Wikipedista:MoraviaBot/Laboratoř
Statutární město Olomouc | |
---|---|
Horní náměstí s radnicí a Sloupem Nejsvětější trojice | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | statutární město |
Pověřená obec | Olomouc |
Obec s rozšířenou působností | Olomouc |
Okres | Olomouc |
Kraj | Olomoucký |
Historická země | Morava |
Základní informace | |
Počet obyvatel | (1.4.2011 [1]) |
Rozloha | 103,36 km² |
Nadmořská výška | (střed města) 219 m n. m. |
PSČ | 779 00 atd. |
Počet ulic | 790 |
Počet částí obce | 26 |
Počet k. ú. | 26 |
Počet ZSJ | 82 |
Rozpočt. výdaje | 2077 [2] mil. Kč (2010) |
Kontakt | |
Adresa magistrátu | Magistrát města Olomouce Horní náměstí 1 771 27 Olomouc infocentrum@olomouc.eu |
Primátor | Martin Novotný |
Oficiální web: www | |
Další údaje | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. |
Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc, polsky Ołomuniec, německy Olmütz, latinsky Eburum nebo Olomucium) je univerzitní a statutární město na střední Moravě a centrum Olomouckého kraje.
Rozkládá se v Hornomoravském úvalu v nivě řeky Moravy při soutoku s Bystřicí zleva ve východní části města a Mlýnským potokem zprava v jižní části města. Obklopená je úrodnou krajinou Hané. Charakter města je rovinatý, na západě a hlavně na východě výrazně ohraničen vyšším georeliéfem, který tak uzavírá město do protáhlé sníženiny otevřené ve směru severozápad-jihovýchod. Střed města (49°35' severní šířky a 17°15' východní délky) je v nadmořské výšce 219 m n. m., jeho jižní část se velmi mírně snižuje do nadmořské výšky 208 m n. m., naopak severovýchodní část se zvyšuje až na nadmořskou výšku 420 m n. m.[3] Ve městě o rozloze 10 336 ha žije přes 100 tisíc obyvatel, jedná se o šesté největší město České republiky podle počtu obyvatel; její aglomerace dosahuje 115 tisíc obyvatel.[4]
Olomouc byla historicky vedle Brna politickým centrem Moravy, dodnes zde sídlí arcibiskupství, město je tedy pro celou Moravu stále centrem duchovní správy. V oblasti soudní moci je pak pro celou Moravu velmi důležitou institucí Vrchní soud v Olomouci a význam Olomouce jako vzdělanostního centra nakonec podtrhuje Univerzita Palackého i Vědecká knihovna. Pro svou atmosféru je Olomouc vyhledávaným střediskem mezinárodních konferencí a festivalů. Více než čtyřicetiletou tradici má Academia film Olomouc (AFO), mezinárodní festival dokumentárních filmů a videoprogramů. Dále pak FLORA Olomouc, mezinárodní zahrádkářská výstava s každoroční návštěvností okolo 80 000 návštěvníků. Oblíbený je také Podzimní festival duchovní hudby či Mezinárodní varhanní festival. Své fanoušky si již našly také mladší akce – květnový Beerfest i srpnový Flamenco festival.
V roce 2008 získalo město nové logo.[5]
Jméno
[editovat | editovat zdroj]Původ jména Olomouc je etymologicky sporný. Obvykle se slovo rozděluje na Olo-mouc, přičemž druhá část -mouc má zjevně souvislost se staročeským slovesem mútit, tj. hlučet (doloženo v osobních i místních jménech, např. Mutimír, Moutnice, Mutná), první část by mohla vycházet z hypotetického praslovanského slova *ol, tj. pivo (srovnej anglické ale). Tato konstrukce ale nedává významový smysl.
Jiný výklad operuje s hypotetickým osobním jménem *Olomút, jméno by bylo utvořeno přivlastňovací příponou -j, asimilovanou v -c a znamenalo by "ves v Olomútově vlastnictví" (podobně Bolelouc - Bolelútův majetek). Osobní jméno Olomút ale není doloženo a nedává ve slovanských jazycích smysl. Vyskytly se také pokusy vyložit jméno pomocí západoevropských jazyků (Alamud, Aulomont) či z latiny (Juliomontium, údajně na počest Julia Caesara), ani jeden z nich ale není všeobecně uznáván.
Místní jméno je poprvé doloženo v Kosmově kronice Čechů z roku 1055. Nářeční tvar s počátečním h- (v latinské formě Holomucensis) je poprvé doložen v roce 1208.
Tradičním problémem je také rod názvu - ve spisovné češtině je Olomouc zásadně rodu ženského a skloňuje se podle vzoru píseň (stejně jako jiná místní jména zakončená na měkkou souhlásku - Bystrc, Třebíč, Dobříš), v místním úzu ale převládá rod mužský a skloňování podle vzoru stroj, mužský rod je někdy místními obyvateli proti spisovné gramatice vyžadován jako správný. V případě nejistoty se doporučuje užívání opisů typu ve městě Olomouc, ve kterých se v češtině připouští užití prvního pádu.
V nespisovné řeči se také někdy užívá slangová varianta Olmík (mužského rodu), ta ale pochází až ze sklonku 20. století.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Významnými historickými událostmi Olomouce jsou:
- 10. století – vznik sídliště (tržní osady) u zdejšího hradu (Dómské návrší) s podhradím (Petrské návrší/Předhradí)
- 1019 – Morava připojena k přemyslovským Čechám, hlavním mocenským centrem je v té době Olomouc, kde sídlí knížetem Oldřichem dosazený Břetislav, budoucí český kníže
- 1021 – Břetislav unesl z kláštera ve Svinibrodu dceru bavorského velmože Jitku a žil s ní na olomouckém hradě. Historici v současnosti vedou diskuze, zda Břetislav sídlil ještě na starším hradišti na Petrském návrší, kde je dnes Arcibiskupský palác a Tereziánská zbrojnice, nebo už na Václavském návrší, kde stojí katedrála a kde byl olomoucký hrad v následujících staletích
- 1063 – v Olomouci je knížetem, později králem, Vratislavem II. ustaveno biskupství
- kolem 1070 – založení nového kamenného olomouckého hradu
- 1201 – vymírá olomoucká větev Přemyslovců, Moravu od té doby spravuje markrabí
- 1239-48 – lokace královského města (Dolní a Horní nám.)
- 1306 – zavraždění krále Václava III. (vymření královské větve Přemyslovců)
- 1566 – příchod jezuitů kvůli rekatolizaci, zakládání škol a gymnasia
- 1573 – jezuitská kolej povýšena na univerzitu (1778 přesunuta do Brna, po návratu r. 1782 degradována na lyceum, poté v letech 1827-1860 opět univerzitou, po revoluci roku 1848 postupně likvidována, 1860-1946 zůstala pouze samostatná Teologická fakulta)
- 1645-1650 okupace města švédskou armádou pod vedením L. Torstensona (třicetiletá válka)
- 1716-1754 – vybudován sloup Nejsvětější Trojice (r. 2000 vyhlášen památkou světového kulturního dědictví UNESCO)
- 1741/42 – okupace města pruskou armádou (války o rakouské dědictví)
- 1746 – založena Societas eruditorum incognitorum in terris Austriacis, první učená společnost na území ovládaném rakouskými Habsburky. Časopis společnosti Monatliche Auszüge byl prvním vědeckým časopisem na území Habsburské monarchie.
- 1758 – druhé pruské obléhání
- 1777 – biskupství olomoucké povýšeno na arcibiskupství
- 1841 – přijel do Olomouce první vlak (trasa Vídeň–Olomouc)
- 1905 – Eduard Konrád Zirm, primář očního oddělení olomoucké nemocnice, provedl první úspěšnou transplantaci na světě
- 1919 – připojením okolních obcí vzniká Velká Olomouc
- 1946 – obnovení univerzity pod názvem Univerzita Palackého
Olomouc ve světě i ve vesmíru [6]
[editovat | editovat zdroj]Planetka ve vesmíru
[editovat | editovat zdroj]Díky Dr. Petru Pravcovi se planetka s číslem 30564 v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem nazývá Olomouc. Astronom ji objevil při pozorování z hvězdárny v Ondřejově.
Druh hemoglobinu
[editovat | editovat zdroj]Naopak šéf hemato-onkologické kliniky olomoucké fakultní nemocnice Karel Indrák v roce 1986 zjistil, že jednu dědičnou chorobu krve způsobuje do té doby neznámý druh hemoglobinu a pojmenoval ho po svém rodném městě.
Nová látka
[editovat | editovat zdroj]Když Miroslav Strnad z Univerzity Palackého společně s kolegou Jaroslavem Veselým hledali v rostlinách látku podporující jejich růst nalezli i derivát rostlinných hormonů cytokininů, který buněčné dělení naopak brzdí. Novou látku nazvali olomoucin, při testování pak zjistili, že má protinádorové účinky a není toxická. Jméno navrhl francouzský kolega Laurent Meijer.
Pojmenování částí měst
[editovat | editovat zdroj]V německém Nördlingenu, jednom z osmi partnerských měst Olomouce, se můžete projít Olomouckou ulicí nebo obdivovat Olomouckou kašnu.
Navíc v příštích letech byl měla Olomouc zanechat stopu i ve městě Antony, nedaleko Paříže, kde vznikne Olomoucké náměstí. Chystá se tam výstavba nové čtvrti, jejíž centrální náměstí se bude jmenovat Place d´Olomouc.
Turistické ukazetele
[editovat | editovat zdroj]V některých partnerských městech také upozorňují na Olomouc ukazatele, podle kterých lidé poznají, jak daleko se od města nacházejí. Nechybí například ve finském Tampere.
Počet obyvatel
[editovat | editovat zdroj]- 1237 - 16 300 obyvatel i s předměstími[7]
- 1622 - na mor zemřelo 14 000 lidí[8] (neuvedeno zda jen v Olomouci)
- 1638 (před švédskou okupací) – 30 000 obyv.
- 1650 (odchod švédských vojsk z Olomouce) – 1675 obyv.
- 1715 - 1500 obyvatel (1713-1715 morová epidemie)[9]
- polovina 19. století – asi 20 000 obyv.
- 1900 – 21 933 obyvatel (z toho asi: 15 000 Němců, 6 000 Čechů). (1676 Židů (7,7 %).) Navíc asi 4 000 vojáků.[10]
- 1910 – 22 245 obyvatel (z toho: 2959 vojáků, 6746 Čechů civilistů, 12 156 Němců civilistů, 1633 Židů.) Podle vyznání: 20 061 katolíků, 423 evangelíků, 1679 izraelitů.[10]
- začátek první světové války (1914) – asi 22 000 obyv. (včetně více než 4 000 vojáků)
- 1919 – 23 622 (z toho obyvatelé: 9772 Čechů, 8019 Němců, 1010 Židů). Včetně vojáků: 14454 Čechů, 8158 Němců.[10]
- 1920 – 57 206 obyvatel (z toho téměř 40 000 Čechů)[10]
- před druhou světovou válkou – ?? ??? obyvatel (odsun Němců)
- 1939 – ? (z toho asi 2 500 Židů)
- 15. března 1939 – 800 židovských mužů zatčeno a někteří z nich byli převezeni do Dachau
- červen 1942 - březen 1945 – 3498 Židů odvezeno do Terezína a do vyhlazovacích táborů na východě
- 1944 – ? (z toho 12 Židů) (německou posádku města tvořilo až 30 000 mužů)
- 1947 – přes 58 000 obyvatel[11]
- 1970 – 79 407 obyv.[12]
- 1979 – 102 501 obyv.[13]
- 1985 – 105 513 obyv.[14]
- 1991 – 105 537 obyvatel
- 1996 – 104 380 obyvatel
- k 1. březnu 2001 – 103 293 obyv. (muži 48 961, ženy 54 332)[15]
- ke 31. prosinci 2002 – 101 624 obyv.
- ke 31. prosinci 2003 – 101 268 obyv.
- ke 31. březnu 2005 – 100 752 obyv.
- k 1. 1. 2006 – 100 374 občanů Česka a 2302 cizinců[16]
- ke 31. prosinci 2007 – 100 373 obyv.[17]
- k 7. lednu 2011 - 101 898 obyv. [1]
- 2015 (prognóza) – 112 700 obyvatel[18]
Počet turistů:
Starostové a primátoři
[editovat | editovat zdroj]- 1851–1865 Franz Kreilm
- 1865–1866 Franz Hein
- 1866–1872 Dr. Karl Borom. Johann Nep. Alois Schrötter
- 1872–1896 Josef von Engel
- 1896–1918 Karl Brandhuber
- 1918–1919 vládní komisař
- 1919–1923 Dr. Karel Mareš
- 1923–1939 Dr. Richard Fischer
- 1939–1941 Dr. Fritz Czermak
- 1942–1945 Dr. Julius Schreitter
- 1945–1947 Václav Stibor-Kladenský
- 1947–1949 Jan Kučera
- 1949–1950 Ladislav Bernatský
- 1950–1956 Antonín Eliáš
- 1957–1960 Josef Drmola
- 1960–1970 František Řeháček
- 1970–1986 Dr. Jan Tencian
- 1986–1989 Ing. Josef Votoček
- 1989–1990 Břetislav Baran
- 1990–1994 Milan Hořínek Ph.D.
- 1994–1998 RNDr. Ivan Kosatík
- 1998–2006 Ing. Martin Tesařík
- 2006–2014 Martin Novotný
Volby 2010
[editovat | editovat zdroj]Výsledek říjnových voleb do zastupitelstva: zvítězila ČSSD, která tak získala 17 mandátů, dále pak ODS (14 mandátů), TOP 09 (6 mandátů), KSČM (5 mandátů) a KDU-ČSL (3 mandáty). Senátní volby v druhém kole vyhrál Martin Tesařík za ČSSD.
Přesto byla 19. října v 14:00 na radnici podepsána koaliční smlouva bez vítězné strany mezi ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Jednou z hlavních změn je snížení počtu náměstků z dosavadních šesti na pět. Primátorem zůstává Martin Novotný; ODS s TOP 09 mají dva náměstky, KDU-ČSL jednoho.
Členění města
[editovat | editovat zdroj]Olomouc se člení na 26 částí města (zároveň katastrální území), v podstatě odpovídají původním historickým obcím, i když katastrální hranice se již poněkud liší.
Od 23. ledna 2007 je stanoveno 27 komisí městských částí.[21] Komise městských částí nejsou komisemi správních celků v pravém slova smyslu, ale poradní orgány rady města Olomouce. Podrobnosti jsou uvedeny ve statutu města Olomouce.
číslo MČ | Název místní části | KÚ | číslo KMČ | Název komise městských částí | web |
---|---|---|---|---|---|
1. | Bělidla | Bělidla | 24. | Staré Hodolany-Bělidla | oficiální stránky |
3. | Černovír | Černovír | 1. | Černovír - Hradisko | |
2. | Droždín | Droždín | 2. | Droždín | oficiální stránky |
4. | Hejčín | Hejčín | 3. | Hejčín | |
5. | Hodolany | Hodolany | 14. | Nové Hodolany, 24. Staré Hodolany-Bělidla | |
6. | Holice | Holice u Olomouce | 4. | Holice | |
7. | Chomoutov | Chomoutov | 5. | Chomoutov | |
8. | Chválkovice | Chválkovice | 6. | Chválkovice | |
9. | Klášterní Hradisko | Klášterní Hradisko | |||
10. | Lazce | Lazce | 7. | Lazce | |
11. | Lošov | Lošov | 8. | Lošov | |
12. | Nedvězí u Olomouce | Nedvězí u Olomouce | 9. | Nedvězí | |
13. | Nemilany | Nemilany | 10. | Nemilany | |
14. | Neředín | Neředín | 12. | Neředín | oficiální stránky |
15. | Nová Ulice | Nová Ulice | 11. | Tabulový Vrch, 13. Nová Ulice | |
16. | Nové Sady (Olomouc) | Nové Sady u Olomouce | 15. | Nové Sady | |
17. | Nový Svět | Nový Svět u Olomouce | 16. | Nový Svět | |
18. | Olomouc-město | Olomouc-město | 17. | Olomouc-střed, 18. Olomouc-západ | |
19. | Pavlovičky | Pavlovičky | 19. | Pavlovičky | |
20. | Povel | Povel | 20. | Povel | oficiální stránky |
21. | Radíkov | Radíkov u Olomouce | 21. | Radíkov | |
22. | Řepčín | Řepčín | 22. | Řepčín | |
23. | Slavonín | Slavonín | 23. | Slavonín | |
24. | Svatý Kopeček | Svatý Kopeček | 25. | Svatý Kopeček | |
25. | Topolany | Topolany u Olomouce | 26. | Topolany | |
26. | Týneček | Týneček | 27. | Týneček | oficiální stránky |
Správní území
[editovat | editovat zdroj]Olomouc je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Olomouc se skládá ze 95 obcí, ORP z 45 obcí.
Instituce sídlící v Olomouci
[editovat | editovat zdroj]- Arcibiskupství olomoucké
- Velitelství pozemního vojska a od 1. prosince 2003 je v Olomouci sídlo Velitelství společných sil Armády České republiky
- Vrchní soud v Olomouci
- Krajský soud v Ostravě - pobočka Olomouc
- Okresní soud v Olomouci
- Vrchní státní zastupitelství v Olomouci
- Krajské státní zastupitelství v Ostravě - pobočka Olomouc
- Okresní státní zastupitelství v Olomouci
- Krajský úřad Olomouckého kraje a jeho odbory (dopravy, zdravotnictví, školství, sociální, dotační aj.)
- Hasičský záchranný sbor České republiky Olomouckého kraje
- Krajská hygienická stanice Olomouc
- pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR
- Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci
- Magistrát statutárního města Olomouce
Rozhlas
[editovat | editovat zdroj]- Český rozhlas Olomouc
- Rádio Haná
- Hitrádio apollo
- Rádio Hity - Olomouc
- Rádio Rubi
- Rádio Proglas - studio Radim
Kultura v Olomouci
[editovat | editovat zdroj]Divadla
[editovat | editovat zdroj]- Moravské divadlo (dříve divadlo Oldřicha Stibora)
- Divadlo hudby - olomoucké stagionové divadlo
- Divadlo Konvikt - občanské sdružení zajišťující kulturní program v Uměleckém centru UP, každoroční pořadatel festivalu Týden improvizace, od roku 2009 hlavní pořadatel mezinárodního festivalu Divadelní Flora
- Divadlo na cucky - divadlo zaměřené na autorskou tvorbu, site-specific projekty, performance a workshopy
- Moravská filharmonie - pořádá mezinárodní hudební festival Olomoucké hudební jaro a Mezinárodní varhanní festival
- Divadlo Tramtarie - nezávislé divadlo se stálým divadelním souborem malé formy s autorskou dramaturgií
Muzea
[editovat | editovat zdroj]- Vlastivědné muzeum v Olomouci - od roku 1951
- Muzeum moderního umění - má asi 60 000 sbírkových předmětů
- Arcidiecézní muzeum Olomouc - od roku 2006
- Středoevropské fórum moderního umění - pravděpodobně od roku 2013[22]
- Muzeum Olomoucké pevnosti
- Letecké muzeum Olomouc - Neředín
- Veteran Arena Olomouc - Muzeum historických automobilů
Knihovny
[editovat | editovat zdroj]- Vědecká knihovna v Olomouci
- knihovna Univerzity Palackého
- krajská knihovna Olomouc
- městská knihovna Olomouc
Nakladatelství
[editovat | editovat zdroj]- nakladatelství Matice cyrilometodějská
- nakladatelství Votobia
- nakladatelství DANAL
- nakladatelství ALDA
- nakladatelství [Refugium Velehrad-Roma]
- nakladatelství PRODOS - pedagogické nakladatelství
Bývalá nakladatelství
[editovat | editovat zdroj]- nakladatelství Moraviaj Esperanto-Pioniroj
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- afas galerie
- GALERIE PATRO
- AbaKus-Art, internetová galerie
- GALERIE 1499
- GALERIE BOHÉMA
- GALERIE CAESAR
- GALERIE G
- Galerie Hesperia
- GALERIE INFORMAČNÍHO CENTRA UP
- Galerie Kopeček, Olomouc - Svatý Kopeček
- GALERIE LABYRINT
- GALERIE MONA LISA
- GALERIE PODKOVA
- GALERIE RUBIKON
- GALERIE SKÁCELÍK
- GALERIE U MLOKA
- UMĚLECKÉ CENTRUM Univerzity Palackého
- GALERIE JOLA (Dolní náměstí Olomouc)
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]- 1966 - Olomoucké výstavní sady → 1970 - Flora Olomouc → 2000 - Výstaviště Flora Olomouc, a.s.. V roce 2006 výstaviště navštívilo 222 550 návštěvníků. V roce 2007 bylo Výstaviště Flora Olomouc z hlediska počtu návštěvníků (nikoliv turisticky) s 200 506 návštěvníky třetím nejnavštěvovanějším místem v Olomouckém kraji[23].
Kulturní akce
[editovat | editovat zdroj]- Academia film Olomouc (AFO) - od r. 1966 festival dokumentárních filmů, od r. 1992 s mezinárodní účastí
- Český pivní festival - největší český pivní festival s hudebním programem od r. 2002
- Přehlídka animovaného filmu (PAF) - festival animovaného filmu a pohyblivých obrazů založený r. 2000
- Týden improvizace - multižánrová přehlídka mapující fenomén improvizace napříč různými druhy umění, od r. 2006
- Zoologická zahrada Olomouc
- Ostrovy bez hranic - mezinárodní festival poezie od r. 2007, v návaznosti na festival Poezie bez hranic 2001-2004
Školství
[editovat | editovat zdroj]Vysoké školy
[editovat | editovat zdroj]- Univerzita Palackého
- Moravská vysoká škola - soukromá vysoká škola neuniverzitního typu, bakalářské vzdělání, obory: Ekonomika a management, Podnikové a informační systémy.
Vyšší odborné školy
[editovat | editovat zdroj]- Vyšší odborná škola zdravotnická Emanuela Pöttinga
- Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická
- Vyšší odborná škola sociální - CARITAS
- Vyšší odborná škola sociální a teologická - DORKAS
Střední školy
[editovat | editovat zdroj]Gymnázia
[editovat | editovat zdroj]- Církevní gymnázium Německého řádu
- Gymnázium Čajkovského
- Gymnázium Olomouc - Hejčín
- Slovanské gymnázium
- Soukromé gymnázium Olomouc
Ostatní
[editovat | editovat zdroj]- Obchodní akademie
- Střední zdravotnická a Vyšší zdravotnická škola Emanuela Pöttinga
- Střední odborné učiliště obchodu a služeb
- Střední škola polytechnická
- Střední zemědělská škola
- Střední odborné učiliště obchodní a Středisko praktického vyučování Praktik s.r.o.
- Střední škola poštovní
- Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická
- Střední škola polygrafická
- Střední odborné učiliště technické a obchodní
- Střední odborná škola služeb s.r.o.
- Střední odborná škola Olomouc s.r.o.
- Střední průmyslová škola strojnická
- Střední odborné učiliště farmaceutické
- Soukromé střední odborné učiliště stavební, Odborné učiliště a Učiliště - PhDr. L. Bortl, s.r.o.
- Soukromá střední škola podnikání Olomouc, s.r.o.
- Střední škola Olomouc-Svatý Kopeček
- Speciální škola DC 90, s.r.o.
Architektura Olomouce
[editovat | editovat zdroj]V historickém jádru města, obklopeném rameny řeky Moravy, jehož formování bylo započato počátkem 11. století a dokončeno v polovině 19. století, je situováno několik velkých náměstí, z nichž na Horním náměstí je umístěna radnice s orlojem z 15. století, Herkulova, Ariónova a Caesarova kašna, a především památka UNESCO sloup Nejsvětější Trojice, postavený v roce 1740. Pozoruhodný je také arcibiskupský dóm svatého Václava, kde roku 1469 prohlásila část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína králem českým a kde se taktéž nachází hrobka českého krále Václava III., zavražděného roku 1306 právě v Olomouci. Na druhé straně historického jádra je budova Univerzity Palackého (v 19. stol. existovala její předchůdkyně navazující na jezuitské vysoké učení zal. v letech 1573/76). Má v dnešní době okolo 25 000 studentů.
Historická část města je chráněna jako městská památková rezervace.[24] Mezi národní kulturní památky patří Olomoucký hrad, klášter Hradisko, kostel svatého Mořice, sloup Nejsvětější Trojice a mariánský sloup se souborem barokních kašen a vila Primavesi.
Kašny
[editovat | editovat zdroj]- konec 17. století:
- 1683 Neptunova kašna (na Dolním náměstí) - autoři: gdaňský sochař Michael Mandík a olomoucký kameník Václav Schüler
- 1687 Herkulova kašna (na Horním náměstí) - stejní autoři
- začátek 18. století:
- 1707 Jupiterova (na Dolním náměstí) autor původní sochy sv. Floriána: Václav Render; 1735 přestavěna autor: tyrolský sochař Filip Sattler
- 1709 Tritónů (Náměstí republiky) - autor: olomoucký měšťan a kameník Václav Render
- 1725 Caesarova (na Horním náměstí) - autor: Václav Render
- Delfínova kašna z r. 1725 od sochaře Filipa Sattlera znovuobjevená r. 2005 na dvoře ZŠ Na hradě umístěna před dominikánský klášter v Sokolské ulici
- 1727 Merkurova kašna (mezi obchodním domem Prior a hotelem Národní dům) - autoři: Václav Render a Filip Sattler
- 2002 Ariónova kašna na Horním náměstí od sochaře Ivana Theimera
Vily
[editovat | editovat zdroj]- Vila Eduarda Hamburgera, Vídeňská 2, Olomouc
- Vila Eduarda Šrota, třída Spojenců 20, Olomouc
- Vila Otto Zweiga, třída Spojenců 16, Olomouc
- Vila Elly Krickové, třída Spojenců 10, Olomouc
- Vila Pauly a Hanse Briessových, Na Vozovce 12, Olomouc
- Vila Julia Pelikána, Na Vozovce 21, Olomouc
- Vila Františka a Ludmily Kousalíkových, Na Vozovce 33, Olomouc
- Vila Stanislava Nakládala, Polívkova 35, Olomouc
- Vila Antonína a Ludmily Hofmanových, Resslova 20, Olomouc
- Rodinný dům Willibalda Müllera, Dvořákova 3, Olomouc
- Vila Wilhelma Giebela, Na Šibeníku 26, Olomouc
- Vila Rudolfa Seidlera, Václavkova 2, Olomouc
- Vila Camilly a Josefa Krausových a Franze Bruckmanna, Vídeňská 14, Olomouc
- Vila na sile Barbory a Radima Králíkových, Polská 7, Olomouc
- Vila Primavesi, Univerzitní 7, Olomouc
- Vila Vladimíra Müllera, Černochova 6, Olomouc
- Vila Roberta Schneidera, Černochova 10, Olomouc
Parky v Olomouci
[editovat | editovat zdroj]- Čechovy sady
- Smetanovy sady - r. 1866 byla vysázena jírovcová a lipová alej ve Smetanových sadech a slavnostně ji otevřel František Josef I. Od roku 1919 jsou stromy přiřezané do vysokých rovných stěn díky prvnímu českému správci parku Emanuelu Černému.
- Bezručovy sady a rozárium se sbírkou 40 tisíc keřů růží. Existence části rozária je nyní ohrožena výstavbou tenisových kurtů.[25][26]
- botanické zahrady
- Zoologická zahrada Olomouc na Svatém Kopečku
Rozloha všech parků je více než 47 ha. Délka hlavních alejí je téměř 2,5 km.
Podnebí
[editovat | editovat zdroj]Průměrný roční úhrn srážek na území města je 600-1100 mm. Průměrné teploty v lednu dosahují hodnot od -1 do -4 °C, občas spadne teplota až k -15 °C. V červenci je průměrná teplota 15-20 °C, výjimkou však nejsou ani dny s teplotami okolo 30 °C.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Po zavraždění Václava III. nastoupili Lucemburkové a s nimi přišel velmi významný rozvoj města. Olomouc, jako křižovatka cest, se stala největším centrem obchodu na Moravě. Město, kterému obchod přinášel nemalé zisky, čilý ruch na tržišti samozřejmě podporovalo a co víc, získalo různá královská privilegia, mezi nimiž bylo i právo vybudovat další tržnici.
Vodní hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Jako jediné město v Česku má zachovalou parní vodárnu a jako jediné město v Česku s více než 100 000 obyvateli je 100 % zásobováno vodou z podzemních zdrojů. Vydatnost zdrojů:
- Olomouc-Černovír 300 l / s (část lze použít bez úpravy)
- Příkazy 250 l / s
- Litovel 160 l / s (lze použít bez úpravy)
- Senice na Hané 50 l / s (lze použít bez úpravy)
Město spotřebuje denně asi 27 000 m3 vody. Čistírna odpadních vod je v části Olomouc-Nové Sady. Dodavatelem vody, provozovatelem vodovodů, kanalizace a čistírny je Moravská vodárenská a. s. (do 1. ledna 2008 s názvem Středomoravská vodárenská a. s.)[27].
Energetika
[editovat | editovat zdroj]Elektřinu rozvádí v síti vysokého a nízkého napětí ČEZ a.s.
Teplo vyrábí teplárna na uhlí a výtopna na mazut a zemní plyn. Teplo rozvádí síť horkovodů a parovodů. Dodavatel: Moravskoslezské teplárny, Teplárna Olomouc.
Zemní plyn rozvádí plynovody po celém území města Severomoravská plynárenská a.s.
Odpadové hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Svoz odpadů zajišťují technické služby města Olomouce, a.s.
- rok 2003 (množství separovaného odpadu v Olomouci je svezeno ze širšího okolí, ale přibližně kopíruje trendy v odpadovém hospodářství města Olomouce): 704 t papíru, 440 t skla, 369 t plastů, 0,5 t nápojových kartonů[28]
- Z Olomouce bylo v roce 2006 svezeno: 17 394 t komunálního odpadu, 1 486 t papíru, 851 t skla, 562 t plastů a 55 t nápojových kartonů.[29]
- rok 2006 (množství separovaného odpadu v Olomouci svezeno ze širšího okolí): 1488 t papíru, 859 t skla, 562 t plastů, 54,76 t nápojových kartonů[30]
- 1. pololetí roku 2007 (množství separovaného odpadu v Olomouci svezeno ze širšího okolí): 823 t papíru, 425 t skla, 308 t plastů, 31 t nápojových kartonů[31]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Již v roce 1845 začaly jezdit mezi centrem města a vzdáleným nádražím omnibusy. Ty ale kapacitně nedostačovaly, proto byla na tomto úseku v roce 1899 postavena tramvajová trať. Postupně byly tratě prodlužovány, od roku 1940 probíhalo jejich postupné zdvoukolejňování. V 50. letech došlo k rozsáhlé reorganizaci tramvajové dopravy ve středu města. V roce 1997 došlo k poslednímu prodloužení - byla postavena trať na třídě Kosmonautů, která pomohla přetíženému úseku přes centrum. V roce 1927 se Olomouc stala prvním moravským městem s vlastní autobusovou dopravou. Městskou hromadnou dopravu v Olomouci zajišťuje Dopravní podnik města Olomouce.
- vlaková nádraží a železniční zastávky v Olomouci: Olomouc hlavní nádraží (traťě: 270, 275, 290, 301), Olomouc-Smetanovy sady (trať: 275), Olomouc-Nová Ulice (trať: 275), Olomouc město (trať: 275), Olomouc-Hejčín (trať: 275), Olomouc-Řepčín (trať: 275), Olomouc-Nové Sady (trať: 301), Nemilany (trať: 301).
- 2 autobusové nádraží
- letiště pouze pro Schengenský prostor v Neředíně (slouží jako centrální letiště helikoptér policie, hasičů a pro nemocnici).
Sport
[editovat | editovat zdroj]Kluby
[editovat | editovat zdroj]- SK Sigma Olomouc, fotbalový klub
- HC Olomouc, hokejový klub
- Skokani Olomouc, baseballový klub
- 1. HFK Olomouc, fotbalový klub
- DHK Olomouc, dámský házenkářský klub
- T.J. Sokol Olomouc, Sokol, v Olomouci je celkem 10 místních jednot.[32]
- AK Olomouc, atletický klub
- VK Olomouc, veslařský klub
- RC Olomouc, ragbyový klub stránky klubu
- AŠK Olomouc, armádní šachový klub
Sportoviště
[editovat | editovat zdroj]- fotbalový stadion Sigmy (Andrův stadion)
- fotbalový stadion 1. HFK Olomouc
- zimní stadion
- plavecký stadion
- lanové centrum
- sportovní hala Univerzity Palackého
- aqua centrum
- atletický stadion (sokolský stadion)
- baseballový stadión
- golfové hřiště
- Dům Armády Olomouc
Významné sportovní akce
[editovat | editovat zdroj]- Olomoucký půlmaraton
- Mistrovství světa ve florbale juniorek 2010
- Mistrovství světa v orientačním běhu 2008
- Mistrovství světa v kickboxu 2008
- Mistrovství Evropy v baseballu 2005
Zdravotnictví
[editovat | editovat zdroj](stav r. 2002)[33]: počet lékařů: 1084, počet obyvatel na 1 lékaře 96, počet lůžek ve zdravotnictví na 1000 obyv.: 19, nemocnice: 3, ordinace praktického lékaře: 147, odborné ordinace a pracoviště: 197, lékárny: 21, ostatní zdravotnická zařízení: 11. Celkem zdravotnických zařízení: 379.
Kriminalita
[editovat | editovat zdroj]rok - počet trestných činů / objasněno:
- 1996 - 6392 / 205
- 1997 - 5946 / 2157
- 1998 - 6320 / 2308
- 1999 - 5883 / 2320
- 2000 - 4999 / 2116
- 2001 - 4239 / 2167
Prohlížení města online na internetu
[editovat | editovat zdroj]Zhlédnout aktuální záběry z města můžete pomocí kamer umístěných na Horním i Dolním náměstí. Taktéž se můžete Olomouc navštívit virtuálně, přes virtuální procházku na webu www.tourism.olomouc.eu Skrz Virtual Olomouc uvidíte, jak vypadalo centrum města ke konci devadesátých let, navíc obsahuje informační texty k většině památkám i popisy ulic.
Osobnosti Olomouce
[editovat | editovat zdroj]- Karel Ferdinand Irmler (1650-?), profesor práva
- Franz Karmasin (1901–1970), nacistický politik
- Hynek Maxa (1922–2001), operní pěvec, pěvecký pedagog
- Jiří Pelikán (1923–1999), politik
- Karel Brückner (* 1939), fotbalový trenér
- Pavel Dostál (1943-2005), herec, režisér, politik, bývalý ministr kultury
- Hana Maciuchová (* 1945), herečka
- Petr Novotný (* 1947), herec a bavič
- Jan Kanyza (* 1947), herec
- Jiří Paroubek (* 1952), politik
- Jarmila Švehlová (* 1956), herečka
- Rostislav Čtvrtlík (1963 - 2011), herec a dabér
- Igor Bareš (* 1966), herec
- Ivan Langer (* 1967), politik a bývalý ministr
- Marek Spáčil (* 1974), automobilový závodník
- Aleš Loprais (* 1980), automobilový závodník
- Jiří Hudler (* 1984), hokejista
- Petr Pravec (* 1967), astronom
- Aljo Beran (1907–1990), malíř
- Emil Viklický (* 1948), jazzový pianista a hudební skladatel.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]- Antony, Francie
- Lucern, Švýcarsko
- Nördlingen, Německo
- Owensboro, Kentucky, USA
- Pětikostelí, Maďarsko
- Subotica, Srbsko
- Tampere, Finsko
- Veenendaal, Nizozemsko
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Čermák M. (2002) Olomoucká řemesla a obchod v minulosti. - Memoria, Olomouc. ISBN 80-85807-19-X.
- Kuch-Breburda, M. & Kupka, V. (2003) Pevnost Olomouc. - FORTprint, Dvůr Králové nad Labem. ISBN 80-86011-21-6.
- Lenková J. (2004) Tajemná města Olomouc. - Regia, Praha, 207 pp. ISBN 80-86367-41-X.
- Nešpor V. (1998) Dějiny města Olomouce. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 347 pp. ISBN 80-7198-343-8.
- Rusinský J. (2004) Po stopách minulosti olomoucké městské části Neředín. - Votobia, s. r. o., Olomouc.
- Schindler A. (1998) Tajemná Olomouc aneb Olomouc jak ji neznáte. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 143 pp. ISBN 80-7198-330-6.
- Schindler A. (2001) Tajemná Olomouc II. - Votobia, s. r. o., Olomouc. ISBN 80-7198-483-3.
- Schindler A. (2003) Tajemná Olomouc III. aneb Olomouc jak ji neznáte. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 128 pp. ISBN 80-7220-147-6.
- Spáčil V. (1998) Odměna za věrnost a statečnost. - Danal, Olomouc. ISBN 80-85973-55-3.
- Spáčil V. (1999) Olomoucká domovní znamení. - Danal, Olomouc. ISBN 80-85973-42-1.
- Tichák M. (1997) Vzpomínky na starou Olomouc. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-184-2.
- Tichák M. (2000) Paměť olomouckých předměstí. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-447-7.
- Tichák M. (2002) Příběhy olomouckých pomníků. - Burian a Tichák, s. r. o., Olomouc.
- Tichák M. (2005) Když padly hradby: Olomouc na přelomu staletí. - Burian a Tichák, s. r. o., Olomouc. ISBN 80-903687-1-9.
- Válka Z. (2001) 1758 - Olomouc a Prusové: hrdá pevnost Marie Terezie. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-477-9.
- Válka Z. (2001) Olomouc pod hákovým křížem: temná léta okupace 1939-1945. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-517-1.
- Olomouc. Zaniklý hrad v bývalém „hlavním městě“ Moravy. - Beatris.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b [1] Chybná citace: Neplatná značka
<ref>
; název „mvcr“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ Rozpočet statutárního města Olomouce - Rozpočet včetně příloh a investic na rok 2010 schválený ZMO 21. 12. 2009, upravený po RMO 9. 2. 2010
- ↑ Geografie
- ↑ Vyhláška č. 561/2006 Sb.
- ↑ Logo města
- ↑ Sedmička 11. 11. 2010
- ↑ Čechmánková, M. (asi 2008 - neuvedeno). Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. - Jednota Orel Olomouc, Olomouc, 48 pp. (ISBN neuvedeno), strana 28.
- ↑ Čechmánková, M. (asi 2008 - neuvedeno). Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. - Jednota Orel Olomouc, Olomouc, 48 pp. (ISBN neuvedeno), strana 29.
- ↑ Čechmánková, M. (asi 2008 - neuvedeno). Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. - Jednota Orel Olomouc, Olomouc, 48 pp. (ISBN neuvedeno), strana 9 a strana 30.
- ↑ a b c d Juryšek O. (2006) Dějiny Olomouce 1017-1920. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 208 pp. ISBN 80-7220-258-8.
- ↑ Obyvatelstvo města Olomouce
- ↑ Tichák M. (2007) Ztracené adresy. O tom co v Olomouci bývalo a už není. - Burian a Tichák, s. r. o., Olomouc, 190 pp., str. 7.
- ↑ Pyramída. heslo Olomouc, str. 4016-4018.
- ↑ (1986) Malá československá encyklopedie. Academia.
- ↑ předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů
- ↑ http://www.mvcr.cz/sprava/informat/cetnost/#obce
- ↑ Český statistický úřad
- ↑ Obyvatelstvo města Olomouce
- ↑ a b 23. ledna 2008 - Olomouc má šanci získat 100 milionů korun z EU na rozvoj turistiky - www.olomouc.cz
- ↑ Radniční listy. měsíčník občanů statitárního města Olomouce. 2008/7, strana 8.
- ↑ Statut a jednací řád KMČ (schválený RMO 23.1.2007)
- ↑ 25. dubna 2008 - Vznikající Středoevropské fórum skupuje v Olomouci pozemky - www.olomouc.cz
- ↑ 30. dubna 2008 - Nejnavštěvovanějším místem v Olomouckém kraji je zoo - www.olomouc.cz
- ↑ Podle výnosu ministerstva kultury ze dne 21. prosince 1987, čj. 16 417/87-VI/1, jsou její hranice vymezeny ulicemi Studentskou, Dobrovského a Jiřího z Poděbrad, poté linií tereziánského opevnění, ulicí Aksamitovou, třídou Svobody a Legionářskou ulicí.
- ↑ článek
- ↑ (dokument Word 1,5 MB)
- ↑ http://www.smv.cz/show.asp?column=1 citováno 2. května 2008
- ↑ (říjen 2007) - Radniční listy, č. 10. strana 15
- ↑ Popelářský vůz Technických služeb vyrazil do ulic (duben 2007) - Radniční listy. strana 3.
- ↑ (říjen 2007) - Radniční listy, č. 10. strana 15
- ↑ (říjen 2007) - Radniční listy, č. 10. strana 15
- ↑ Sokolská župa Olomoucká - [2]
- ↑ Olomouc v datech 2001/2. - Magistrát města Olomouce. (informační leták)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Slovníkové heslo MoraviaBot/Laboratoř ve Wikislovníku
- Galerie MoraviaBot/Laboratoř na Wikimedia Commons
- Oficiální informační server statutárního města Olomouce provozovatelem je tiskové oddělení Magistrátu města Olomouce
- Oficiální turistické stránky města
- Olomouc, Czech.cz, oficiální portál České republiky
- Portál Olomouc - historie a památky Olomouce
- Historicky první informační server o městě
- Nezávislý informační server o městě
- katalog Historických pohlednic Olomoucka
- webkamery:
- mapy: