Přeskočit na obsah

Stožec (okres Prachatice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stožec
pohled do centra obce od železničního přejezdu
pohled do centra obce od železničního přejezdu
Znak obce StožecVlajka obce Stožec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVolary
Obec s rozšířenou působnostíPrachatice
(správní obvod)
OkresPrachatice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel214 (2024)[1]
Rozloha104,73 km²[2]
Nadmořská výška780 m n. m.
PSČ384 44
Počet domů171 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.4
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa obecního úřaduStožec 54
384 44 Stožec
podatelna@stozec.cz
StarostaKarel Štěpany
Oficiální web: www.stozec.eu
Stožec
Stožec
Další údaje
Kód obce550523
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stožec (německy Tusset) je obec ležící na území Národního parku Šumava, v údolí řeky Studené Vltavy zhruba 8 km jihozápadně od Volar a 21 km jihozápadně od Prachatic. Skládá se ze tří částí obce – České Žleby, Dobrá a Stožec. Žije zde 214[1] obyvatel. Stožec je 14. českou obcí s největším územím (104,71 km²). Na turistických stezkách České Žleby – Bischofsreut (Marchhäuser), Stožec – Haidmühle a Nové Údolí (Třístoličník) – Dreisessel jsou přechody do Německa.[4] Do Studené Vltavy se zde vlévá Údolský potok. Sousedními obcemi sídla jsou Volary, Želnava, Nová Pec, Strážný, Lenora a Haidmühle.

Stožecká kaple Panny Marie
Železniční zastávka Stožec

Přesný rok založení vesnice Stožec není znám, první písemná zmínka je z roku 1769. Vznikla jako dřevařská osada. Poměrně zajímavou událostí v dějinách obce byla pytlácká bitva v únoru 1850 (jedná se o největší pytláckou bitvu v Evropě[5]). Vše se událo v únoru 1850, kdy bavorští pytláci zaútočili na lesníky, kteří se stačili opevnit v místním hotelu Pstruh. Výsledkem bylo několik mrtvých a mnoho zraněných na obou stranách. Ještě při rekonstrukci objektu ve 30. letech 20. století se našlo velké množství kulek zavrtaných do trámů roubené budovy.

Dne 16. 8. 1894 zde byla zřízena pošta.[6]

Na počátku 20. století zaznamenal Stožec své vrcholné období. Do obce byla v roce 1910 přivedena železniční trať. Tehdy byla vystavěna jedna z posledních lokálních tratí v Česku, která vedla z Černého Kříže přes Stožec do Nového Údolí, které leží těsně před státní hranicíNěmeckem. Tato osmikilometrová trať umožnila spojení jihočeských a pošumavských tratí se sítí drah bavorských. Počet obyvatel obce pozvolna rostl. V roce 1900 to bylo 2733 obyvatel a v roce 1930 dokonce 2811 obyvatel. Tento počet se vztahuje na celou dnešní obec včetně přilehlých osad; jen v Českých Žlebech žilo 1200 lidí. V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu.

Zlom nastal po druhé světové válce. Příhraničí bylo vylidněno v důsledku vysídlení obyvatel německé národnosti, tedy velké většiny obyvatel. Ve Stožci zůstalo pouze 599 obyvatel. Jejich počet navíc dále klesal hlavně kvůli represím komunistického režimu v oblasti několik málo kilometrů vzdálené od tehdejšího „Západního“ Německa. Dnes v obci žije asi jen 200 lidí (obec Stožec cca 120 obyvatel, osada České Žleby cca 60 obyvatel, osada Dobrá 8 obyvatel) přihlášených k trvalému pobytu. V současné době je Stožec jedním z oblíbených turistických cílů na Volarsku.

Obec leží na železničních tratích České Budějovice – Černý Kříž a Číčenice – Nové Údolí. Na území obce leží železniční zastávky Černý Kříž, Dobrá na Šumavě, Nové Údolí, Ovesná, Pěkná, Stožec.

Zajímavosti v obci a okolí

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Obec se dále skládá ze sedmi ZSJ: Černý Kříž, České Žleby, Dobrá, Horní Cazov, Nové Údolí, Radvanovice a Stožec. Mimo zmíněných sídel se v rámci obce nalézají zaniklé osady Krásná Hora (v katastrálním území České Žleby) a Brod (Grasfurth).[7][8]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Sdělení č. 298/2019 Sb.: Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [online]. [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. 
  5. pjd.ecn.cz [online]. [cit. 2009-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-09. 
  6. VOTOČEK, Emil. Monografie československých známek. Díl XIV. Praha: [s.n.], 1978. S. 234. 
  7. Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  8. Část obce Brod [online]. Genea.cz [cit. 2017-09-29]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ČERNÝ Jiří: Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2006.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]