Floridsdorf
| Floridsdorf | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°17′ s. š., 16°24′44″ v. d. |
| Nadmořská výška | 159 m n. m. |
| Stát |  Rakousko |
  Floridsdorf | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 44,5 km² |
| Počet obyvatel | 167 968 (2020)[1] |
| Hustota zalidnění | 3 772,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Heinz Lehner |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 1210 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Floridsdorf (
[ˈflɔːʀɪʦˌdɔʁf]) je 21. vídeňský obvod. Nachází se na severu města a má rozlohu 44,46 km2. K 1. lednu 2014 zde žilo celkem 148 947 obyvatel.[2]
K připojení samostatného Floridsdorfu k Vídni došlo 12. prosince 1904. Oficiální zveřejnění pak proběhlo 10. ledna 1905.[3] Nový 21. městský okres zahrnoval Floridsdorf s dalšími osmi nezávislými obcemi Jedlesee, Großjedlersdorf, Donaufeld, Leopoldau, Kagran, Hirschstetten, Stadlau a Aspern.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Obvod Floridsdorf tvoří sedm dříve nezávislých obcí plus části dvou dalších. Vlastní Floridsdorf je ze všech čtvrtí obvodu nejmenší. Naopak největší z nich je Stammersdorf na severu obvodu. Sousedí se Strebersdorfem a Großjedlersdorfem, který sestává ze dvou katastrálních obcí – Großjedlersdorf I a II. Na východě, na hranici s 22. obvodem, se rozkládají části Leopoldau a Donaufeld. Jedlesee ležící na západě tvoří části Jedlesee a Schwarze Lackenau. Obvod Floridsdorf obsahuje ještě menší části čtvrtí Kagran a Kaisermühlen, jejichž převážné části spadají do obvodu Donaustadt.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První obyvatelé žili ve zdejší oblasti již v mladší době kamenné (4000– 2000 př. n. l.) Jak potvrzují archeologické nálezy kamenných nástrojů z té doby, první lidé, kteří se zde usadili, byli lovci a sběrači.
Někdy kolem roku 500 př. n. l. přišli do oblasti dnešního Floridsdorfu Keltové. Byli však posléze vytlačeni Římany. Zdejší oblast byla dlouho nárazníkovým pásmem mezi Germánií a římským impériem, kde se odehrávaly opakované střety mezi římskými legiemi a Germány.
Římany vystřídali Langobardi, Avaři a Slované. Avary posléze porazil Karel Veliký. Kolem roku 1000 ovládli toto území Babenberkové. Z doby jejich vlády pochází také první písemná zmínka o floridsdorfské obci Jedlesee, nazývané tehdy Outcinesse.
Přes Dunaj se dalo dlouho dostat pouze přívozem. První dřevěný most (Táborský) byl postaven až v roce 1500 v místech dnešní Floridsdorfské hlavní ulice (Floridsdorfer Hauptstraße). Další most zvaný Kuhbrückl překonával malé rameno Dunaje. V místech, kde se hlavní cesta rozdělovala na směry do Čech a na Moravu (dnešní ulice Pražská a Brněnská, Prager Straße a Brünner Straße), vzniklo nové osídlení – jádro pozdějšího Floridsdorfu.
Ten se díky své poloze zpočátku nazýval Am Spitz (Na Špici). Později připadl klášteru v Klosterneuburgu. V roce 1786 převedl opat kláštera Floridus Leeb rodinám nových osadníků do vlastnictví 26 pozemků a rychle vzkvétající osada byla na jeho počest přejmenována na Floridsdorf (Floridovu Ves). Díky industrializaci se původně výhradně zemědělský Floridsdorf v krátkém čase změnil. 28. května 1894 došlo k jeho spojení s vesnicemi Donaufeld, Jedlesee a Neu-Jedlersdorf. Vznikla tak obec Floridsdorf.
K industrializaci Floridsdorfu přispěly značnou měrou i rozvoj parní tramvaje a Rakouské severozápadní dráhy, která byla vedena bezprostředně okolo. 23. listopadu 1837 zde došlo k otevření prvního úseku Severní dráhy císaře Ferdinanda mezi Floridsdorfem a Deutsch-Wagramem, čímž nastal rozvoj železnice v Rakouském císařství. Tuto událost dnes připomíná pamětní deska na floridsdorfském nádraží (Wien Floridsdorf).
Od poloviny 19. století se objevovaly snahy vydělit Vídeň ze svazku Dolních Rakous a učinit ji samostatným hlavním městem mocnářství. Floridsdorf byl v rámci těchto snah spatřován jako budoucí hlavní město Dolních Rakous. Po spojení obcí Donaufeld, Jedlesee a Neu-Jedlersdorf s Floridsdorfem 28. května 1894 žilo v nově vytvořené velkoobci více než 30 000 obyvatel, přičemž v roce 1885 jich zde žilo necelých 20 000.
V roce 1905, rok po připojení Floridsdorfu k Vídni, to pak už bylo 36 000. V té době už k obvodu patřily i bývalé obce Großjedlersdorf, Leopoldau, Kagran, Hirschstetten, Stadlau a Aspern. V roce 1910 k nim přibyl ještě Strebersdorf. Vzhledem k vytvoření nového obvodu Donaustadt v roce 1938 přišel Floridsdorf o Kagran, Stadlau, Hirschstetten, Aspern a Lobau
Ke konci druhé světové války došlo k bombardování florisdorfské rafinerie a letecké továrny Heinkel-Süd.
V letech 1954, 1964, 1995 a 2002 došlo k různým úpravám hranic obvodu.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Floridsdorf na anglické Wikipedii.
- ↑ Statistik Austria - Bevölkerung zu Jahresbeginn 2002–2020 nach Gemeinden (Gebietsstand 1.1.2020). Dostupné online. [cit. 2021-02-09].
- ↑ www.statistik.at. www.statistik.at [online]. [cit. 2015-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-18.
- ↑ Gesetz vom 28. Dezember 1904, Landes-Gesetz- und Verordnungsblatt für das Erzherzogtum Österreich unter der Enns Nr. 1 / 1905
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Floridsdorf na Wikimedia Commons
