Přeskočit na obsah

Bitva o Mariupol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva o Mariupol
konflikt: Ruská invaze na Ukrajinu, Východoukrajinská ofenzíva
Situace v Mariupolu (průběžně aktualizováno)
Situace v Mariupolu (průběžně aktualizováno)
Trvání24. února 2022 – 20. května 2022
MístoMariupol, Ukrajina
Souřadnice47°7′50″ s. š., 37°33′50″ v. d.
PříčinyRuská invaze na Ukrajinu
VýsledekRuské vítězství
  • Zbytek ukrajinských vojaků se vzdal v areálu oceláren Azovstal
Strany
RuskoRusko Rusko
Doněcká LRDoněcká LR Doněcká LR 		UkrajinaUkrajina Ukrajina
Velitelé
Rusko Andrej Suchověckij †
Rusko Adam Delimkhanov
Rusko Oleg Miťajev †
Rusko Andrej Kolesnikov
Rusko Michail Mizincev
Rusko Andrej Pálij †
Rusko Alexej Šarov
Rusko Alexandr Dvornikov
Rusko Ruslan Geremejev
Doněcká LR Denis Pušilin
Doněcká LR Alexandr Chodakovský
Doněcká LR Timur Kurilkin 		Ukrajina Denys Prokopenko
Ukrajina Volodymyr Baranyuk
Ukrajina Serhij Volynskyj
Ukrajina Svjatoslav Palamar
Síla
Ozbrojené síly Ruské federace

Doněcká LR Ozbrojené síly DLR
celkem: 14 000

Ozbrojené síly Ukrajiny

celkem: 3 500–8 100

Ztráty
Dle Ukrajiny: 6000 mrtvých Dle Ruska: 4000 mrtvých, 1729 zajatých a navíc 2439 zajatých z hutí Azovstal [1]
21 000 zabitých civilistů podle odhadu místních úřadů.[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva o Mariupol (také obléhání Mariupolu) bylo vojenské střetnutí mezi Ruskou federací a Ukrajinou, které začalo 25. února 2022 během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 a skončilo ruským dobytím města 20. května, kdy kapitulovali poslední ukrajinští obránci v rozsáhlém areálu železáren Azovstal.

Ruské síly město zcela oblehly 2. března, poté zejména díky rozsáhlé dělostřelecké podpoře postupně získávaly v těžkých pouličních bojích nad městem kontrolu.[3] 22. dubna se obránci stáhli do opevněného areálu Azovstalu.[4] 16. května ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že země potřebuje své hrdiny živé, čímž prakticky oznámil konec bojů ve městě.[5]

Přestože bitva skončila ruským vítězstvím, naprostým zničením města a zajetím minimálně stovek zkušených ukrajinských vojáků z praporu Azov a 36. brigády námořní pěchoty, z ukrajinského pohledu bylo zásadní, že obránci města dokázali navzdory obklíčení týdny vázat velké množství jednotek ruské armády i sil samozvané Doněcké lidové republiky, které nemohly být využity na jiných úsecích fronty, a navíc jim způsobit těžké ztráty.[6] Dle některých odborníků tudíž šlo o Pyrrhovo vítězství.[7][8]

Pouliční boje a bombardování města dělostřelectvem a následně i strategickými bombardéry Tu-22[9] si vyžádaly značné množství civilních obětí. Červený kříž situaci označil za „apokalyptickou“ a ukrajinské úřady obvinily Rusko z vyvolání velké humanitární krize ve městě,[10][11] přičemž představitelé města uvádějí, že zahynulo asi 21 000 civilistů.[12]

Během prvních dní invaze ukrajinský fotograf a kameraman Mstyslav Černov s kolegy natáčel záběry, ze kterých vznikl dokument 20 dní v Mariupolu. V lednu 2024 byl nominován na Oscara.[13]

Pozadí

[editovat | editovat zdroj]

Město Mariupol bylo s více než 420 tisíci obyvateli před invazí největším městem v Ukrajinou kontrolované části Doněcké oblasti.[14] Jedná se o významné průmyslové centrum, sídlo železáren Azovstal a dopravní tepnu u Azovského moře s významným námořním přístavem.[15]

Pro Rusko mělo dobytí umožnit pozemní cestu na Krym a také průjezd ruské námořní dopravy.[16] Obsazením města by byla získána kontrola nad celým Azovským mořem.[17]

V květnu 2014 během války v Donbasu zaútočily na město síly separatistické a Ruskem podporované Doněcké lidové republiky (DLR) a během bitvy o Mariupol donutily ukrajinské síly k ústupu,[18] následující měsíc však ukrajinské síly město ofenzivou dobyly zpět. O několik měsíců později, v září, se jej DLR pokusila dobýt podruhé, což se opět nepodařilo. V říjnu premiér Alexandr Zacharčenko přislíbil, že město získá zpět.[19] Konflikt byl zmrazen, když byla v roce 2015 podepsána dohoda o příměří Minsk II.[20] Jednou ze skupin, která se nejvíce zasloužila o znovudobytí Mariupolu, byl prapor Azov, ukrajinská ultranacionalistická dobrovolnická milice. Do září 2014 byl Azov začleněn do Národní gardy Ukrajiny a za své velitelství si stanovil Mariupol.[21] Vzhledem k tomu, že jedním z deklarovaných cílů Vladimira Putina v této válce byla „denacifikace“ Ukrajiny, představoval Mariupol pro ruské síly důležitý ideologický cíl.[22][23]

Před obléháním opustilo Mariupol podle zástupce starosty města asi 100 000 obyvatel.[24]

Město bránily ukrajinské pozemní síly, ukrajinská námořní pěchota, Národní garda Ukrajiny (především prapor Azov[25]), síly územní obrany Ukrajiny a nepravidelné jednotky.[26]

Bitva

[editovat | editovat zdroj]

Únor

[editovat | editovat zdroj]

Bitvě předcházelo dělostřelecké bombardování města ruskými silami 24. února, při kterém bylo údajně zraněno 26 osob.[27] Dne 25. února ráno ruské síly postupovaly k Mariupolu z území DLR na východě a střetly se s Ukrajinci v bitvě u obce Pavlopil. Ukrajinci ruské síly porazili a podle starosty Mariupolu Vadyma Bojčenka údajně zničili 22 ruských tanků.[28]

Večer 25. února zahájilo ruské námořnictvo obojživelný útok na pobřeží Azovského moře západně od Mariupolu. Americký představitel obrany uvedl, že Rusové potenciálně nasadí z tohoto předmostí tisíce příslušníků námořní pěchoty.[29][30]

Dne 26. února ruské síly pokračovaly v dělostřeleckém bombardování Mariupolu.[31] Následně řecká vláda oznámila, že při ruských úderech v Mariupolu bylo zabito 10 řeckých civilistů, z toho 6 ve vesnici Sartana a 4 ve vesnici Buhas.[32][33]

Ráno 27. února Bojčenko prohlásil, že ruská tanková kolona rychle postupovala na Mariupol z DLR, ale tento útok byl odražen ukrajinskými silami, přičemž 6 ruských vojáků bylo zajato.[34] Později téhož dne byla v Mariupolu ruským ostřelováním zabita šestiletá dívka.[35]

Dne 28. února zůstalo město pod ukrajinskou kontrolou, přestože bylo obklíčeno ruskými jednotkami a vystaveno neustálému ostřelování.[36] Bojčenko oznámil, že v jeho blízkosti bylo sestřeleno ruské vojenské letadlo.[37] Ve večerních hodinách byla přerušena dodávka elektřiny, plynu a internetu ve většině města.[38]

Březen

[editovat | editovat zdroj]
Zničený obytný dům 2. března

Dne 1. března oznámil Denis Pušilin, šéf DLR, že síly DLR téměř zcela obklíčily město Volnovacha a že brzy učiní totéž v Mariupolu.[39] Téhož dne se objevily zprávy, že ruské síly převzaly kontrolu nad nedalekou Sartanou.[40]

Dne 1. března došlo k velkému výbuchu v civilním obytném komplexu ve městě, pravděpodobně v důsledku výbuchu kazetové bomby.[41] 1. března ruské dělostřelectvo ostřelovalo město a způsobilo více než 21 zraněných.[42]

Dne 2. března se Mariupol po více než 15 hodinách nepřetržitého bombardování ruskými silami, které užívají dělostřelectvo, vícenásobné raketové odpalovací systémy, letadla a taktické rakety, ocitl na pokraji humanitární katastrofy. Údery směřují na klíčovou infrastrukturu a přerušily dodávky vody a elektřiny do některých částí města. Jedna hustě obydlená obytná čtvrť na levém břehu města byla téměř úplně zničena. Cílené údery zasáhly čerpací stanice a elektrické transformátory a v některých částech města je nedostatek potravin. Mariupol je pro Rusko klíčovým strategickým cílem, protože jeho obsazení by umožnilo Ruskem podporovaným separatistickým silám na východě Ukrajiny spojit síly s jednotkami na Krymu.[43]

Důsledek ruského náletu z 3. března
Hořící budovy po ruském náletu, 3. března

Ráno 3. března bylo město znovu ostřelováno ruskými jednotkami.[44] Mluvčí milice DLR Eduard Basurin oficiálně vyzval obklíčené ukrajinské síly v Mariupolu, aby se vzdaly, jinak budou čelit „cíleným úderům“.[45] Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov oznámil, že síly Doněcké republiky zpřísnily obléhání a že byly obsazeny tři blízké osady.[46]

Dne 4. března Bojčenko veřejně v televizi prohlásil, že Rusko chce „vymazat obyvatele Mariupolu z povrchu zemského“ a že zásoby docházejí. Starosta vyzval ke zřízení humanitárního evakuačního koridoru a k vyslání dalších vojenských posil.[47][48] Uvedl, že Rusové ostřelují městské nemocnice raketami Grad[49] a že obyvatelé města již nemají teplo, tekoucí vodu ani elektřinu. Později téhož dne bylo navrženo dočasné příměří pro oblast Mariupolu, aby se občané mohli evakuovat.[50]

Dne 5. března ukrajinská vláda oznámila, že chce z Mariupolu evakuovat 200 000 civilistů. Mezinárodní humanitární organizace Červený kříž oznámila, že bude vystupovat jako garant nového příměří, které by tuto evakuaci umožnilo.[51] Červený kříž označil situaci v Mariupolu za mimořádně zoufalou.[52]

Po třech dnech intenzivního ostřelování[53] bylo vyhlášeno příměří, které mělo platit od 11 do 16 hodin. Civilisté se poté začali evakuovat z Mariupolu humanitárním koridorem do města Záporoží. Když však civilisté vstoupili do evakuačního koridoru, ruská armáda pokračovala v ostřelování a evakuace byla rychle uvedena v chaos a evakuovaní byli nuceni se vrátit.[53]

Ukrajinské úřady oznámily, že ruské síly nedodržují příměří, a nařídily odložit operaci, protože ruské jednotky pokračovaly v ostřelování města.[53] Ruské ministerstvo obrany obvinilo ukrajinské „nacionalisty“, že nedovolili civilistům evakuovat se směrem do Ruska.[54] Proruští povstalci oznámili, že Mariupol opustilo pouze 17 lidí.[55]

Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) 6. března oznámil, že druhý pokus zahájit evakuaci 200 000 lidí z Mariupolu selhal. Důvodem byly zprávy o dalším ruském ostřelování.[56] Německá zpravodajská televize ZDF uvedla, že potvrdila, že evakuace byla zastavena, protože ruské síly zahájily palbu na evakuující civilisty.[56] MVČK informoval, že v Mariupolu se odehrávají zničující scény lidského utrpení.[56]

Téhož dne ráno BBC News informovala, že 200 000 lidí v Mariupolu je uvězněno pod těžkým bombardováním. Informovala také o požárech, nedostatku vody a mrtvolách na ulicích.[57] V 10:30 dopoledne ukrajinská poslankyně Inna Sovsunová na Twitteru napsala, že ruské síly poškodily palivové potrubí, které zásobuje Mariupol, a více než 700 000 lidí tak zůstalo bez tepla. Uvedla také, že lidé mohou umrznout, protože teplota často klesá pod 0 °C.[58]

Ředitel operací MVČK Dominik Stillhart 7. března uvedl, že dohody o humanitárním koridoru byly zatím uzavřeny pouze v zásadě, nikoliv „dostatečně přesně, aby mohly být následně realizovány“. Tým MVČK například zjistil, že jedna z navrhovaných cest koridoru je zaminovaná. MVČK zprostředkovával jednání mezi vojáky.[59][60] Primární plynovod v Mariupolu byl ostřelován, což přerušilo mnohé dodávky.

Dne 8. března došlo k dalšímu pokusu o evakuaci civilistů, ale ukrajinská vláda obvinila Rusko z opětovného porušení příměří, přičemž ukrajinská vláda obvinila ruské síly z bombardování evakuačního koridoru.[61]

Agentura Associated Press 9. března oznámila, že desítky civilistů a vojáků byly narychlo a bez obřadu pohřbeny do masového hrobu. Hluboký příkop dlouhý asi 25 metrů (27 yardů) vykopaný na starém hřbitově v centru města se plnil těly, která pracovníci městské sociální služby sbírali z márnic a soukromých domů. Předchozího dne dopadly na samotný hřbitov střely, které přerušily pohřbívání a poškodily zeď.[62]

Pokus o příměří, který se snažil vytvořit humanitární koridor, 9. března ztroskotal poté, co Serhij Orlov oznámil, že ruští vojáci zahájili palbu na stavební dělníky a evakuační místa. Orlov popsal nedostatek zásob jako tak vážný, že obyvatelé rozpouštěli sníh, aby získali vodu. Místní ukrajinští představitelé oznámili, že museli vykopat hromadný hrob pro civilní a vojenské oběti, protože normální pohřbívání se stalo nemožným.[63] Později téhož dne městská rada vydala prohlášení, že ruský nálet zasáhl a zničil porodnici a dětskou nemocnici.[64][65][66] Ukrajinští představitelé uvedli, že byli zabiti tři civilisté a nejméně 17 jich bylo zraněno.[67]

Městská rada 11. března uvedla, že během obléhání bylo zabito nejméně 1 582 civilistů.[68]

Dne 12. března byla podle ukrajinského ministerstva zahraničí ruským ostřelováním zasažena mešita sultána Sulejmana, která ukrývala 80 civilistů včetně tureckých občanů,[69] útok však popřel İsmail Hacıoğlu, šéf Asociace mešity Sulejmana Nádherného, s tím, že bombardování bylo vzdáleno asi 700 metrů.[70]

Ukrajinská armáda tvrdí, že ruské síly obsadily východní předměstí obléhaného města Mariupol.[71]

V aktualizaci na Facebooku armáda uvádí, že dobytí Mariupolu a Severodoněcku na východě bylo pro ruské síly prioritou. Mariupol je již více než týden v obležení, bez elektřiny, plynu a vody. Opakované snahy o evakuaci lidí z města se 430 000 obyvateli ztroskotaly na ostřelování humanitárních konvojů.[71]

Zničená bytovka z 16. března

Dne 16. března 2022 ruské ozbrojené síly vybombardovaly Doněcké oblastní činoherní divadlo v Mariupolu, které sloužilo jako úkryt během obléhání Mariupolu a ve dnech před 16. březnem se v něm zdržovalo asi 500 až 1 200 civilistů.[72][73][74][75] Ti údajně bombardování přežili; vyprošťování stále ostřelovaných zavalených vstupů prokázalo v pátek 25. března 2022 cca 300 obětí včetně dětí.[76]

Dne 18. března měli separatisté dobýt mariupolské letiště.[77]

Dne 19. března propukly boje o železárny Azovstal.[78]

Dne 23. března bylo vedení města včetně starosty evakuováno.[79] Následujícího dne vstoupily ruské jednotky do centra města.[80]

K 27. březnu byla část města stále v držení Ukrajinců. Obráncům však docházely potraviny a pitná voda. Následujícího dne okupanti dobyli kancelářské budovy ve čtvrti Kalmuisky a sídlo Batalionu Azov. O den později ruské síly oznámily, že rozdělily Ukrajince na dvě a možná i na tři kapsy.[79]

Duben

[editovat | editovat zdroj]

Podle zprávy ze 12. dubna bylo potvrzeno videozáznamem z dronu, že ruské síly rozdělily zbývající ukrajinské obránce, izolované v jihozápadním přístavu a východní ocelárně Azovstal.[81]

Ruské síly pokračovaly v pomalém postupu přes Mariupol 16. dubna. Složky sil Doněcké lidové republiky dorazily na centrální pláž Mariupolu ze severu. Boje pokračovaly v samotném centru Mariupolu. Ruské síly vstoupily na základnu 12. operační brigády ukrajinské Národní gardy a síly DNR obsadily policejní stanici v centru Mariupolu relativně blízko pláže. Ukrajinské síly pokračovaly v obraně v kapsách, ale zejména v továrně Azovstal, na kterou ruské a zástupné síly nadále silně útočily.[82]

Ruské síly se snažily donutit zbývající ukrajinské obránce ke kapitulaci. Ukrajinský premiér prohlásil 17. dubna, že ukrajinské síly v Mariupolu budou bojovat až do konce.[83]

Dne 18. dubna bylo podle odhadů zničeno 95 % města.[84] Ukrajinští vojáci ignorovali ruské ultimátum ke kapitulaci a rozhodli se bojovat až do konce. Rusko pohrozilo, že „zničí“ ty, kteří budou pokračovat v boji dál.[85] Vojenský expert odhadl, že ve městě se stále může držet 500 až 800 ukrajinských vojáků,[86] zatímco ruští představitelé odhadovali, že v závodě Azovstal se drží 2 500 ukrajinských vojáků a 400 zahraničních dobrovolníků.[85]

Dne 20. dubna ruské síly a síly DLR podnikly útoky na okraji ocelárny Azovstal.

Dne 21. dubna ruský prezident Vladimir Putin nařídil ruským jednotkám, aby na ocelárnu Azovstal neútočily, ale blokovaly ji. Zároveň oznámil, že „dokončení bojových prací na osvobození Mariupolu je úspěchem“, zatímco ukrajinský představitel vyvracel, že komentáře a blokáda místo toho znamenají, že Rusko přiznává svou neschopnost fyzicky dobýt Mariupol.[87][88]

Dne 22. dubna byl západní Primorský okruh považován za vyklizený ruskými silami a již nebyly hlášeny žádné boje, přičemž všechny zbývající ukrajinské síly byly obklíčeny v ocelárně Azovstal.[89]

V noci z 27. na 28. dubna byly údajně provedeny dosud nejtěžší nálety na Azovstal – podle Ukrajiny bylo na Azovstal vedeno více než 50 úderů letouny Tu-22M3, Su-25 a Su-24. Šéf mariupolské hlídkové policie prohlásil, že zasažena byla i oblast nemocnice.[90]

OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže zahájily 30. dubna evakuaci humanitárním koridorem.[91][92] Tento koridor byl vytvořen po cestě generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese do Moskvy v předchozím týdnu, kde osobně zprostředkoval dohodu o humanitárním koridoru.[92] Dne 30. dubna opustilo ocelárnu Azovstal 20 civilistů. Ruská média tvrdí, že jich bylo 25. Probíhají jednání, která se mají pokusit o propuštění zbývajících asi 1 000 civilistů.[93][94] Nejméně dvě manželky příslušníků pluku Azov vyzvaly k souběžné evakuaci asi 2 000 příslušníků ozbrojených sil, kteří by zůstali ve městě po evakuaci civilistů, a zdůraznily obavy ze zacházení ze strany Rusů jako s válečnými zajatci a z nedostatečného zásobování zdravotnickými prostředky a potravinami.[95]

Květen

[editovat | editovat zdroj]

Dne 2. května bylo evakuováno asi 100 civilistů.[96] Ruská letadla podle amerického ministerstva obrany používala v Mariupolu neřízené bomby.[97] Ruské pozemní síly se také údajně stahovaly z města, pravděpodobně aby posílily své pozice v Donbasu, kde Rusko provádělo rozsáhlou ofenzívu.

Dne 3. května ruské síly v Mariupolu obnovily útoky na Azovstal.[98] Začaly útočit na ocelárnu v takzvaných „těžkých krvavých bojích“.[99] Následujícího dne bylo oznámeno, že Rusové prorazili továrnu.[100] Ukrajinský politik Davyd Arahamia řekl: „Všichni Rusové se snažili prorazit: „Pokusy o útok na elektrárnu pokračují již druhý den. Ruská vojska jsou již na území Azovstalu“.[101]

Dne 5. května mohlo asi 300 civilistů odejít díky tomu, že Rusko otevřelo humanitární koridor. Tyto koridory fungovaly od 8:00 do 18:00.[102] Téhož dne přinesl deník The Telegraph zprávu, že Rusko zintenzivnilo bombardování bunkrů ocelárny pomocí termobarických bomb, aby zvýšilo ničivost nasazené palebné síly proti zbývajícím ukrajinským vojákům, kteří ztratili veškerý kontakt s kyjevskou vládou; ve své poslední komunikaci Zelenskyj pověřil velitele obležené ocelárny, aby se pod tlakem zvýšených ruských útoků v případě potřeby vzdal.[103]

Podle OSN bylo 6. května evakuováno celkem asi 500 civilistů. Azovský pluk hlásí jednoho zabitého bojovníka a šest zraněných při pomoci s evakuací civilistů.[104]

Dne 7. května ukrajinská vláda oznámila, že všechny zbývající ženy, děti a starší lidé, kteří se nacházeli uvnitř ocelárny Azovstal, byli evakuováni.[105][106][107]

Dne 8. května požádal velitel 36. námořní pěší brigády Serhij Volinskij, „aby vyšší moc našla způsob, jak vymyslet naši záchranu!“. Později řekl: „připadám si, jako bych se ocitl v pekelné reality show, ve které my vojáci bojujeme o život a celý svět sleduje tuto zajímavou epizodu. Bolest, utrpení, hlad, bída, slzy, strach, smrt. To všechno je skutečné“. Prezident Zelenskyj odpověděl: „pracujeme na evakuaci naší armády“.[108]

Doněcká lidová republika uspořádala 9. května v Mariupolu přehlídku ke Dni vítězství. Akce se zúčastnil i vůdce republiky Denis Pušilin.[109]

Dne 10. května ukrajinské úřady oznámily, že v ocelárnách Azovstal zůstalo uvězněno 1 000 ukrajinských vojáků.[110]

Ústav pro studium války konstatoval, že 12. května nedošlo k ruské pozemní ofenzívě,[111] ale poznamenal, že ruské síly pravděpodobně následující den zajistily dálnici M14.[111]

Dne 16. května ukrajinský generální štáb oznámil, že posádka v Mariupolu „splnila svůj bojový úkol“ a že byla zahájena evakuace z ocelárny Azovstal. Armáda uvedla, že 264 příslušníků služby, z nichž 53 bylo „vážně zraněno“, bylo autobusy odvezeno do oblastí kontrolovaných ruskými silami.[112]

Ruský tiskový tajemník Dmitrij Peskov uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se zaručil, že s bojovníky, kteří se vzdali, bude zacházeno „v souladu s mezinárodními standardy“, zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu řekl, že „práce na návratu bojovníků domů pokračuje a tato práce vyžaduje jemnost a čas“. Někteří významní ruští zákonodárci vyzvali vládu, aby odmítla výměnu zajatců za příslušníky pluku Azov.[113]

Dne 18. května ruské dělostřelectvo a letadla bombardovaly zbývající obránce Azovtalu. Vedení DLR tvrdilo, že místní vysoce postavení ukrajinští velitelé se dosud nevzdali.[114]

Podle ruských zdrojů se 20. května vzdali poslední obránci, mezi nimi velitel pluku Azov, podplukovník Denys Prokopenko, jeho zástupce, kapitán Svjatoslav Palamar a major Volynskij.[115][116] Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že mezi 16. a 20. květnem bylo v Azovstalu zajato celkem 2439 zajatců, a že ocelárna je nyní pod kontrolou ruských sil a sil DLR.[117][118][119] Ruští blogeři na Telegramu později sdíleli video, na němž je údajně vidět, jak 22. května ruští vojáci útočí na některé zbývající ukrajinské zajatce v Azovstalu.[120]

Dne 25. května vůdce DLR Denis Pušilin prohlásil, že v oblasti závodu Azovstal byly objeveny a zajaty některé ukrajinské úkryty.[121]

Dne 26. května Rusko po odminování znovu otevřelo přístav Mariupol pro obchodní lodě.[122]

Ruské ministerstvo obrany 31. května oznámilo, že v nefunkčním chladírenském voze v Azovstalu našlo těla 152 ukrajinských vojáků. Pod těly byly nalezeny výbušniny schopné je zabít. Těla byla předána Ukrajině.[123][124]

Červen

[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2022 ukrajinská armáda potvrdila, že Rusko vrátilo těla asi 210 mrtvých ukrajinských vojáků, z nichž většina bojovala v ocelárnách Azovstal. Jsou mezi nimi i vojáci z jednotky Azov. Podle ABC je v ruské vazbě stále asi 2 000 ukrajinských vojáků. Ukrajina doufá ve výměnu zajatců, někteří ruští politici však chtějí tyto vojáky postavit před soud.

Následky

[editovat | editovat zdroj]

Dne 18. května Denis Pušilin oznámil, že Doněcká lidová republika Azovstal zbourá a Mariupol přemění na letovisko.[125]

Ruští blogeři na Telegramu sdíleli video, na kterém údajně 22. května ruští vojáci útočí na některé zbývající ukrajinské úkryty v Azovstalu.[126] Hlava DLR Denis Pušilin prohlásil, že v oblasti závodu Azovstal byly objeveny a zajaty některé ukrajinské úkryty.[zdroj?]

Dne 26. května Rusko po odminování znovu otevřelo přístav Mariupol pro obchodní plavidla.[127]

Při výbuchu ve věznici Olenivka 29. července 2022 bylo zabito 53 ukrajinských válečných zajatců z Mariupolu a 75 jich bylo zraněno.[128] Ukrajinské i ruské úřady se z útoku na věznici vzájemně obviňovaly.[129][130] K 30. červenci nebylo nezávisle potvrzeno, k čemu ve věznici došlo.[131]

Vypuknutí epidemie cholery

[editovat | editovat zdroj]

Ukrajinský parlament 30. dubna 2022 konstatoval, že životní podmínky ve městě se snížily na „středověkou“ úroveň a že většina hygienické a zdravotnické infrastruktury města byla zničena, což mohlo ohrozit obyvatele města nemocemi.[132]

Koncem dubna městská rada Mariupolu vyzvala k evakuaci 100 000 obyvatel a varovala před „smrtící epidemií“ ve městě.[133]

Dne 28. dubna 2022 vydal Rospotrebnadzor usnesení o 40 odstavcích, v němž vyzval k přijetí dalších opatření týkajících se pitné a odpadní vody, zejména v místech, která se stala místy pobytu ukrajinských uprchlíků (konkrétně v Belgorodské, Brjanské, Kurské, Rostovské a Voroněžské oblasti), a také k poskytnutí informací občanům o choleře. Vláda Rostovské oblasti oznámila, že ukrajinští uprchlíci v Rusku budou testováni na choleru.[133]

Světová zdravotnická organizace 17. května 2022 varovala před možností vypuknutí cholery na Ukrajině, přičemž regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Kluge uvedl: „Jsme znepokojeni možným vypuknutím cholery v okupovaných oblastech, kde je poškozena nebo zničena vodovodní a hygienická infrastruktura“. K těmto obavám se připojila i vedoucí incidentu WHO na Ukrajině Dorit Nitzanová, která informovala o „bažinách“ odpadní vody v ulicích Mariupolu a tvrdila, že ve městě dochází k míchání splaškové a pitné vody.[134]

Dne 6. června 2022 varoval náměstek ukrajinského ministra zdravotnictví Ihor Kuzin před možným vypuknutím epidemie cholery ve městě; uvedl, že všechny předpoklady pro vypuknutí epidemie již existují. Kromě Mariupolu ukrajinské pracovní skupiny testovaly půdu a pitnou vodu v Kyjevské, Žytomyrské, Černihivské a Sumské oblasti. Krátce po jeho prohlášení ruské okupační úřady uvalily na město karanténu.

Starosta Bojčenko 11. června prohlásil, že ve městě vypukla epidemie cholery, protože byly porušeny hygienické systémy a na ulicích hnily mrtvoly.[135]

Humanitární situace a obvinění z válečných zločinů

[editovat | editovat zdroj]

Poradce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko 6. března oznámil, že lidé „pijí z kaluží na ulicích“ kvůli ztrátě tekoucí vody ve městě, kterou způsobilo několikadenní nepřetržité ruské ostřelování a bombardování. Uvedl také, že v Mariupolu není teplo, elektřina ani telefonní spojení,[136] zatímco civilisté se nemohli z města evakuovat kvůli opakovanému porušování příměří, útokům na dohodnuté evakuační koridory a přímým útokům na civilisty pokoušející se o evakuaci.[137]

Dne 7. března označil velvyslanec USA při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Michael Carpenter dva incidenty, ke kterým došlo v Mariupolu 5. a 6. března, za válečné zločiny. Uvedl, že v obou dnech ruské síly bombardovaly dohodnuté evakuační koridory, zatímco se je civilisté snažili využít.[137]

Organizace Human Rights Watch vydala 8. března prohlášení týkající se obléhání a jeho humanitárních důsledků.[138]

Dne 9. března, poté co nálet poškodil porodnici a dětskou nemocnici, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Twitteru označil útok za „zvěrstvo“ spolu s videem trosek budovy.[139] Na ostřelování reagoval premiér Spojeného království Boris Johnson, který slíbil, že požene Putina k odpovědnosti „za jeho strašné zločiny“.[63] Vojenské akce v Mariupolu řídí generálporučík Michail Mizincev, který údajně stojí i za rozkazy k bombardování dětské nemocnice a divadla.[140]

Rusko nejprve bombardování nemocnice popřelo,[141] později však ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že Rusko bombardovalo porodnici, protože byla obsazena praporem Azov.[142] Odpoledne 10. března ruské velvyslanectví ve Spojeném království ve svém tweetu uvedlo, že dvě těhotné ženy, které byly po útoku viděny zraněné, ve skutečnosti hrála tatáž žena, ukrajinská beauty bloggerka s „realistickým make-upem“, a že porodnice byla obsazena praporem Azov a žádné ženy ani děti se v ní nenacházely, protože zařízení bylo „nefunkční“.[143] Tweet byl později Twitterem odstraněn pro porušení jeho pravidel.[143]

Dmitrij Peskov, tiskový tajemník ruského prezidenta, krátce po výbuchu prohlásil, že ruská vláda incident vyšetří. Později téhož dne mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová odmítla bombardování nemocnice jako „informační terorismus“, zatímco mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov prohlásil, že bombardování bylo zinscenované.[144]

Reakce

[editovat | editovat zdroj]

Bitva byla ukrajinskými a americkými představiteli přirovnávána k obléhání Leningradu za druhé světové války.[145][146][147]

Světoví vůdci vyzvali k vytvoření humanitárních koridorů a podpořili Ukrajinu.[148][149][150][151]

Propuštění obránců ze zajetí

[editovat | editovat zdroj]

Dne 22. září 2022 bylo oznámeno, že Rusko, výměnou za ruské zajatce, propustilo ze zajetí 215 obránců Mariupolu, mezi nimi i velitele a zástupce velitele pluku Azov. Výměnu zprostředkovalo Turecko.[152]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Mariupol (2022) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ https://rutube.ru/video/f3b3a59e141bebc899e10fb5135ad254/
  2. ↑ Otřesné podmínky v Mariupolu. Rusové nechávají civilisty za jídlo odklízet suť a mrtvoly. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ Ukraine: Mariupol Residents Trapped by Russian Assault - Ukraine | ReliefWeb. web.archive.org [online]. 2022-03-09 [cit. 2022-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-09. 
  4. ↑ CLARK, Mason, et al. Russian Offensive Campaign Assessment, April 22. Institute for the Study of War [online]. 2022-04-22 [cit. 2022-09-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ PANNETT, Rachel, et al. Ukraine ends bloody battle for Mariupol; Azovstal fighters evacuated. The Washington Post [online]. 2022-05-17 [cit. 2022-09-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ AXE, David. ‘They Did Everything Possible And Impossible’: Ukrainian Marines In Mariupol Are Out Of Ammo. Forbes.com [online]. 2022-04-11 [cit. 2022-09-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ PRINCE, Todd. Russia's Capture Of Azovstal: Symbolic Success, 'Pyrrhic' Victory?. Radio Free Europe - Radio Liberty [online]. 2022-05-18 [cit. 2022-09-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ MACKINNON, Amy. What the Fall of Mariupol Would Mean for the War. Foreign Policy [online]. 2022-04-20 [cit. 2022-09-15]. Dostupné online. 
  9. ↑ AXE, David. Russian Bombers Just Carpet-Bombed Mariupol. Forbes.com [online]. 2022-04-15 [cit. 2022-09-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ Children under rubble after Russian airstrike on maternity hospital, says Zelenskiy | Ukraine | The Guardian. web.archive.org [online]. 2022-03-09 [cit. 2022-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-09. 
  11. ↑ Photos: Mariupol residents suffer as Russian forces lay siege | Gallery News | Al Jazeera. web.archive.org [online]. 2022-03-09 [cit. 2022-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-09. 
  12. ↑ Mariupol mayor says siege has killed more than 10K civilians. AP NEWS [online]. 2022-04-11 [cit. 2022-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Mstyslav Chernov's '20 Days in Mariupol' Nominated for Oscar. The Moscow Times [online]. 2024-01-24. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. [cit. 2022-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-22. 
  15. ↑ Putin’s bridge over troubled waters - The Globe and Mail. web.archive.org [online]. 2019-01-19 [cit. 2022-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-19. 
  16. ↑ Russian dominance in the Black Sea: The Sea of Azov | Middle East Institute. web.archive.org [online]. 2022-03-19 [cit. 2022-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-19. 
  17. ↑ The Azov Sea, symbolic prize of Russia-Ukraine war. web.archive.org [online]. 2022-03-13 [cit. 2022-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-13. 
  18. ↑ Ukraine: Security forces abandon Mariupol ahead of referendum. web.archive.org [online]. 2022-02-19 [cit. 2022-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-19. 
  19. ↑ Ukraine rebels end ceasefire before polls. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2022-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Ukraine crisis: Kiev forces win back Mariupol - BBC News. web.archive.org [online]. 2022-02-21 [cit. 2022-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-21. 
  21. ↑ Ultra-nationalist Ukrainian battalion gears up for more fighting. Reuters. 2015-03-25. Dostupné online [cit. 2022-04-17]. (anglicky) 
  22. ↑ The Azov Battalion: How Putin built a false premise for a war against "Nazis" in Ukraine. www.cbsnews.com [online]. [cit. 2022-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Azov Regiment takes centre stage in Ukraine propaganda war. France 24 [online]. 2022-03-25 [cit. 2022-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ 'Why? Why? Why?' Ukraine's Mariupol descends into despair | AP News. web.archive.org [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-16. 
  25. ↑ The Azov Battalion: Extremists defending Mariupol | Europe | News and current affairs from around the continent | DW | 16.03.2022. web.archive.org [online]. 2022-03-23 [cit. 2022-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-23. 
  26. ↑ In Ukraine, citizen soldiers prepare for Russia threat - Los Angeles Times. web.archive.org [online]. 2022-03-23 [cit. 2022-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-23. 
  27. ↑ VASOVIC, Aleksandar. Port city of Mariupol comes under fire after Russia invades Ukraine. Reuters. 2022-02-24. Dostupné online [cit. 2022-02-26]. (anglicky) 
  28. ↑ RICHÁRD, Jabronka. Így áll most a háború Ukrajnában: több nagyvárosban harcok dúlnak, megtámadtak egy orosz repülőteret. Ellenszél [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (maďarsky) 
  29. ↑ CNN, Aditi Sangal, Adrienne Vogt, Amy Woodyatt, Rob Picheta, Ed Upright, Jessie Yeung, Adam Renton, Melissa Macaya, Meg Wagner. "Amphibious assault" underway west of Mariupol on the Sea of Azov, senior US defense official says. CNN [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ Russian Navy Carries Out Amphibious Assault Near Mariupol. The Maritime Executive [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Russia orders troops to hasten their advance as Mariupol remains under heavy shelling. ABC News. 2022-02-26. Dostupné online [cit. 2022-02-28]. (anglicky) 
  32. ↑ At Least 10 Greeks Killed in Russian Attacks at Mariupol, Ukraine [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ GEORGIOPOULOS, George. Greece says 10 expats killed in Ukraine, summons Russian ambassador. Reuters. 2022-02-26. Dostupné online [cit. 2022-02-28]. (anglicky) 
  34. ↑ Russian invasion update: Ukraine repels tank attack, captures six Russians in Mariupol. www.ukrinform.net [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ A shelling, a young girl, and hopeless moments in a hospital. AP NEWS [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ TREVITHICK, Joseph. Strategic Ukrainian Port Of Mariupol Now Surrounded By Russian Forces. The Drive [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ GIORGOBIANI, Natia. Russian aircraft destroyed near Mariupol [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-28. (anglicky) 
  38. ↑ Маріуполь частково залишився без електрики, газу та інтернету. Радіо Свобода [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  39. ↑ CNN, Aditi Sangal, Adrienne Vogt, Helen Regan, Adam Renton, Jessie Yeung, Rob Picheta, Ed Upright and Meg Wagner. Russian-backed separatist leader expects his forces to surround Mariupol on Tuesday. CNN [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ Russian Forces Capture Ethnic Greek Village Of Sartana (Mariupol) From Ukrainian Army And Azov Battalions — Greek City Times [online]. 2022-03-02 [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ STAFF, T. O. I. US to close airspace to Russian flights, joining Europeans. www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ Маріуполь – під шквалом російської реактивної артилерії, обстріли без упину. ВІДЕО. web.archive.org [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-01. 
  43. ↑ Ukrainian city of Mariupol 'near to humanitarian catastrophe' after bombardment. BBC News. 2022-03-02. Dostupné online [cit. 2022-04-04]. (anglicky) 
  44. ↑ Mariupol under siege: 'We are being completely cut off'. BBC News. 2022-03-03. Dostupné online [cit. 2022-03-06]. (anglicky) 
  45. ↑ REUTERS. Pro-Russian separatists threaten Ukraine's Mariupol with strikes. Reuters. 2022-03-03. Dostupné online [cit. 2022-03-06]. (anglicky) 
  46. ↑ CNN, Tim Lister, Olga Voitovych and Laura Smith-Spark. Russia squeezes southern Ukraine amid warning 'worst is yet to come'. CNN [online]. [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  47. ↑ REUTERS. Besieged Ukrainian city of Mariupol appeals for help. Reuters. 2022-03-04. Dostupné online [cit. 2022-03-06]. (anglicky) 
  48. ↑ UN Security Council meets after Russia seizes second Ukrainian nuclear plant. ABC News. 2022-03-04. Dostupné online [cit. 2022-03-06]. (anglicky) 
  49. ↑ Results in talks on humanitarian corridors for Mariupol not yet achieved – adviser to interior minister. www.ukrinform.net [online]. [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ Putin says Ukraine's future in doubt as cease-fires collapse. AP NEWS [online]. 2022-03-05 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ Red Cross acting as ceasefire guarantor to allow evacuation of Mariupol, Volnovakha – report. www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ MARSI, Nadim Asrar,Federica. Mariupol evacuation halted for second time. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ a b c Siege of Mariupol: Fresh Russian attacks throw evacuation into chaos. BBC News. 2022-03-05. Dostupné online [cit. 2022-03-06]. (anglicky) 
  54. ↑ REUTERS. UK accuses Russia of using Mariupol ceasefire plan to reset forces. Reuters. 2022-03-05. Dostupné online [cit. 2022-03-06]. (anglicky) 
  55. ↑ Kyiv, Moscow trade blame over failed evacuation as Russian assault grinds on. thestarphoenix [online]. [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ a b c Deutsche Welle. Ukraine: Second attempt to evacuate civilians from Mariupol fails. DW.COM [online]. [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ Mariupol: Fires, no water, and bodies in the street. BBC News. 2022-03-06. Dostupné online [cit. 2022-03-07]. (anglicky) 
  58. ↑ CNN, Helen Regan, Adam Renton, Amy Woodyatt, Ed Upright, Maureen Chowdhury, Mike Hayes and Alaa Elassar. Ukrainian MP: Russia has damaged Donetsk-Mariupol pipeline, leaving over 700,000 people without heat. CNN [online]. 2022-03-06 [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ Today - 07/03/2022 - BBC Sounds. www.bbc.co.uk [online]. [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ RAHMAN, Khaleda. Evacuation route offered to fleeing Ukrainians was mined—Red Cross. Newsweek [online]. 2022-03-07 [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ Ukraine accuses Russia of attacking humanitarian corridors as civilians flee cities. web.archive.org [online]. 2022-03-08 [cit. 2022-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-08. 
  62. ↑ CHERNOV, Mstyslav. Besieged Ukraine city of Mariupol buries dead in mass grave. CTVNews [online]. 2022-03-09 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ a b Ukraine latest news: Zelensky says children's hospital attack a 'war crime' - BBC News. web.archive.org [online]. 2022-03-09 [cit. 2022-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-09. 
  64. ↑ Mariupol says children's hospital destroyed by Russian bombing. National Post. 2022-03-09. Dostupné online [cit. 2022-03-12]. (anglicky) 
  65. ↑ Airstrike hits Ukraine maternity hospital, 17 reported hurt | AP News. web.archive.org [online]. 2022-03-10 [cit. 2022-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-10. 
  66. ↑ ‘Pure genocide’: civilian targets in Mariupol ‘annihilated’ by Russian attacks | Ukraine | The Guardian. web.archive.org [online]. 2022-03-09 [cit. 2022-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-09. 
  67. ↑ Ukraine war: Maternity hospital hit by Russian air strike - BBC News. web.archive.org [online]. 2022-03-09 [cit. 2022-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-09. 
  68. ↑ Ukraine's Mariupol says 1,582 civilians killed by Russian shelling and blockade | Reuters. web.archive.org [online]. 2022-03-11 [cit. 2022-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-11. 
  69. ↑ Ukraine claims Mariupol mosque sheltering Turkish citizens shelled. Middle East Eye [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ HABER7. 'Rusya Ukrayna'da camii vurdu, içeride onlarca Türk vardı' iddiası. Haber7 [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. (turecky) 
  71. ↑ a b PIETROMARCHI, Farah Najjar,Virginia. Russian troops push towards Kyiv, key cities blockaded. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. ↑ Mariupol: Russia accused of bombing theatre and swimming pool sheltering civilians. the Guardian [online]. 2022-03-17 [cit. 2022-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ Ukraine war: People buried under rubble after Mariupol theatre sheltering hundreds is hit by Russian bomb, officials say. Sky News [online]. [cit. 2022-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ MACKENZIE, James; ZINETS, Natalia; KOZHUKHAR, Oleksandr. Russia getting bogged down in Ukraine, Western nations say. Reuters. 2022-03-17. Dostupné online [cit. 2022-03-30]. (anglicky) 
  75. ↑ CNN, Victoria Butenko, Olga Voitovych, Andrew Carey, James Frater and Jeevan Ravindran. Survivors emerge from rubble of Mariupol theater bombed by Russia. CNN [online]. [cit. 2022-03-30]. Dostupné online. 
  76. ↑ UN says evidence of mass graves in Mariupol as Russia hints at scaled-back war. The Independent [online]. 2022-03-25 [cit. 2022-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. ↑ Мариупольский аэропорт полностью перешел под контроль ДНР - РИА Новости, 18.03.2022. web.archive.org [online]. 2022-03-23 [cit. 2022-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-23. 
  78. ↑ Russians push deeper into Mariupol as locals plead for help | The Star. web.archive.org [online]. 2022-03-19 [cit. 2022-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-19. 
  79. ↑ a b Institute for the Study of War. Institute for the Study of War [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-25. (anglicky) 
  80. ↑ Ukraine war in maps: Tracking the Russian invasion - BBC News. web.archive.org [online]. 2022-03-24 [cit. 2022-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-24. 
  81. ↑ LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Zprávy z bojiště. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-04-12 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  82. ↑ KAGAN, Frederick W.; STEPANENKO, Kateryna; HIRD, Karolina. Russian Offensive Campaign Assessment, April 16. Institute for the Study of War [online]. 2022-04-16 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. ↑ ČTK. Obránci Mariupolu se nevzdali. Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-04-17 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  84. ↑ Live updates: Latest news on Russia and the war in Ukraine. web.archive.org [online]. 2022-04-18 [cit. 2022-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-18. 
  85. ↑ a b Ukrainian defenders in Mariupol defy surrender-or-die demand. AP NEWS [online]. 2022-04-17 [cit. 2022-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. ↑ Ukraine war: Mariupol defenders will fight to the end says PM. BBC News. 2022-04-18. Dostupné online [cit. 2022-04-21]. (anglicky) 
  87. ↑ Satellite photos show possible mass graves near Mariupol. AP NEWS [online]. 2022-04-21 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. ↑ REUTERS. Putin calls off plan to storm Mariupol plant, opts for blockade instead. Reuters. 2022-04-21. Dostupné online [cit. 2022-04-22]. (anglicky) 
  89. ↑ Institute for the Study of War. Institute for the Study of War [online]. [cit. 2022-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-25. (anglicky) 
  90. ↑ CNN, Aditi Sangal, Melissa Macaya, Maureen Chowdhury, Ed Upright, Andrew Raine, Seán Federico O'Murchú, Ben Morse, Jeevan Ravindran. Mariupol steel plant suffers "heaviest airstrikes so far," Ukrainian official says. CNN [online]. 2022-04-28 [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. ↑ Ukraine: UN-Red Cross operation underway to evacuate civilians from stricken Mariupol plant. UN News [online]. 2022-05-01 [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  92. ↑ a b Go inside the civilian evacuation of Mariupol's besieged Azovstal steel plant. ABC News. 2022-05-01. Dostupné online [cit. 2022-05-02]. (anglicky) 
  93. ↑ Ukraine latest news: Safe passage for civilians to leave Mariupol under way - UN. BBC News [online]. [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  94. ↑ Mariupol civilians leave besieged Azovstal steelworks. BBC News. 2022-04-30. Dostupné online [cit. 2022-05-02]. (anglicky) 
  95. ↑ NEWS, A. B. C. Wives of Mariupol defenders appeal for soldiers' evacuation. ABC News [online]. [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  96. ↑ At least 100 civilians evacuated from Azovstal plant in Mariupol, Zelenskyy says. ABC News. 2022-05-01. Dostupné online [cit. 2022-05-02]. (anglicky) 
  97. ↑ Russians Make Minimal Progress in the Donbas, DOD Official Says. U.S. Department of Defense [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  98. ↑ Russian troops begin to storm Azovstal plant. www.ukrinform.net [online]. [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  99. ↑ Ukraine war: Zelensky plea as Russians seek Mariupol endgame. BBC News. 2022-05-04. Dostupné online [cit. 2022-05-08]. (anglicky) 
  100. ↑ Russians break into the Azovstal plant in Mariupol. Ukrayinska Pravda [online]. [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. ↑ REUTERS. Russian troops enter Azovstal plant, top Ukrainian lawmaker says. Reuters. 2022-05-04. Dostupné online [cit. 2022-05-08]. (anglicky) 
  102. ↑ Ukraine war: Russia denies steel plant ground assault amid claims Putin wants success ahead of Victory Day. Sky News [online]. [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  103. ↑ VASILYEVA, Nataliya. Ukraine loses contact with Azovstal defenders as Russian troops storm steelworks. The Telegraph. 2022-05-04. Dostupné online [cit. 2022-05-08]. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  104. ↑ KANTCHEV, James Marson and Georgi. Fresh Rescue Efforts Under Way at Ukraine’s Azovstal Steel Plant. Wall Street Journal. 2022-05-06. Dostupné online [cit. 2022-05-08]. ISSN 0099-9660. (anglicky) 
  105. ↑ Deutsche Welle. Ukraine says all women, children and elderly out of besieged Azovstal plant — as it happened. DW.COM [online]. [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  106. ↑ Ukraine latest news: Dozens feared dead after Russian bomb hits school - Ukraine. BBC News [online]. [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. ↑ CNN, Adrienne Vogt, Meg Wagner, Jessie Yeung, Andrew Raine, Rob Picheta, Kathryn Snowdon, Amarachi Orie. "All women, children and elderly" have been evacuated from Azovstal, Ukrainian government says. CNN [online]. 2022-05-07 [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  108. ↑ SIDDIQUI, Zaheena Rasheed,Usaid. Ukraine’s Zelenskyy says ‘evil has returned’ on WWII anniversary. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  109. ↑ Archive. Pro-Russian rebel leader vows to rebuild devastated Mariupol as a ‘resort city’ [online]. 2022-05-10 [cit. 2022-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. ↑ 'Nobody believes you, stop the war,' Odesa mayor scolds Putin. euronews [online]. 2022-05-10 [cit. 2022-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  111. ↑ a b Institute for the Study of War. Institute for the Study of War [online]. [cit. 2022-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-25. (anglicky) 
  112. ↑ Ukraine Signals End of Bitter Battle at Azovstal Steel Plant - The Ne…. archive.ph [online]. 2022-05-16 [cit. 2022-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-16. 
  113. ↑ Azovstal siege ends as hundreds of Ukrainian fighters surrender. archive.ph [online]. 2022-05-17 [cit. 2022-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-17. 
  114. ↑ Institute for the Study of War. Institute for the Study of War [online]. [cit. 2022-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-25. (anglicky) 
  115. ↑ LJUNGGREN, David. Russia shows video of Azovstal defenders surrendering. Reuters. 2022-05-21. Dostupné online [cit. 2022-05-25]. (anglicky) 
  116. ↑ На «Азовстали» сдался командир батальона «Азов». РБК [online]. [cit. 2022-05-25]. Dostupné online. (rusky) 
  117. ↑ REUTERS. Russia says 959 Ukrainian fighters surrendered from Azovstal so far. Reuters. 2022-05-18. Dostupné online [cit. 2022-05-25]. (anglicky) 
  118. ↑ Russia says 771 more Ukrainian soldiers surrender at Azovstal steel plant-Xinhua. english.news.cn [online]. [cit. 2022-05-25]. Dostupné online. 
  119. ↑ War in Ukraine: Kyiv orders Azovstal troops to stop fighting, Russia claims control of Mariupol. Le Monde.fr. 2022-05-20. Dostupné online [cit. 2022-05-25]. (anglicky) 
  120. ↑ Institute for the Study of War. Institute for the Study of War [online]. [cit. 2022-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-25. (anglicky) 
  121. ↑ Hidden militants detained at Azovstal [online]. 2022-05-26 [cit. 2022-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-05-26. (anglicky) 
  122. ↑ REUTERS. Russia says civil vessels may use Mariupol port, mine danger lifted. Reuters. 2022-05-26. Dostupné online [cit. 2022-06-09]. (anglicky) 
  123. ↑ Russia to hand over bodies of 152 Ukrainian soldiers from Mariupol steelworks - La Prensa Latina Media [online]. [cit. 2022-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-05-31. (anglicky) 
  124. ↑ ROWAN, Claudia; PAREKH, Marcus; STYLLIS, George. Toxic fumes warning after airstrike on chemical plant. The Telegraph. 2022-05-31. Dostupné online [cit. 2022-06-09]. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  125. ↑ A timeline of how the Azovstal steelworks in Mariupol fell. The Week [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  126. ↑ Institute for the Study of War. Institute for the Study of War [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-25. (anglicky) 
  127. ↑ REUTERS. Russia says civil vessels may use Mariupol port, mine danger lifted. Reuters. 2022-05-26. Dostupné online [cit. 2022-09-26]. (anglicky) 
  128. ↑ В ДНР заявили об ударе ВСУ по колонии с военнопленными в Еленовке. Сообщается о 53 погибших. Meduza [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (rusky) 
  129. ↑ Масова загибель українських полонених в Оленівці. Що відомо. BBC News Україна. Dostupné online [cit. 2022-09-26]. (ukrajinsky) 
  130. ↑ PENNINGTON, Tim Lister,Julia Kesaieva,Josh. Ukrainian President Volodymyr Zelensky says prison attack 'deliberate war crime by the Russians,' as Russia blames Ukraine. CNN [online]. 2022-07-29 [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  131. ↑ Украина обвиняет Россию в ударе по колонии в Еленовке и гибели пленных. Радио Свобода [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (rusky) 
  132. ↑ LONAS, Lexi. Ukrainian parliament warns Mariupol residents endangered by ‘medieval living conditions’ amid siege [online]. 2022-04-30 [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  133. ↑ a b ВОЗ готовится к вспышкам холеры в Мариуполе. Что это значит для России?. BBC News Русская служба. Dostupné online [cit. 2022-09-26]. (rusky) 
  134. ↑ PESECKYTE, Giedre. Cholera outbreak: A new health concern in war-torn Ukraine. www.euractiv.com [online]. 2022-05-18 [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  135. ↑ REUTERS. Ukraine reports deaths of 24 more children in Mariupol. Reuters. 2022-06-11. Dostupné online [cit. 2022-09-26]. (anglicky) 
  136. ↑ Russian forces exert stranglehold on Mariupol after failure of ceasefire. web.archive.org [online]. 2022-03-09 [cit. 2022-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-09. 
  137. ↑ a b Russia-Ukraine invasion: U.S. collecting possible war crimes evidence. web.archive.org [online]. 2022-03-09 [cit. 2022-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-09. 
  138. ↑ Ukraine: Mariupol Residents Trapped by Russian Assault - Ukraine | ReliefWeb. web.archive.org [online]. 2022-03-09 [cit. 2022-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-09. 
  139. ↑ Zelenskyy Condemns Russia's 'Direct Strike' at Mariupol Maternity Hospital. web.archive.org [online]. 2022-03-10 [cit. 2022-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-10. 
  140. ↑ BATCHELOR, Tom. ‘Butcher of Mariupol’ accused of ordering maternity hospital bombing six years after destroying Aleppo. The Independent [online]. 2022-03-25. Dostupné online. (anglicky) 
  141. ↑ Ukraine war: Russia says claim it bombed children's hospital is 'fake news'. web.archive.org [online]. 2022-03-10 [cit. 2022-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-10. 
  142. ↑ Война Российское вторжение в Украину. Пятнадцатый день.. web.archive.org [online]. 2022-03-10 [cit. 2022-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-10. 
  143. ↑ a b 'Ukrainian propaganda': Russia claims picture of pregnant woman in hospital bombing is... - LBC. web.archive.org [online]. 2022-03-10 [cit. 2022-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-10. 
  144. ↑ Russia shifts stance on hospital bombing that sparked world outrage | Reuters. web.archive.org [online]. 2022-03-10 [cit. 2022-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-10. 
  145. ↑ REUTERS. 'We are being destroyed,' says Ukraine's Mariupol under Russian siege. Reuters. 2022-03-03. Dostupné online [cit. 2022-04-29]. (anglicky) 
  146. ↑ Siege of Ukraine's Mariupol city draws comparisons with Nazi blockade of Leningrad. Firstpost [online]. 2022-03-05 [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  147. ↑ https://twitter.com/secblinken/status/1501674484197208064. Twitter [online]. [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. 
  148. ↑ https://www.reuters.com/world/europe/pope-says-ukraines-mariupol-has-been-barbarously-bombarded-2022-05-01/
  149. ↑ https://www.nbcnews.com/news/amp/rcna25328
  150. ↑ https://www.eeas.europa.eu/eeas/ukraine-statement-high-representative-situation-mariupol_en
  151. ↑ https://www.polskieradio.pl/399
  152. ↑ Nečekaná výměna zajatců: Putinův oligarcha za „superhrdiny“ z Mariupolu. iDnes [online]. 2022-22-09. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Rusko-ukrajinská válka
Pozadí
Krym
Donbas
Ruská invaze na Ukrajinu
Východoukrajinská
ofenzíva
Kyjevská ofenzíva
Jihoukrajinská fronta
Ostatní boje a útoky
Další témata
Přehledy, reakce, dopady
Skupiny a ideologie
Rusko
Ukrajina
Osobnosti
Ruská moc
Vladimir Putin • Sergej Šojgu • Andrej Bělousov • Valerij Gerasimov • Sergej Lavrov • Dmitrij Peskov • Marija Zacharovová • Dmitrij Medveděv • Vladislav Surkov • Jevgenij Prigožin • Michail Mišustin • Ramzan Kadyrov • Sergej Ivanov • Sergej Naryškin • Gennadij Timčenko • Alexandr Bortnikov • Viktor Zolotov • Alexandr Dvornikov • Azatbek Omurbekov • Nikolaj Patrušev • Michail Mizincev • Margarita Simonjanová • Valentina Matvijenková • Vladimir Medinskij • Sergej Kirijenko • Dmitrij Utkin • Alexandr Vitko • Igor Girkin • Oleg Saljukov • Dmitrij Rogozin • Sergej Surovikin • Sergej Kobylaš • Viktor Sokolov • Marija Lvovová-Bělovová • Taťjana Moskalkovová • Andrej Trošev • Darja Duginová
Separatisté a ruští spojenci
Ukrajina
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bitva_o_Mariupol&oldid=24226144“