyšším bodem je roh hranice u hraničního mezníku č. 14 ve výšce 1302 m n. m. v přímé vzdálenosti 30 m od jižního vedlejšího vrcholu.^[7]

Okolí

Na severním svahu začíná Schwarzenberský plavební kanál. Od vrcholu Třístoličníku se směrem k jihovýchodu táhne výrazný hřeben, na němž leží také Trojmezná (1361 m) a nejvyšší hora české části Šumavy Plechý (1378 m). Česká strana tohoto pohraničního hřebene včetně svahů Třístoličníku je chráněna coby přírodní památka Trojmezná hora.

Reference

↑ Granite am Dreisessel [online]. Bayerisches Landesamt für Umwelt [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. (německy)
↑ LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod: nakladatelství Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1. Kapitola Šumava, s. 253.
↑ REICHARDT, Jan; REICHARDTOVÁ, Blanka. Třístoličník [online]. www.stara-sumava.cz. Dostupné online.
↑ Unikátní záběry Alp ze Šumavy, výjimečná dohlednost přinesla nádhernou podívanou. www.in-pocasi.cz [online]. [cit. 2023-01-09]. Dostupné online.
↑ Adalbert Stifter na webu Kohoutí kříž
↑ Rozbor trojmezenského hřebene. www.zdeneksmida.cz [online]. [cit. 2016-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-08.
↑ Třístoličník (HLV 58; 1302 m) [online]. Tisícovky [cit. 2024-09-20]. Dostupné online.

Související články

Seznam třináctistovek na Šumavě

Externí odkazy

Třístoličník na webu o státních hranicích a pohraniční turistice
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třístoličník na Wikimedia Commons

[1] Granite am Dreisessel [online]. Bayerisches Landesamt für Umwelt [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. (německy)

[2] LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod: nakladatelství Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1. Kapitola Šumava, s. 253.

[3] REICHARDT, Jan; REICHARDTOVÁ, Blanka. Třístoličník [online]. www.stara-sumava.cz. Dostupné online.

[4] Unikátní záběry Alp ze Šumavy, výjimečná dohlednost přinesla nádhernou podívanou. www.in-pocasi.cz [online]. [cit. 2023-01-09]. Dostupné online.

[5] Adalbert Stifter na webu Kohoutí kříž

[6] Rozbor trojmezenského hřebene. www.zdeneksmida.cz [online]. [cit. 2016-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-08.

[7] Třístoličník (HLV 58; 1302 m) [online]. Tisícovky [cit. 2024-09-20]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Šumavské tisícovky nad 1300 m

Česko (16)	Plechý (1378 m) • Velká Mokrůvka (1370 m) • Boubín (1362 m) • Trojmezná (1362 m) • Špičník (1351 m) • Jezerní hora (1344 m) • Vysoký hřeben (1344 m) • Plesná (1338 m) • Svaroh (1334 m) • Malá Mokrůvka (1331 m) • Černá hora (1316 m) • Poledník (1315 m) • Ždánidla (1308 m) • Stráž (1308 m) • Smrčina – S vrchol (1304 m) • Studená hora (1302 m)

Německo (10)	Velký Javor (1456 m) • Roklan (1453 m) • Malý Roklan (1399 m) • Malý Javor (1384 m) • Blatný vrch (1376 m) • Luzný (1373 m) • Steinfleckberg (1341 m) • Mittagsplatzl (1340 m) • Třístoličník (1333 m) • Großer Falkenstein (1315 m)

Rakousko (2)	Nad Rakouskou loukou (1378 m) • Smrčina (1338 m)