Přeskočit na obsah

Ekonomika Izraele

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ekonomika Izraele
Finanční distrikt, Ramat Gan
Finanční distrikt, Ramat Gan
MěnaNový izraelský šekel (NIS; ₪‎)
Fiskální obdobíkalendářní rok
Obchodní organizaceAIIB, BIS, CLS, EBRD, IADB, ICC, ISO, ITUC, OECD, OSN, WCO, WFTU, WTO.
Statistické údaje
Populace▲ 8 775 000[1]
HDP$286,840 mld (PPP 2014)[2]
$305. 707 billion (nominal 2014)[2]
Změna HDP2,5% (2015 odhad.; 120.)
HDP na obyvatele$35,833 (PPP; 2014 odhad)
$38,004 (nominal; 2014 odhad)[2]
HDP podle sektorůzemědělství: 2,5%, průmysl: 31,2%, služby: 64,7% (2011 odhad)
Inflace (CPI)0,5% (2014 odhad; 59.)
Míra chudoby21% (2014)[3]
Pracovní síla3,595 mil. (prosinec 2014 est.;[4])
Pracovní síla podle sektorůzemědělství: 2%, průmysl: 16%, služby: 82% (září 2008)
Nezaměstnanost4,9% (duben 2015; odhad 56.)[5]
Zahraničí
Vývoz$62,5 mld FOB (2011 odhad; 54.)
Dovoz$70,62 mld FOB (2011 odhad; 47.)
Hrubý zahraniční dluh$112 mld (31. 12 2011 odhad; 40.)
Veřejné finance
Veřejný dluh69,6% HDP (2013 odhad; 28.)
Příjmy$68.29 mld (2011 odhad)
Výdaje$75.65 mld (2011 odhad)

Ekonomika Státu Izrael je vysoce vyspělá, volná a tržní, založená především na znalostech.[6][7][8][9] Izrael je na 22. místě ve zprávě indexu lidského rozvoje OSN, který jej řadí do kategorie vysoce rozvinutých, což zemi umožňuje vyšší životní úroveň než v mnohých západních zemích. Prosperita ekonomiky umožňuje zemi mít propracovaný sociální stát, moderní infrastrukturu a high tech odvětví schopné konkurovat Silicon Valley. [6] Izrael má po USA druhý největší počet začínajících společností na světě[10] a třetí největší počet společností kótovaných na burze NASDAQ po USA a Číně.[11] Intel,[12] Microsoft,[13] a Apple[14][15]vybudovali své první zámořské výzkumné a vývojové pracoviště právě v Izraeli. Další high tech nadnárodní korporace, jako jsou IBM, Google, HP, Cisco Systems, Facebook a Motorola otevřely v zemi centra pro výzkum a vývoj.[15]

Hlavními hospodářskými odvětvími země jsou špičkové technologie a průmyslová výroba. Izrael je jedním ze světových center pro broušení a leštění diamantů, což představuje 23,2% veškerého vývozu.[16] Izrael je relativně chudý na přírodní zdroje a je závislý na dovozu ropy, surovin, pšenice, motorových vozidel, neřezaných diamantů. Ačkoli je země téměř úplně závislá na dovozu energie může v budoucnu změnit díky nedávno objeveným zásobám zemního plynu a solární.[17][18]

Kvalitní univerzitní vzdělání a vytvoření vysoce motivovaného a vzdělaného obyvatelstva je do značné míry odpovědné za zahájení boomu špičkových technologií v zemi.[19] Vyspělá ekonomika pomohla zemi přílivu hodnotově orientovaného zboží a vzestupu služeb, což zemi umožnilo vytvořit velkou síť technologicky vyspělých společností po celé zemi finančně podpořenou silným odvětvím rizikového kapitálu.[20] Ústředním uzlem izraelských špičkových technologií je Silicon Wadi řazené na druhé místo hned po Silicon Valley v USA.[21][22][23][24] Mnoho izraelských společností je oslovováno světovými korporacemi pro jejich kvalifikovaný firemní personál.[25] Díky tak působivým výsledkům v oblasti vytváření technologií zaměřených na zisk se Izrael stal první volbou pro mnoho předních světových podnikatelů, investorů a průmyslových gigantů. Ekonomická dynamika Izraele přitahovala pozornost mezinárodních obchodních lídrů, jako např.: zakladatele společnosti Microsoft Billa Gatese, investora Warrena Buffetta, amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo telekomunikačního giganta Carlose Slima. Každý podnikatel ocenil izraelskou ekonomiku a investoval velké množství peněz do izraelských průmyslových odvětví nad rámec svých tradičních obchodních aktivit a investic v domovských zemích.[26][27][28][29][30][31][32][33][34]

V září 2010 byl Izrael pozván ke vstupu do OECD.[35] Izrael rovněž podepsal dohody o volném obchodu s Evropskou unií, Spojenými státy, Evropským sdružením volného obchodu, Tureckem, Mexikem, Kanadou, Ukrajinou, Jordánskem, Egyptem. 18. prosince 2007 se stal první zemí mimo Latinskou Ameriku, která podepsala dohodu o volném obchodu s obchodním blokem Mercosur.[36][37] Izrael je také významnou turistickou destinací, v roce 2017 jej navštívilo 3,6 milionu zahraničních turistů.[38][39][40][41]

Ekonomické indikátory

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní ekonomické indikátory Izraele k 12. únoru 2009:[42]

Export a import

[editovat | editovat zdroj]

Mezi hlavní exportní komodity patří broušené diamanty, hi-tech vybavení, software, chemikálie, textilie a zemědělské produkty (ovoce a zelenina).[43] K roku 2007 byli hlavními exportními partnery Izraele Spojené státy (35 % exportu), Belgie (7,5 %) a Hongkong (5,8 %).[43] Mezi hlavní komodity importu patří surové suroviny, vojenské vybavení, investiční zboží, surové diamanty, paliva, obilí a spotřební zboží.[43] K roku 2007 byli hlavními importními partnery Izraele Spojené státy (13,9 %), Belgie (7,9 %), Německo (6,2 %), Čína (6,1 %), Švýcarsko (5,1 %), Spojené království (4,7 %) a Itálie (4,1 %).[43]

Průmyslová výroba

[editovat | editovat zdroj]
Známá pole ropy a zemního plynu v Levantském moři (US EIA)

Izrael má velkou průmyslovou kapacitu s dobře rozvinutým chemickým průmyslem. Velká část jeho výroby je cílená na exportní trh. Většina chemických továren se nachází v Ramat Hovav v Haifském zálivu blízko Mrtvého moře. Israel Chemicals je jedna z největších izraelských firem specializujících se na výrobu hnojiv a chemikálií, jejich dceřiná společnost Dead Sea Works je čtvrtou největší firmou vyrábějící potašové výrobky na světě. Společnost také produkuje například chlorid hořečnatý, průmyslové soli, koupelové a kuchyňské soli a materiály pro kosmetický průmysl.[44] Jedním z největších izraelských zaměstnavatelů je společnost Israel Aerospace Industries, která se zaměřuje hlavně na letecký a vojenský průmysl a na vesmírné programy. V roce 2017 uvedla firma hodnotu jejich objednávek 11,4 mld. amerických dolarů. Dalším velkým zaměstnavatelem je Teva Pharmaceutical Industries, jedna z největších farmaceutických firem na světě, která v roce 2011 zaměstnávala kolem 40 000 lidí. Specializuje se na generické léky, patentovaná léčiva a aktivní farmaceutické suroviny.[45][46] Důležitou součástí průmyslu je také výroba kovů, elektrických zařízení, stavebních materiálů, spotřebního zboží a textilu.

Izrael je společně s Indií a Belgií jedno ze tří světových center pro zpracování leštěných diamantů. Následkem poklesu hodnoty exportu leštěných diamantů v roce 2011 poklesl čistý vývoz leštěných diamantů v roce 2012 o 22,8 %. Čistý export surových diamantů poklesl o 20,1 % na hodnotu 2,8 mld. amerických dolarů a čistý export leštěných diamantů poklesl o 24,9 % na hodnotu 4,3 mld. amerických dolarů. Čistý dovoz surových diamantů poklesl o 12,9 % na hodnotu 3,8 mld. amerických dolaru. Čistý vývoz a dovoz se tehdy propadly kvůli Velké recesi, hlavně v oblasti Eurozóny a Spojených států amerických.[47][48][49] Od roku 2016 jsou broušené diamanty největším izraelským exportním produktem, tvoří 23,2 % celkového exportu země.[50]

Finanční služby

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Bankovní systém Izraele.
200 šekelová bankovka

Bankovní sektor vznikal od počátku 20. století. V 50. letech vznikla Banka Izraele jako centrální banka. V 80. letech 20. století prošel bankovní sektor krizí. Sektoru komerčních bank dominují Banka Le'umi, Banka ha-Po'alim, Israel Discount Bank, Banka Mizrachi-Tfachot a First International Bank of Israel.

Izrael má v celé zemi více než 100 aktivních fondů rizikového kapitálu, které spravují přes 10 miliard dolarů. V roce 2004 mezinárodní zahraniční fondy z různých zemí po celém světě svěřily více než 50 % z celkových investovaných dolarů do Izraele, což ukazuje dobrou pověst této země a je mezinárodně vyhledávaná pro zahraniční investice mnohých zemí.[51] Izraelský sektor rizikového kapitálu se prudce vyvinul od začátku 90. let a má přibližně 70 aktivních fondů rizikového kapitálu, z nichž 14 má pobočky v Izraeli. Izraelský prosperující rizikový kapitál a různé podnikatelské inkubátory hrají důležitou roli ve financování vzkvétajících odvětví špičkových technologií.[52] V roce 2008 investice do rizikového kapitálu v Izraeli vzrostly o 19 % na 1,9 miliardy dolarů.[53]

Mezi lety 1991 a 2000 vzrostly izraelské roční výdaje rizikových kapitálů téměř šedesátkrát z 58 milionů dolarů na 3,3 miliardy dolarů (většina z nich byla v soukromém vlastnictví), počet společností založených pomocí fondů rizikového kapitálu vzrostl ze 100 na 800 a výnosy z izraelských informačních technologií vzrostly z 1,6 miliardy dolarů na 12,5 miliardy dolarů. Od roku 1999 se Izrael umístil hned na druhém místě za USA v oblasti investovaného soukromého kapitálu jako podíl na HDP. Izrael byl na prvním místě v růstu špičkových technologií.[54]

Prosperující sektor izraelského rizikového kapitálu hrál důležitou roli ve financování a podporování začínajících úspěšných podniků, které se zaměřovaly na vývoj špičkových technologií. Země se nyní hemží stovkami prosperujících izraelských společností zabývajících se soukromým a rizikovým kapitálem, které chtějí investovat do dalších potenciálních milionových nebo miliardových startupů.[55] Mnoho izraelských společností s rizikovým kapitálem disponuje miliardami dolarů, které se snaží investovat do domácích izraelských společností, aby vytvářeli další prostředky v zemi. Finanční krize v letech 2007-2008 zasáhla i sektor rizikového kapitálu. V roce 2009 proběhlo na izraelském trhu 63 fúzí a akvizicí v celkové výši 2,54 miliard dolarů, což bylo o 7 % méně oproti roku 2008 (2,74 miliardy dolarů), kdy bylo 82 izraelských společností spojeno nebo zahrnuto do procesu akvizice, a oproti roku 2007 (3,79 miliard dolarů) to bylo o 33 % méně, kdy bylo spojeno nebo zahrnuto do procesu akvizice 87 společností.[52] Velký počet izraelských společností, které se zabývají špičkovými technologiemi, byl připojen k nadnárodním korporacím právě díky jejich spolehlivému managementu a kvalitnímu personálu.[56] Kromě fondů rizikového kapitálu má v Izraeli silné zastoupení také mnoho předních světových investičních bank, penzijních fondů a pojišťovacích společností, které se zavázaly k finančnímu podpoření izraelských technologicky vyspělých firem a které těží z jejich prosperujícího odvětví špičkových technologií. Mezi tyto institucionální investory patří Goldman Sachs, Bear Stearns, Deutsche Bank, JP Morgan, Credit Suisse First Boston, Merrill Lynch, CalPERS, Ontario Teachers Pension Plan a AIG.[57]

Izrael má též malý, ale rychle rostoucí sektor hedge fondů. Během pěti let se mezi lety 2007 a 2012 počet hedge fondů zdvojnásobil na 60 a zároveň se celková hodnota aktiv, které fondy ovládají, zčtyřnásobila. Izraelské hedge fondy zaznamenaly od roku 2006 nárůst o 162 % a v současné době disponují celkem více než 2 miliardami dolarů a zaměstnávají okolo 300 lidí.[58][59][60][61][62] Stále rostoucí odvětví hedge fondů v Izraeli přitahuje také nesčetné množství investorů z celého světa, zejména ze Spojených států.[63]

High-tech sektor

[editovat | editovat zdroj]
Weizmannův institut věd, Rechovot

Věda a technologie jsou jedny z nejvíce rozvinutých a vyspělých odvětví v Izraeli. Moderní izraelský ekosystém v high-tech sektoru je vysoce optimalizovaný a tvoří významnou část ekonomiky státu. Procento Izraelců zapojených do vědecko-technologického výzkumu a částka vynaložená na výzkum a vývoj v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) patří k nejvyšším na světě.[64] Izrael zaujímá ve vědecké činnosti čtvrté místo na světě, přičemž je vědecká činnost měřena počtem vědeckých publikací na milion občanů.[65] Navzdory nízkém počtu obyvatel ve srovnání s jinými průmyslově vyspělými zeměmi po celém světě má Izrael nejvyšší počet vědců a techniků na obyvatele na světě se 140 vědci a techniky na 10 000 zaměstnanců. Pro srovnání ve Spojených státech je to 85 vědců a techniků na 10 000 zaměstnanců a v Japonsku 83 na 10 000.[66]

Vědci, inženýři a technici v Izraeli přispěli k modernizaci přírodních věd, zemědělských věd, počítačových věd, elektroniky, genetiky, medicíny, optiky, solární energie a různých oborů strojírenství. Izrael je domovem hlavních korporátních aktérů v high-tech průmyslu a má jednu z technologicky nejgramotnějších populací na světě.[67] V roce 1998 byl Tel Aviv jmenován časopisem Newsweek jako jedno z deseti technologicky nejvlivnějších měst na světě.[68] V roce 2012 bylo město také jmenováno jedním z nejlepších míst pro začínající high-tech společnosti, kdy se umístilo na druhém místě za Kalifornií.[69][70] V roce 2013 označil Boston Globe Tel Aviv za druhé nejlepší místo pro zakládání podniků.[71] V Izraeli vzniká po Spojených státech nejvíce společností a je jedním z největších center pro začínající podniky v oblasti technologií.[72][73] Za rok vznikne 200 společností. V zemi působí přes 2 500 start-upových společností.[74][75]

V důsledku vysoce proslulé a kreativní start-upové kultury země je Izrael často označován jako Start-up Nation (převzato z knihy Start-Up Nation od Dana Senora a Saula Singera)[76][77][78][79] a „Silicon Valley na Středním východě“.[80] Existuje dokonce řada programů, které posílají lidi do Izraele, aby prozkoumali ekonomiku „Start-Up Nation“ (například TAVtech Ventures a TAMID Group).[81][82][83]Tento úspěch někteří přisuzovali IDF a jeho rozvoji talentů, které pak po dokončení pohánějí high-tech průmysl, ale podnikatel Inbal Arieli ve své práci naznačuje, že charakteristiky vlastní izraelské kultuře a způsob výchovy izraelských dětí hrají také významnou roli.

V posledních letech čelilo toto odvětví některým výzvám a další růst tohoto odvětví závisí na jejich překonání. High-tech sektor a poptávka po technologických talentech v posledních letech roste. Na trhu není dostatek odborníků a zejména 15 % pozic v izraelském high-tech sektoru zůstává neobsazeno.[84][85] Největší počet neobsazených pozic (31 %) je však ve specializacích softwarového inženýrství: DevOps, back-end, datová věda, strojové učení a umělá inteligence.[86] Proto se také významně zvýšily platy specialistů na izraelském trhu. K vyřešení tohoto problému hledají IT společnosti vyplnění mezer v zahraničí. V důsledku toho zaměstnávají asi 25 % zámořských specialistů. Většina společností se rozhodla najmout zaměstnance z Ukrajiny (45 %) a Spojených států amerických s 16 procenty, která jsou druhou nejoblíbenější cílovou zemí offshoringu.[87][88] Aby mohl průmysl dále růst, měla by Izrael vyřešit problém s nedostatkem pracovních sil. Izraelská rada pro vysokoškolské vzdělávání ve skutečnosti již zahájila pětiletý program, jehož cílem je zvýšit počet absolventů počítačových věd a inženýrských programů o 40 %.[84][86]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economy of Israel na anglické Wikipedii. Tento článek obsahuje materiál z dokumentu CIA World Factbook (z roku 2008), který je, jakožto publikace vlády Spojených států amerických, volným dílem.

  1. ↑ Israel Population (2021) - Worldometer [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Report for Selected Countries and Subjects [online]. International Monetary Fund, April 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ Israel: a divided society [online]. 23 January 2013 [cit. 2013-01-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ www1.cbs.gov.il [online]. [cit. 15-06-2016]. Dostupné v archivu pořízeném dne 12-02-2015. 
  5. ↑ Israel Central Bureau of Statistics [online]. [cit. 2015-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-05-2015. 
  6. ↑ a b 1.       Chua, Amy (2003). World On Fire. Knopf Doubleday Publishing. pp. 219–220. ISBN 978-0385721868.
  7. ↑ "Economy of Israel" in CIA 2011 World Factbook, web:CIA-IS.
  8. ↑ 1.      "Country Rankings: World & Global Economy Rankings on Economic Freedom". www.heritage.org. Retrieved 29 October 2019.
  9. ↑ "Israel's shift towards a knowledge-based economy".
  10. ↑ Bounfour, Ahmed; Edvinsson, Leif (2005). Intellectual Capital for Communities: Nations, Regions, and Cities. Butterworth-Heinemann. p. 47 (368 pages). ISBN 0-7506-7773-2.
  11. ↑ Richard Behar (11 May 2016). "Inside Israel's Secret Startup Machine". Forbes. Retrieved 30 October2016.
  12. ↑ Krawitz, Avi (27 February 2007). "Intel to expand Jerusalem R&D". The Jerusalem Post. Retrieved 20 March 2012.
  13. ↑ "Microsoft Israel R&D center: Leadership". Microsoft. Archived from the original on 13 March 2012. Retrieved 19 March 2012. Avi returned to Israel in 1991, and established the first Microsoft R&D Center outside the US .
  14. ↑ Shelach, Shmulik (10 February 2013). "Apple opens Ra'anana development center". Globes. Retrieved 10 February 2013.
  15. ↑ a b "Berkshire Announces Acquisition". New York Times. 6 May 2006. Retrieved 15 May 2010.
  16. ↑ "OEC - Israel (ISR) Exports, Imports, and Trade Partners". atlas.media.mit.edu. Retrieved 19 January2019.
  17. ↑ Buck, Tobias (31 August 2012). "Field of dreams: Israel's natural gas". Financial Times Magazine. Retrieved 2 September 2012.
  18. ↑ "What a gas!". The Economist. 11 November 2010.
  19. ↑ David Adler (10 March 2014). "Ambitious Israeli students look to top institutions abroad". ICEF. Retrieved 20 January 2015.
  20. ↑ Karr, Steven (24 October 2014). "Imagine a World Without Israel - Part 2". Huffington Post. Retrieved 29 October 2016.
  21. ↑ Chua, Amy (2003). World On Fire. Knopf Doubleday Publishing. p. 31. ISBN 978-0385721868.
  22. ↑ "The Intellectual Capital of the State of Israel"(PDF). State of Israel Ministry of Industry, Trade, and Labor. November 2007. p. 27. Retrieved 18 March 2013.
  23. ↑ "Israel's technology cluster". The Economist. 19 March 2008. Retrieved 17 October 2012.
  24. ↑ Dolmadjian, Katia (28 June 2011). "Israeli innovators build new 'Silicon Valley'". Agence France-Presse. Retrieved 17 October 2012.
  25. ↑ "FUNDING THE FUTURE: Advancing STEM in Israeli Education" (PDF). STEM Israel. 4 December 2012. Archived from the original (PDF) on 15 May 2013. Retrieved 18 March 2013.
  26. ↑ "Carlos Slim investing 60 million dollars in an Israeli startup". Israel News. Retrieved 12 April 2015.
  27. ↑ Ora Coren. "Mexican mogul Carlos Slim eyes investments in Israel". Haaretz. Retrieved 12 April2015.
  28. ↑ "Carlos Slim: We want to invest more in Israel". Globes. 28 November 2013. Retrieved 12 April 2015.
  29. ↑ "Donald Trump Plans World-Class Golf Course in Israel". Algemeiner. 17 May 2013. Retrieved 9 August2013.
  30. ↑ Allison Kaplan Sommer (2 December 2002). "Microsoft's Bill Gates: Israel is a vital resource for us". Israel 21. Retrieved 9 August 2013.
  31. ↑ "Bill Gates pledges new investment in Israel". Wis TV. 26 October 2005. Archived from the original on 1 November 2013. Retrieved 9 August 2013.
  32. ↑ "Donald Trump to U.S. – "You're fired!"". Wise Money Israel. 21 June 2013. Retrieved 9 August 2013.
  33. ↑ David Lev (2 May 2013). "Buffett: Israel a Top Place for Ideas, Investments". Israel National News. Retrieved 9 August 2013.
  34. ↑ "Israeli Business Investments". Israeli Business Investment.com. Archived from the original on 2 July 2013. Retrieved 9 August 2013.
  35. ↑ "Israel's accession to the OECD". Organisation for Economic Co-operation and Development. Retrieved 15 October 2012.
  36. ↑ Israel's Free Trade Area Agreements, IL: Tamas, archived from the original on 3 October 2011, retrieved 8 September 2011
  37. ↑ "Israel signs free trade agreement with Mercosur". Israel Ministry of Foreign Affairs. 19 December 2007. Retrieved 15 October 2012.
  38. ↑ Yan (3 January 2018). "Israel sees record 3.6 mln inbound tourists in 2017". Xinhua.
  39. ↑ Amir, Rebecca Stadlen (3 January 2018). "Israel sets new record with 3.6 million tourists in 2017". Israel21.
  40. ↑ Raz-Chaimovich, Michal (27 December 2017). "Record 3.6m tourists visit Israel in 2017". Globes.
  41. ↑ "Israel Sees Record 3.6 Million Tourists in 2017". Atlanta Jewish Times. 4 January 2018. Archived from the original on 11 January 2018.
  42. ↑ Hlavní indikátory [online]. Izraelský centrální statistický úřad, 2009-2-12 [cit. 2009-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22. (anglicky) 
  43. ↑ a b c d Izrael - Ekonomika [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2009-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-25. (anglicky) 
  44. ↑ Case Study: Dead Sea Works - Sdom, Israel - Veolia Water Solutions & …. archive.vn [online]. 2013-02-09 [cit. 2020-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-02-09. (anglicky) 
  45. ↑ Teva - Top 10 Generic Drug Companies 2010 - FiercePharma. web.archive.org [online]. 2011-04-24 [cit. 2020-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-04-24. (anglicky) 
  46. ↑ Teva Pharmaceutical Industries - Jerusalem - BioJerusalem. web.archive.org [online]. 2011-07-21 [cit. 2020-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-21. (anglicky) 
  47. ↑ Israel’s 2012 polished diamond exports decline. Jewellery Business [online]. 2013-01-05 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ Israel's 2012 diamond exports fall 22.8%. Ynetnews [online]. 2013-01-15 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ Diamonds.net - Israel's Polished Diamond Exports -22% in 2012. www.diamonds.net [online]. 2013-01-03 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ Israel (ISR) Exports, Imports, and Trade Partners. oec.world [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ Israel Trade Commission [online]. 2009-11-03 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  52. ↑ a b InternalPage. web.archive.org [online]. 2006-02-18 [cit. 2020-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-02-18. 
  53. ↑ VentureBeat [online]. 2009-02-19 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ ASSOCIATES, George Gilder is the founding director of Gilder Technology; FUND, A. Venture Capital; TEST, a contributing editor of Forbes His books have sold more than 2 million copies worldwide The newest is The Israel. Silicon Israel. City Journal [online]. 2015-12-23 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ China-Israel economic, tech cooperation to enter new stage: Israeli minister - Business - Chinadaily.com.cn. www.chinadaily.com.cn [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  56. ↑ WebCite query result. www.webcitation.org [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  57. ↑ Investing in Israel. web.archive.org [online]. 2013-05-09 [cit. 2020-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-09. 
  58. ↑ Israel belatedly joins the global hedge fund boom. Haaretz.com [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ Israel Stakes Claim As Future Hedge Fund Center | FINalternatives. www.fin-alternatives.com [online]. [cit. 2024-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-01-20. 
  60. ↑ Archivovaná kopie. www.cooconnect.com [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-29. 
  61. ↑ Hedge Funds Review - Audio: israel's hedge fund industry shows promise. web.archive.org [online]. 2012-10-27 [cit. 2020-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-27. 
  62. ↑ Tzur Management - Israel Hedge Fund Survey | Tzur Management. web.archive.org [online]. 2018-09-06 [cit. 2020-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-09-06. 
  63. ↑ How Israeli hedge funds can exploit their US potential - Globes. en.globes.co.il [online]. 2012-10-15 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  64. ↑ NETWATCH: Botany's Wayback Machine. Science. 2007-06-15, roč. 316, čís. 5831, s. 1547d–1547d. Dostupné online [cit. 2020-11-29]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.316.5831.1547d. 
  65. ↑ CIA, Report, Israel, October 17, 1975, Confidential, NARA.. U.S. Intelligence on the Middle East, 1945-2009 [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  66. ↑ ROMANENKO, K. R.; SHIBANOVA, E. Yu.; ABALMASOVA, E. S. HIGHER EDUCATION IN SINGLE-INDUSTRY TOWNS: MODELS, PRACTICES, CHALLENGES. University Management: Practice and Analysis. 2018, roč. 22, čís. 4, s. 110–125. Dostupné online [cit. 2020-11-29]. ISSN 1999-6640. DOI 10.15826/umpa.2018.04.044. 
  67. ↑ British Broadcasting Corporation (BBC). 2455 Teller Road, Thousand Oaks California 91320 United States: SAGE Publications, Inc. Dostupné online. ISBN 978-1-4129-0530-5, ISBN 978-1-4129-5260-6. 
  68. ↑ U.S. Navy, Decrypt, Rome to Tel Aviv (Israeli), December 14, 1948, Top Secret Glint, NARA.. MEMO 1: Pioneer Orientalist online [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  69. ↑ ESTER, Peter; MAAS, Arne. Silicon Valley, Planet Startup: Disruptive Innovation, Passionate Entrepreneurship & High-tech Startups. [s.l.]: Amsterdam University Press Dostupné online. ISBN 978-94-6298-280-2. 
  70. ↑ U.S. Army, Decrypt, Tel Aviv to Paris (French), January 2, 1949, Top Secret Glint, NARA.. MEMO 1: Pioneer Orientalist online [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  71. ↑ “The Real Tel Aviv”. [s.l.]: Syracuse University Press Dostupné online. ISBN 978-0-8156-5502-2, ISBN 0-8156-5502-9. S. 247–256. 
  72. ↑ BRAHM, Laurence J. Conclusion The Post Occupy World: Imagine an Economy Without Greed. New York: Palgrave Macmillan US Dostupné online. ISBN 978-1-349-49556-6, ISBN 978-1-137-44418-9. S. 225–233. 
  73. ↑ CHUA, AMY. World on fire : how exporting free market democracy breeds ethnic hatred and global instability. 1st Anchor books ed. vyd. New York: Anchor Books ix, 346 pages s. Dostupné online. ISBN 0-385-72186-2, ISBN 978-0-385-72186-8. OCLC 53994907 
  74. ↑ PASHER, Edna; SHACHAR, Sigal. The Intellectual Capital of the State of Israel. [s.l.]: Elsevier Dostupné online. ISBN 978-0-7506-7773-8. S. 139–149. 
  75. ↑ SHUVAL, Y. Implementing I.R. technology in semiconductor industries. In: Proceedings of 19th Convention of Electrical and Electronics Engineers in Israel. [s.l.]: IEEE Dostupné online. ISBN 0-7803-3330-6. DOI 10.1109/eeis.1996.566928.
  76. ↑ BRENDAN MITCHELL, Lichtenberg. American presidents, their personal and psychological characteristics, and their uses of military force. Iowa State University. Dostupné online.
  77. ↑ CHATTERJEE, Kalyan. Ramananda Chatterjee and the Nation. [s.l.]: Routledge India Dostupné online. ISBN 978-0-429-34732-0. S. 13–19. 
  78. ↑ NATION, illumi. small business start up consulting. SciVee [online]. 2012-05-01 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  79. ↑ ANONYMOUS. Good submission, but one glaring flaw. dx.doi.org [online]. 2017-11-05 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  80. ↑ HaMoked and Gisha to the Minister of Interior: allow Israeli citizens and residents who now in Gaza to enter Israel with their minor children. Human Rights Documents online [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  81. ↑ Video 1. Social investment, Large group, August 15, 2011.. dx.doi.org [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  82. ↑ Chapter Ten. The Ivy Leaguers. [s.l.]: Princeton University Press Dostupné online. ISBN 978-1-4008-3444-0. S. 134–164. 
  83. ↑ DAS, Biplab. Step forward for next-generation solar cells. Nature Middle East. 2017-07-05. Dostupné online [cit. 2020-11-29]. ISSN 2042-6046. DOI 10.1038/nmiddleeast.2017.111. 
  84. ↑ a b FRANK, Rivkah. Semantic web seminar - Jerusalem, October 2002. Library Hi Tech News. 2003-02, roč. 20, čís. 2. Dostupné online [cit. 2020-11-29]. ISSN 0741-9058. DOI 10.1108/lhtn.2003.23920bac.001. 
  85. ↑ BEARY, Brian. British and Russian Officials Respond to Nerve Agent Attack : March 12, 13, 14, and 22, September 5, and October 3, 2018. 2455 Teller Road, Thousand Oaks California 91320: CQ Press Dostupné online. ISBN 978-1-5443-5253-4, ISBN 978-1-5443-5257-2. S. 193–208. 
  86. ↑ a b HARRIS, Margaret. Hi-tech firms seek clarity amid Brexit confusion. Physics World. 2019-03, roč. 32, čís. 3, s. 10–11. Dostupné online [cit. 2020-11-29]. ISSN 0953-8585. DOI 10.1088/2058-7058/32/3/11. 
  87. ↑ SYRIAN ACTIVITY AGAINST ISRAELI SETTLEMENTS FEBRUARY - OCTOBER 1966. [s.l.]: Routledge Dostupné online. ISBN 978-0-203-07452-7. S. 63–63. 
  88. ↑ SCHMELCK, Clara. Start-up nation. Médium. 2018, roč. 57, čís. 4, s. 17. Dostupné online [cit. 2020-11-29]. ISSN 1771-3757. DOI 10.3917/mediu.057.0017. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Ekonomika Asie
Země mapa Asie
Teritoria, kolonie
a zámořská území
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ekonomika_Izraele&oldid=24417225“