Wikipedista:MoraviaBot/Laboratoř

Statutární město Olomouc
Horní náměstí s radnicí a Sloupem Nejsvětější trojice
znakvlajka
Lokalita
Status	statutární město
Pověřená obec	Olomouc
Obec s rozšířenou působností	Olomouc
Okres	Olomouc
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Základní informace
Počet obyvatel	(1.4.2011 )
Rozloha	103,36 km²
Nadmořská výška	(střed města) 219 m n. m.
PSČ	779 00 atd.
Počet ulic	790
Počet částí obce	26
Počet k. ú.	26
Počet ZSJ	82
Rozpočt. výdaje	2077 mil. Kč (2010)
Kontakt
Adresa magistrátu	Magistrát města Olomouce Horní náměstí 1 771 27 Olomouc infocentrum@olomouc.eu
Primátor	Martin Novotný
Oficiální web: www.olomouc.eu
Další údaje
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.

Model centra Olomouce na Horním náměstí

Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu)

Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc, polsky Ołomuniec, německy Olmütz, latinsky Eburum nebo Olomucium) je univerzitní a statutární město na střední Moravě a centrum Olomouckého kraje.

Rozkládá se v Hornomoravském úvalu v nivě řeky Moravy při soutoku s Bystřicí zleva ve východní části města a Mlýnským potokem zprava v jižní části města. Obklopená je úrodnou krajinou Hané. Charakter města je rovinatý, na západě a hlavně na východě výrazně ohraničen vyšším georeliéfem, který tak uzavírá město do protáhlé sníženiny otevřené ve směru severozápad-jihovýchod. Střed města (49°35' severní šířky a 17°15' východní délky) je v nadmořské výšce 219 m n. m., jeho jižní část se velmi mírně snižuje do nadmořské výšky 208 m n. m., naopak severovýchodní část se zvyšuje až na nadmořskou výšku 420 m n. m. Ve městě o rozloze 10 336 ha žije přes 100 tisíc obyvatel, jedná se o šesté největší město České republiky podle počtu obyvatel; její aglomerace dosahuje 115 tisíc obyvatel.

Olomouc byla historicky vedle Brna politickým centrem Moravy, dodnes zde sídlí arcibiskupství, město je tedy pro celou Moravu stále centrem duchovní správy. V oblasti soudní moci je pak pro celou Moravu velmi důležitou institucí Vrchní soud v Olomouci a význam Olomouce jako vzdělanostního centra nakonec podtrhuje Univerzita Palackého i Vědecká knihovna. Pro svou atmosféru je Olomouc vyhledávaným střediskem mezinárodních konferencí a festivalů. Více než čtyřicetiletou tradici má Academia film Olomouc (AFO), mezinárodní festival dokumentárních filmů a videoprogramů. Dále pak FLORA Olomouc, mezinárodní zahrádkářská výstava s každoroční návštěvností okolo 80 000 návštěvníků. Oblíbený je také Podzimní festival duchovní hudby či Mezinárodní varhanní festival. Své fanoušky si již našly také mladší akce – květnový Beerfest i srpnový Flamenco festival.

V roce 2008 získalo město nové logo.

Jméno

Původ jména Olomouc je etymologicky sporný. Obvykle se slovo rozděluje na Olo-mouc, přičemž druhá část -mouc má zjevně souvislost se staročeským slovesem mútit, tj. hlučet (doloženo v osobních i místních jménech, např. Mutimír, Moutnice, Mutná), první část by mohla vycházet z hypotetického praslovanského slova *ol, tj. pivo (srovnej anglické ale). Tato konstrukce ale nedává významový smysl.

Jiný výklad operuje s hypotetickým osobním jménem *Olomút, jméno by bylo utvořeno přivlastňovací příponou -j, asimilovanou v -c a znamenalo by "ves v Olomútově vlastnictví" (podobně Bolelouc - Bolelútův majetek). Osobní jméno Olomút ale není doloženo a nedává ve slovanských jazycích smysl. Vyskytly se také pokusy vyložit jméno pomocí západoevropských jazyků (Alamud, Aulomont) či z latiny (Juliomontium, údajně na počest Julia Caesara), ani jeden z nich ale není všeobecně uznáván.

Místní jméno je poprvé doloženo v Kosmově kronice Čechů z roku 1055. Nářeční tvar s počátečním h- (v latinské formě Holomucensis) je poprvé doložen v roce 1208.

Tradičním problémem je také rod názvu - ve spisovné češtině je Olomouc zásadně rodu ženského a skloňuje se podle vzoru píseň (stejně jako jiná místní jména zakončená na měkkou souhlásku - Bystrc, Třebíč, Dobříš), v místním úzu ale převládá rod mužský a skloňování podle vzoru stroj, mužský rod je někdy místními obyvateli proti spisovné gramatice vyžadován jako správný. V případě nejistoty se doporučuje užívání opisů typu ve městě Olomouc, ve kterých se v češtině připouští užití prvního pádu.

V nespisovné řeči se také někdy užívá slangová varianta Olmík (mužského rodu), ta ale pochází až ze sklonku 20. století.

Historie

Související informace naleznete také na stránce Dějiny Olomouce.

"Židovská branka" - součást původního opevnění před jeho modernizací po válkách o rakouské dědictví

Významnými historickými událostmi Olomouce jsou:

• 10. století – vznik sídliště (tržní osady) u zdejšího hradu (Dómské návrší) s podhradím (Petrské návrší/Předhradí)
• 1019 – Morava připojena k přemyslovským Čechám, hlavním mocenským centrem je v té době Olomouc, kde sídlí knížetem Oldřichem dosazený Břetislav, budoucí český kníže
• 1021 – Břetislav unesl z kláštera ve Svinibrodu dceru bavorského velmože Jitku a žil s ní na olomouckém hradě. Historici v současnosti vedou diskuze, zda Břetislav sídlil ještě na starším hradišti na Petrském návrší, kde je dnes Arcibiskupský palác a Tereziánská zbrojnice, nebo už na Václavském návrší, kde stojí katedrála a kde byl olomoucký hrad v následujících staletích
• 1063 – v Olomouci je knížetem, později králem, Vratislavem II. ustaveno biskupství
• kolem 1070 – založení nového kamenného olomouckého hradu
• 1201 – vymírá olomoucká větev Přemyslovců, Moravu od té doby spravuje markrabí
• 1239-48 – lokace královského města (Dolní a Horní nám.)
• 1306 – zavraždění krále Václava III. (vymření královské větve Přemyslovců)
• 1566 – příchod jezuitů kvůli rekatolizaci, zakládání škol a gymnasia
• 1573 – jezuitská kolej povýšena na univerzitu (1778 přesunuta do Brna, po návratu r. 1782 degradována na lyceum, poté v letech 1827-1860 opět univerzitou, po revoluci roku 1848 postupně likvidována, 1860-1946 zůstala pouze samostatná Teologická fakulta)
• 1645-1650 okupace města švédskou armádou pod vedením L. Torstensona (třicetiletá válka)
• 1716-1754 – vybudován sloup Nejsvětější Trojice (r. 2000 vyhlášen památkou světového kulturního dědictví UNESCO)
• 1741/42 – okupace města pruskou armádou (války o rakouské dědictví)
• 1746 – založena Societas eruditorum incognitorum in terris Austriacis, první učená společnost na území ovládaném rakouskými Habsburky. Časopis společnosti Monatliche Auszüge byl prvním vědeckým časopisem na území Habsburské monarchie.
• 1758 – druhé pruské obléhání
• 1777 – biskupství olomoucké povýšeno na arcibiskupství
• 1841 – přijel do Olomouce první vlak (trasa Vídeň–Olomouc)
• 1905 – Eduard Konrád Zirm, primář očního oddělení olomoucké nemocnice, provedl první úspěšnou transplantaci na světě
• 1919 – připojením okolních obcí vzniká Velká Olomouc
• 1946 – obnovení univerzity pod názvem Univerzita Palackého

Olomouc ve světě i ve vesmíru

Planetka ve vesmíru

Díky Dr. Petru Pravcovi se planetka s číslem 30564 v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem nazývá Olomouc. Astronom ji objevil při pozorování z hvězdárny v Ondřejově.

Druh hemoglobinu

Naopak šéf hemato-onkologické kliniky olomoucké fakultní nemocnice Karel Indrák v roce 1986 zjistil, že jednu dědičnou chorobu krve způsobuje do té doby neznámý druh hemoglobinu a pojmenoval ho po svém rodném městě.

Nová látka

Když Miroslav Strnad z Univerzity Palackého společně s kolegou Jaroslavem Veselým hledali v rostlinách látku podporující jejich růst nalezli i derivát rostlinných hormonů cytokininů, který buněčné dělení naopak brzdí. Novou látku nazvali olomoucin, při testování pak zjistili, že má protinádorové účinky a není toxická. Jméno navrhl francouzský kolega Laurent Meijer.

Pojmenování částí měst

V německém Nördlingenu, jednom z osmi partnerských měst Olomouce, se můžete projít Olomouckou ulicí nebo obdivovat Olomouckou kašnu.

Navíc v příštích letech byl měla Olomouc zanechat stopu i ve městě Antony, nedaleko Paříže, kde vznikne Olomoucké náměstí. Chystá se tam výstavba nové čtvrti, jejíž centrální náměstí se bude jmenovat Place d´Olomouc.

Turistické ukazetele

V některých partnerských městech také upozorňují na Olomouc ukazatele, podle kterých lidé poznají, jak daleko se od města nacházejí. Nechybí například ve finském Tampere.

Počet obyvatel

• 1237 - 16 300 obyvatel i s předměstími
• 1622 - na mor zemřelo 14 000 lidí (neuvedeno zda jen v Olomouci)
• 1638 (před švédskou okupací) – 30 000 obyv.
• 1650 (odchod švédských vojsk z Olomouce) – 1675 obyv.
• 1715 - 1500 obyvatel (1713-1715 morová epidemie)
• polovina 19. století – asi 20 000 obyv.
• 1900 – 21 933 obyvatel (z toho asi: 15 000 Němců, 6 000 Čechů). (1676 Židů (7,7 %).) Navíc asi 4 000 vojáků.
• 1910 – 22 245 obyvatel (z toho: 2959 vojáků, 6746 Čechů civilistů, 12 156 Němců civilistů, 1633 Židů.) Podle vyznání: 20 061 katolíků, 423 evangelíků, 1679 izraelitů.
• začátek první světové války (1914) – asi 22 000 obyv. (včetně více než 4 000 vojáků)
• 1919 – 23 622 (z toho obyvatelé: 9772 Čechů, 8019 Němců, 1010 Židů). Včetně vojáků: 14454 Čechů, 8158 Němců.
• 1920 – 57 206 obyvatel (z toho téměř 40 000 Čechů)
• před druhou světovou válkou – ?? ??? obyvatel (odsun Němců)
• 1939 – ? (z toho asi 2 500 Židů)
• 15. března 1939 – 800 židovských mužů zatčeno a někteří z nich byli převezeni do Dachau
• červen 1942 - březen 1945 – 3498 Židů odvezeno do Terezína a do vyhlazovacích táborů na východě
• 1944 – ? (z toho 12 Židů) (německou posádku města tvořilo až 30 000 mužů)
• 1947 – přes 58 000 obyvatel
• 1970 – 79 407 obyv.
• 1979 – 102 501 obyv.
• 1985 – 105 513 obyv.
• 1991 – 105 537 obyvatel
• 1996 – 104 380 obyvatel
• k 1. březnu 2001 – 103 293 obyv. (muži 48 961, ženy 54 332)
• ke 31. prosinci 2002 – 101 624 obyv.
• ke 31. prosinci 2003 – 101 268 obyv.
• ke 31. březnu 2005 – 100 752 obyv.
• k 1. 1. 2006 – 100 374 občanů Česka a 2302 cizinců
• ke 31. prosinci 2007 – 100 373 obyv.
• k 7. lednu 2011 - 101 898 obyv.
• 2015 (prognóza) – 112 700 obyvatel

Počet turistů:

• 2005 - 111 700 turistů
• 2006 - 113 400 turistů
• 2007 - 121 000 turistů

Starostové a primátoři

Insignie primátora Olomouce

• 1851–1865 Franz Kreilm
• 1865–1866 Franz Hein
• 1866–1872 Dr. Karl Borom. Johann Nep. Alois Schrötter
• 1872–1896 Josef von Engel
• 1896–1918 Karl Brandhuber
• 1918–1919 vládní komisař
• 1919–1923 Dr. Karel Mareš
• 1923–1939 Dr. Richard Fischer
• 1939–1941 Dr. Fritz Czermak
• 1942–1945 Dr. Julius Schreitter
• 1945–1947 Václav Stibor-Kladenský
• 1947–1949 Jan Kučera
• 1949–1950 Ladislav Bernatský
• 1950–1956 Antonín Eliáš
• 1957–1960 Josef Drmola
• 1960–1970 František Řeháček
• 1970–1986 Dr. Jan Tencian
• 1986–1989 Ing. Josef Votoček
• 1989–1990 Břetislav Baran
• 1990–1994 Milan Hořínek Ph.D.
• 1994–1998 RNDr. Ivan Kosatík
• 1998–2006 Ing. Martin Tesařík
• 2006–2014 Martin Novotný

Volby 2010

Výsledek říjnových voleb do zastupitelstva: zvítězila ČSSD, která tak získala 17 mandátů, dále pak ODS (14 mandátů), TOP 09 (6 mandátů), KSČM (5 mandátů) a KDU-ČSL (3 mandáty). Senátní volby v druhém kole vyhrál Martin Tesařík za ČSSD.

Přesto byla 19. října v 14:00 na radnici podepsána koaliční smlouva bez vítězné strany mezi ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Jednou z hlavních změn je snížení počtu náměstků z dosavadních šesti na pět. Primátorem zůstává Martin Novotný; ODS s TOP 09 mají dva náměstky, KDU-ČSL jednoho.

Členění města

Olomouc se člení na 26 částí města (zároveň katastrální území), v podstatě odpovídají původním historickým obcím, i když katastrální hranice se již poněkud liší.

Od 23. ledna 2007 je stanoveno 27 komisí městských částí. Komise městských částí nejsou komisemi správních celků v pravém slova smyslu, ale poradní orgány rady města Olomouce. Podrobnosti jsou uvedeny ve statutu města Olomouce.

Katastrální území Olomouce

Mapa komisí městských částí

číslo MČ	Název místní části	KÚ	číslo KMČ	Název komise městských částí	web
1.	Bělidla	Bělidla	24.	Staré Hodolany-Bělidla	oficiální stránky
3.	Černovír	Černovír	1.	Černovír - Hradisko
2.	Droždín	Droždín	2.	Droždín	oficiální stránky
4.	Hejčín	Hejčín	3.	Hejčín
5.	Hodolany	Hodolany	14.	Nové Hodolany, 24. Staré Hodolany-Bělidla
6.	Holice	Holice u Olomouce	4.	Holice
7.	Chomoutov	Chomoutov	5.	Chomoutov
8.	Chválkovice	Chválkovice	6.	Chválkovice
9.	Klášterní Hradisko	Klášterní Hradisko
10.	Lazce	Lazce	7.	Lazce
11.	Lošov	Lošov	8.	Lošov
12.	Nedvězí u Olomouce	Nedvězí u Olomouce	9.	Nedvězí
13.	Nemilany	Nemilany	10.	Nemilany
14.	Neředín	Neředín	12.	Neředín	oficiální stránky
15.	Nová Ulice	Nová Ulice	11.	Tabulový Vrch, 13. Nová Ulice
16.	Nové Sady (Olomouc)	Nové Sady u Olomouce	15.	Nové Sady
17.	Nový Svět	Nový Svět u Olomouce	16.	Nový Svět
18.	Olomouc-město	Olomouc-město	17.	Olomouc-střed, 18. Olomouc-západ
19.	Pavlovičky	Pavlovičky	19.	Pavlovičky
20.	Povel	Povel	20.	Povel	oficiální stránky
21.	Radíkov	Radíkov u Olomouce	21.	Radíkov
22.	Řepčín	Řepčín	22.	Řepčín
23.	Slavonín	Slavonín	23.	Slavonín
24.	Svatý Kopeček	Svatý Kopeček	25.	Svatý Kopeček
25.	Topolany	Topolany u Olomouce	26.	Topolany
26.	Týneček	Týneček	27.	Týneček	oficiální stránky

Panorama Olomouce od jihozápadu: nejvyšší je katedrála svatého Václava, vlevo od něj věž kláštera Hradisko (za komínem), vlevo dvě věže kostela Panny Marie Sněžné, vlevo od něj kostel sv. Michala (za komínem), vlevo (za silem) je věž od radnice a hned vedle část kostela sv. Mořice. Úplně na levém okraji fotky je výšková stavba s vodojemem (celá ta bílá krychle nahoře). V pozadí je kostel na Svatém Kopečku a napravo Radíkovská rozhledna. Vlevo od kostela na Sv. Kopečku je výšková budova poblíž hlavního nádraží a dále vlevo je vidět šedé odsířovací zařízení teplárny Olomouc a komín teplárny.

Správní území

Související informace naleznete také na stránkách Okres Olomouc a Obvod obce s rozšířenou působností Olomouc.

Olomouc je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Olomouc se skládá ze 95 obcí, ORP z 45 obcí.

Instituce sídlící v Olomouci

Olomoucká radnice s orlojem

• Arcibiskupství olomoucké
• Velitelství pozemního vojska a od 1. prosince 2003 je v Olomouci sídlo Velitelství společných sil Armády České republiky
• Vrchní soud v Olomouci
• Krajský soud v Ostravě - pobočka Olomouc
• Okresní soud v Olomouci
• Vrchní státní zastupitelství v Olomouci
• Krajské státní zastupitelství v Ostravě - pobočka Olomouc
• Okresní státní zastupitelství v Olomouci
• Krajský úřad Olomouckého kraje a jeho odbory (dopravy, zdravotnictví, školství, sociální, dotační aj.)
• Hasičský záchranný sbor České republiky Olomouckého kraje
• Krajská hygienická stanice Olomouc
• pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR
• Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci
• Magistrát statutárního města Olomouce

Rozhlas

• Český rozhlas Olomouc
• Rádio Haná
• Hitrádio apollo
• Rádio Hity - Olomouc
• Rádio Rubi
• Rádio Proglas - studio Radim

Kultura v Olomouci

Moravské divadlo

Divadla

• Moravské divadlo (dříve divadlo Oldřicha Stibora)
• Divadlo hudby - olomoucké stagionové divadlo
• Divadlo Konvikt - občanské sdružení zajišťující kulturní program v Uměleckém centru UP, každoroční pořadatel festivalu Týden improvizace, od roku 2009 hlavní pořadatel mezinárodního festivalu Divadelní Flora
• Divadlo na cucky - divadlo zaměřené na autorskou tvorbu, site-specific projekty, performance a workshopy
• Moravská filharmonie - pořádá mezinárodní hudební festival Olomoucké hudební jaro a Mezinárodní varhanní festival
• Divadlo Tramtarie - nezávislé divadlo se stálým divadelním souborem malé formy s autorskou dramaturgií

Muzea

Vlastivědné muzeum

Arcidiecézní muzeum

• Vlastivědné muzeum v Olomouci - od roku 1951
• Muzeum moderního umění - má asi 60 000 sbírkových předmětů
• Arcidiecézní muzeum Olomouc - od roku 2006
• Středoevropské fórum moderního umění - pravděpodobně od roku 2013
• Muzeum Olomoucké pevnosti
• Letecké muzeum Olomouc - Neředín
• Veteran Arena Olomouc - Muzeum historických automobilů

Knihovny

• Vědecká knihovna v Olomouci
• knihovna Univerzity Palackého
• krajská knihovna Olomouc
• městská knihovna Olomouc

Nakladatelství

• nakladatelství Matice cyrilometodějská
• nakladatelství Votobia
• nakladatelství DANAL
• nakladatelství ALDA
• nakladatelství [Refugium Velehrad-Roma]
• nakladatelství PRODOS - pedagogické nakladatelství

Bývalá nakladatelství

• nakladatelství Moraviaj Esperanto-Pioniroj

Galerie

• afas galerie
• GALERIE PATRO
• AbaKus-Art, internetová galerie
• GALERIE 1499
• GALERIE BOHÉMA
• GALERIE CAESAR
• GALERIE G
• Galerie Hesperia
• GALERIE INFORMAČNÍHO CENTRA UP
• Galerie Kopeček, Olomouc - Svatý Kopeček
• GALERIE LABYRINT
• GALERIE MONA LISA
• GALERIE PODKOVA
• GALERIE RUBIKON
• GALERIE SKÁCELÍK
• GALERIE U MLOKA
• UMĚLECKÉ CENTRUM Univerzity Palackého
• GALERIE JOLA (Dolní náměstí Olomouc)

Výstavy

• 1966 - Olomoucké výstavní sady → 1970 - Flora Olomouc → 2000 - Výstaviště Flora Olomouc, a.s.. V roce 2006 výstaviště navštívilo 222 550 návštěvníků. V roce 2007 bylo Výstaviště Flora Olomouc z hlediska počtu návštěvníků (nikoliv turisticky) s 200 506 návštěvníky třetím nejnavštěvovanějším místem v Olomouckém kraji.

Kulturní akce

• Academia film Olomouc (AFO) - od r. 1966 festival dokumentárních filmů, od r. 1992 s mezinárodní účastí
• Český pivní festival - největší český pivní festival s hudebním programem od r. 2002
• Přehlídka animovaného filmu (PAF) - festival animovaného filmu a pohyblivých obrazů založený r. 2000
• Týden improvizace - multižánrová přehlídka mapující fenomén improvizace napříč různými druhy umění, od r. 2006
• Zoologická zahrada Olomouc
• Ostrovy bez hranic - mezinárodní festival poezie od r. 2007, v návaznosti na festival Poezie bez hranic 2001-2004

Školství

Vysoké školy

Informační centrum Univerzity Palackého známé jako Zbrojnice; původně tereziánská dělostřelecká zbrojnice postavená při modernizaci opevnění po válkách o rakouské dědictví na místě dřívejší Stavovské akademie

Koleje na Neředínském kampusu Univerzity Palackého - před Sametovou revolucí se jednalo o kasárna sovětské armády

• Univerzita Palackého
• Moravská vysoká škola - soukromá vysoká škola neuniverzitního typu, bakalářské vzdělání, obory: Ekonomika a management, Podnikové a informační systémy.

Vyšší odborné školy

• Vyšší odborná škola zdravotnická Emanuela Pöttinga
• Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická
• Vyšší odborná škola sociální - CARITAS
• Vyšší odborná škola sociální a teologická - DORKAS

Střední školy

Gymnázia

• Církevní gymnázium Německého řádu
• Gymnázium Čajkovského
• Gymnázium Olomouc - Hejčín
• Slovanské gymnázium
• Soukromé gymnázium Olomouc

Ostatní

• Obchodní akademie
• Střední zdravotnická a Vyšší zdravotnická škola Emanuela Pöttinga
• Střední odborné učiliště obchodu a služeb
• Střední škola polytechnická
• Střední zemědělská škola
• Střední odborné učiliště obchodní a Středisko praktického vyučování Praktik s.r.o.
• Střední škola poštovní
• Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická
• Střední škola polygrafická
• Střední odborné učiliště technické a obchodní
• Střední odborná škola služeb s.r.o.
• Střední odborná škola Olomouc s.r.o.
• Střední průmyslová škola strojnická
• Střední odborné učiliště farmaceutické
• Soukromé střední odborné učiliště stavební, Odborné učiliště a Učiliště - PhDr. L. Bortl, s.r.o.
• Soukromá střední škola podnikání Olomouc, s.r.o.
• Střední škola Olomouc-Svatý Kopeček
• Speciální škola DC 90, s.r.o.

Architektura Olomouce

Související informace naleznete také na stránkách Architektura Olomouce, Pevnost Olomouc a Seznam církevních staveb v Olomouci.

Románská okna ve Zdíkově paláci

Sloup Nejsvětější Trojice

V historickém jádru města, obklopeném rameny řeky Moravy, jehož formování bylo započato počátkem 11. století a dokončeno v polovině 19. století, je situováno několik velkých náměstí, z nichž na Horním náměstí je umístěna radnice s orlojem z 15. století, Herkulova, Ariónova a Caesarova kašna, a především památka UNESCO sloup Nejsvětější Trojice, postavený v roce 1740. Pozoruhodný je také arcibiskupský dóm svatého Václava, kde roku 1469 prohlásila část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína králem českým a kde se taktéž nachází hrobka českého krále Václava III., zavražděného roku 1306 právě v Olomouci. Na druhé straně historického jádra je budova Univerzity Palackého (v 19. stol. existovala její předchůdkyně navazující na jezuitské vysoké učení zal. v letech 1573/76). Má v dnešní době okolo 25 000 studentů.

Historická část města je chráněna jako městská památková rezervace. Mezi národní kulturní památky patří Olomoucký hrad, klášter Hradisko, kostel svatého Mořice, sloup Nejsvětější Trojice a mariánský sloup se souborem barokních kašen a vila Primavesi.

Kašny

Podrobnější informace naleznete na stránce Kašny v Olomouci.

Caesarova kašna

• konec 17. století:
  • 1683 Neptunova kašna (na Dolním náměstí) - autoři: gdaňský sochař Michael Mandík a olomoucký kameník Václav Schüler
  • 1687 Herkulova kašna (na Horním náměstí) - stejní autoři
• začátek 18. století:
  • 1707 Jupiterova (na Dolním náměstí) autor původní sochy sv. Floriána: Václav Render; 1735 přestavěna autor: tyrolský sochař Filip Sattler
  • 1709 Tritónů (Náměstí republiky) - autor: olomoucký měšťan a kameník Václav Render
  • 1725 Caesarova (na Horním náměstí) - autor: Václav Render
  • Delfínova kašna z r. 1725 od sochaře Filipa Sattlera znovuobjevená r. 2005 na dvoře ZŠ Na hradě umístěna před dominikánský klášter v Sokolské ulici
  • 1727 Merkurova kašna (mezi obchodním domem Prior a hotelem Národní dům) - autoři: Václav Render a Filip Sattler
• 2002 Ariónova kašna na Horním náměstí od sochaře Ivana Theimera

Dóm sv. Václava

Vily

• Vila Eduarda Hamburgera, Vídeňská 2, Olomouc
• Vila Eduarda Šrota, třída Spojenců 20, Olomouc
• Vila Otto Zweiga, třída Spojenců 16, Olomouc
• Vila Elly Krickové, třída Spojenců 10, Olomouc
• Vila Pauly a Hanse Briessových, Na Vozovce 12, Olomouc
• Vila Julia Pelikána, Na Vozovce 21, Olomouc
• Vila Františka a Ludmily Kousalíkových, Na Vozovce 33, Olomouc
• Vila Stanislava Nakládala, Polívkova 35, Olomouc
• Vila Antonína a Ludmily Hofmanových, Resslova 20, Olomouc
• Rodinný dům Willibalda Müllera, Dvořákova 3, Olomouc
• Vila Wilhelma Giebela, Na Šibeníku 26, Olomouc
• Vila Rudolfa Seidlera, Václavkova 2, Olomouc
• Vila Camilly a Josefa Krausových a Franze Bruckmanna, Vídeňská 14, Olomouc
• Vila na sile Barbory a Radima Králíkových, Polská 7, Olomouc
• Vila Primavesi, Univerzitní 7, Olomouc
• Vila Vladimíra Müllera, Černochova 6, Olomouc
• Vila Roberta Schneidera, Černochova 10, Olomouc

Parky v Olomouci

Podrobnější informace naleznete na stránce Olomoucké parky.

• Čechovy sady
• Smetanovy sady - r. 1866 byla vysázena jírovcová a lipová alej ve Smetanových sadech a slavnostně ji otevřel František Josef I. Od roku 1919 jsou stromy přiřezané do vysokých rovných stěn díky prvnímu českému správci parku Emanuelu Černému.
• Bezručovy sady a rozárium se sbírkou 40 tisíc keřů růží. Existence části rozária je nyní ohrožena výstavbou tenisových kurtů.
• botanické zahrady
• Zoologická zahrada Olomouc na Svatém Kopečku

Rozloha všech parků je více než 47 ha. Délka hlavních alejí je téměř 2,5 km.

Podnebí

Průměrný roční úhrn srážek na území města je 600-1100 mm. Průměrné teploty v lednu dosahují hodnot od -1 do -4 °C, občas spadne teplota až k -15 °C. V červenci je průměrná teplota 15-20 °C, výjimkou však nejsou ani dny s teplotami okolo 30 °C.

Hospodářství

Objekt parní vodárny v Černovíře

Po zavraždění Václava III. nastoupili Lucemburkové a s nimi přišel velmi významný rozvoj města. Olomouc, jako křižovatka cest, se stala největším centrem obchodu na Moravě. Město, kterému obchod přinášel nemalé zisky, čilý ruch na tržišti samozřejmě podporovalo a co víc, získalo různá královská privilegia, mezi nimiž bylo i právo vybudovat další tržnici.

Vodní hospodářství

Jako jediné město v Česku má zachovalou parní vodárnu a jako jediné město v Česku s více než 100 000 obyvateli je 100 % zásobováno vodou z podzemních zdrojů. Vydatnost zdrojů:

• Olomouc-Černovír 300 l / s (část lze použít bez úpravy)
• Příkazy 250 l / s
• Litovel 160 l / s (lze použít bez úpravy)
• Senice na Hané 50 l / s (lze použít bez úpravy)

Město spotřebuje denně asi 27 000 m³ vody. Čistírna odpadních vod je v části Olomouc-Nové Sady. Dodavatelem vody, provozovatelem vodovodů, kanalizace a čistírny je Moravská vodárenská a. s. (do 1. ledna 2008 s názvem Středomoravská vodárenská a. s.).

Auto Technických služeb města na svoz tříděného odpadu (papír)

Energetika

Elektřinu rozvádí v síti vysokého a nízkého napětí ČEZ a.s.

Teplo vyrábí teplárna na uhlí a výtopna na mazut a zemní plyn. Teplo rozvádí síť horkovodů a parovodů. Dodavatel: Moravskoslezské teplárny, Teplárna Olomouc.

Zemní plyn rozvádí plynovody po celém území města Severomoravská plynárenská a.s.

Odpadové hospodářství

Svoz odpadů zajišťují technické služby města Olomouce, a.s.

• rok 2003 (množství separovaného odpadu v Olomouci je svezeno ze širšího okolí, ale přibližně kopíruje trendy v odpadovém hospodářství města Olomouce): 704 t papíru, 440 t skla, 369 t plastů, 0,5 t nápojových kartonů
• Z Olomouce bylo v roce 2006 svezeno: 17 394 t komunálního odpadu, 1 486 t papíru, 851 t skla, 562 t plastů a 55 t nápojových kartonů.
• rok 2006 (množství separovaného odpadu v Olomouci svezeno ze širšího okolí): 1488 t papíru, 859 t skla, 562 t plastů, 54,76 t nápojových kartonů
• 1. pololetí roku 2007 (množství separovaného odpadu v Olomouci svezeno ze širšího okolí): 823 t papíru, 425 t skla, 308 t plastů, 31 t nápojových kartonů

Doprava

Související informace naleznete také na stránkách Tramvajová doprava v Olomouci a Městská autobusová doprava v Olomouci.

Tramvaj Inekon Trio v Olomouci

Již v roce 1845 začaly jezdit mezi centrem města a vzdáleným nádražím omnibusy. Ty ale kapacitně nedostačovaly, proto byla na tomto úseku v roce 1899 postavena tramvajová trať. Postupně byly tratě prodlužovány, od roku 1940 probíhalo jejich postupné zdvoukolejňování. V 50. letech došlo k rozsáhlé reorganizaci tramvajové dopravy ve středu města. V roce 1997 došlo k poslednímu prodloužení - byla postavena trať na třídě Kosmonautů, která pomohla přetíženému úseku přes centrum. V roce 1927 se Olomouc stala prvním moravským městem s vlastní autobusovou dopravou. Městskou hromadnou dopravu v Olomouci zajišťuje Dopravní podnik města Olomouce.

• vlaková nádraží a železniční zastávky v Olomouci: Olomouc hlavní nádraží (traťě: 270, 275, 290, 301), Olomouc-Smetanovy sady (trať: 275), Olomouc-Nová Ulice (trať: 275), Olomouc město (trať: 275), Olomouc-Hejčín (trať: 275), Olomouc-Řepčín (trať: 275), Olomouc-Nové Sady (trať: 301), Nemilany (trať: 301).
• 2 autobusové nádraží
• letiště pouze pro Schengenský prostor v Neředíně (slouží jako centrální letiště helikoptér policie, hasičů a pro nemocnici).

Sport

Kluby

• SK Sigma Olomouc, fotbalový klub
• HC Olomouc, hokejový klub
• Skokani Olomouc, baseballový klub
• 1. HFK Olomouc, fotbalový klub
• DHK Olomouc, dámský házenkářský klub
• T.J. Sokol Olomouc, Sokol, v Olomouci je celkem 10 místních jednot.
• AK Olomouc, atletický klub
• VK Olomouc, veslařský klub
• RC Olomouc, ragbyový klub stránky klubu
• AŠK Olomouc, armádní šachový klub

Sportoviště

• fotbalový stadion Sigmy (Andrův stadion)
• fotbalový stadion 1. HFK Olomouc
• zimní stadion
• plavecký stadion
• lanové centrum
• sportovní hala Univerzity Palackého
• aqua centrum
• atletický stadion (sokolský stadion)
• baseballový stadión
• golfové hřiště
• Dům Armády Olomouc

Významné sportovní akce

• Olomoucký půlmaraton
• Mistrovství světa ve florbale juniorek 2010
• Mistrovství světa v orientačním běhu 2008
• Mistrovství světa v kickboxu 2008
• Mistrovství Evropy v baseballu 2005

Zdravotnictví

(stav r. 2002): počet lékařů: 1084, počet obyvatel na 1 lékaře 96, počet lůžek ve zdravotnictví na 1000 obyv.: 19, nemocnice: 3, ordinace praktického lékaře: 147, odborné ordinace a pracoviště: 197, lékárny: 21, ostatní zdravotnická zařízení: 11. Celkem zdravotnických zařízení: 379.

Kriminalita

rok - počet trestných činů / objasněno:

• 1996 - 6392 / 205
• 1997 - 5946 / 2157
• 1998 - 6320 / 2308
• 1999 - 5883 / 2320
• 2000 - 4999 / 2116
• 2001 - 4239 / 2167

Prohlížení města online na internetu

Zhlédnout aktuální záběry z města můžete pomocí kamer umístěných na Horním i Dolním náměstí. Taktéž se můžete Olomouc navštívit virtuálně, přes virtuální procházku na webu www.tourism.olomouc.eu Skrz Virtual Olomouc uvidíte, jak vypadalo centrum města ke konci devadesátých let, navíc obsahuje informační texty k většině památkám i popisy ulic.

Osobnosti Olomouce

• Karel Ferdinand Irmler (1650-?), profesor práva
• Franz Karmasin (1901–1970), nacistický politik
• Hynek Maxa (1922–2001), operní pěvec, pěvecký pedagog
• Jiří Pelikán (1923–1999), politik
• Karel Brückner (* 1939), fotbalový trenér
• Pavel Dostál (1943-2005), herec, režisér, politik, bývalý ministr kultury
• Hana Maciuchová (* 1945), herečka
• Petr Novotný (* 1947), herec a bavič
• Jan Kanyza (* 1947), herec
• Jiří Paroubek (* 1952), politik
• Jarmila Švehlová (* 1956), herečka
• Rostislav Čtvrtlík (1963 - 2011), herec a dabér
• Igor Bareš (* 1966), herec
• Ivan Langer (* 1967), politik a bývalý ministr
• Marek Spáčil (* 1974), automobilový závodník
• Aleš Loprais (* 1980), automobilový závodník
• Jiří Hudler (* 1984), hokejista
• Petr Pravec (* 1967), astronom
• Aljo Beran (1907–1990), malíř
• Emil Viklický (* 1948), jazzový pianista a hudební skladatel.

Partnerská města

• Antony, Francie
• Lucern, Švýcarsko
• Nördlingen, Německo
• Owensboro, Kentucky, USA
• Pětikostelí, Maďarsko
• Subotica, Srbsko
• Tampere, Finsko
• Veenendaal, Nizozemsko

Odkazy

Literatura

• Čermák M. (2002) Olomoucká řemesla a obchod v minulosti. - Memoria, Olomouc. ISBN 80-85807-19-X.
• Kuch-Breburda, M. & Kupka, V. (2003) Pevnost Olomouc. - FORTprint, Dvůr Králové nad Labem. ISBN 80-86011-21-6.
• Lenková J. (2004) Tajemná města Olomouc. - Regia, Praha, 207 pp. ISBN 80-86367-41-X.
• Nešpor V. (1998) Dějiny města Olomouce. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 347 pp. ISBN 80-7198-343-8.
• Rusinský J. (2004) Po stopách minulosti olomoucké městské části Neředín. - Votobia, s. r. o., Olomouc.
• Schindler A. (1998) Tajemná Olomouc aneb Olomouc jak ji neznáte. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 143 pp. ISBN 80-7198-330-6.
• Schindler A. (2001) Tajemná Olomouc II. - Votobia, s. r. o., Olomouc. ISBN 80-7198-483-3.
• Schindler A. (2003) Tajemná Olomouc III. aneb Olomouc jak ji neznáte. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 128 pp. ISBN 80-7220-147-6.
• Spáčil V. (1998) Odměna za věrnost a statečnost. - Danal, Olomouc. ISBN 80-85973-55-3.
• Spáčil V. (1999) Olomoucká domovní znamení. - Danal, Olomouc. ISBN 80-85973-42-1.
• Tichák M. (1997) Vzpomínky na starou Olomouc. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-184-2.
• Tichák M. (2000) Paměť olomouckých předměstí. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-447-7.
• Tichák M. (2002) Příběhy olomouckých pomníků. - Burian a Tichák, s. r. o., Olomouc.
• Tichák M. (2005) Když padly hradby: Olomouc na přelomu staletí. - Burian a Tichák, s. r. o., Olomouc. ISBN 80-903687-1-9.
• Válka Z. (2001) 1758 - Olomouc a Prusové: hrdá pevnost Marie Terezie. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-477-9.
• Válka Z. (2001) Olomouc pod hákovým křížem: temná léta okupace 1939-1945. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-517-1.
• Olomouc. Zaniklý hrad v bývalém „hlavním městě“ Moravy. - Beatris.

Související články

• Seznam drobných památek v Olomouci
• Univerzita Palackého v Olomouci

Externí odkazy

• Slovníkové heslo MoraviaBot/Laboratoř ve Wikislovníku
• Galerie MoraviaBot/Laboratoř na Wikimedia Commons
• Oficiální informační server statutárního města Olomouce provozovatelem je tiskové oddělení Magistrátu města Olomouce
• Oficiální turistické stránky města
• Olomouc, Czech.cz, oficiální portál České republiky
• Portál Olomouc - historie a památky Olomouce
• Historicky první informační server o městě
• Nezávislý informační server o městě
• katalog Historických pohlednic Olomoucka
• webkamery:
  • olomoucká radnice s orlojem
  • náměstí se sloupem Nejsvětější Trojice
• mapy:
  • mapa správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem Olomouc s vyhledáváním ulic v Olomouci
  • fotoplán Olomouce
  • mapa Olomouce z roku 1899 - Plan von Olmütz, Olmütz: Verlag von Friedrich Grosse, 1899

Portály: Morava