Přeskočit na obsah

Aimo Cajander

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Aimo Kaarlo Cajander
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní prokroková strana

Narození4. dubna 1879
Uusikaupunki
Úmrtí21. ledna 1943 (ve věku 63 let)
Helsinky
DětiAarno Kalela
Erkki Kalela
PříbuzníJorma Kalela a Jaakko Kalela (vnoučata)
Alma materHelsinská univerzita (1896–1903)
Evo (do 1906)
Mnichovská univerzita
Profesebotanik, politik, forestry scientist, vysokoškolský učitel, spisovatel a profesor
Oceněníhonorary doctorate of the University of Natural Resources and Life Sciences, Vienna (1924)
velkokříž Řádu svatého Olafa
velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska
komandér velkokříže Řádu polární hvězdy
rytíř Řádu za zemědělské zásluhy
… více na Wikidatech
CommonsAimo Cajander
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aimo Kaarlo Cajander (4. dubna 1879 Uusikaupunki21. ledna 1943 Helsinky) byl finský botanik a politik.

Pocházel z učitelské rodiny, vystudoval přírodní vědy, absolvoval stáž na Mnichovské univerzitě a vědeckou výpravu na Sibiř. V roce 1911 byl jmenován profesorem lesnictví na Helsinské univerzitě, stál také v čele státní správy lesů Metsähallitus a zasloužil se o zřízení lesnického výzkumného ústavu.[1] V letech 1922–23 byl předsedou Finské akademie věd.

Přátelil se s finským prezidentem Ståhlbergem, který ho v letech 1922 a 1924 pověřil vedením krátkodobých úřednických vlád. V roce 1927 Cajander vstoupil do Ståhlbergovy Národní pokrokové strany, za kterou byl poslancem parlamentu a ministrem obrany, v roce 1933 se stal předsedou strany. V březnu 1937 byl potřetí jmenován premiérem, když Národní pokroková strana vytvořila širokou koalici se sociálními demokraty a agrárníky. V říjnu 1939 Cajanderova vláda odmítla sovětské návrhy na změnu hranic, což vedlo k zimní válce. Po vypuknutí války byl Cajander tvrdě kritizován, že podcenil nebezpečí a nepřipravil zemi na obranu (pro rekruty nebyl ani dostatek uniforem a bojovali v improvizovaném oblečení, pro které se ujal posměšný název „model Cajander“),[2] rozhodl se proto odstoupit z funkce a vrátit se k vědecké práci.

Botanikou se zabývali také jeho synové Erkki Kalela a Aarno Kalela.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]