Galloanserae
 Galloanserae | |
|---|---|
 Husa sněžní (Anser caerulescens) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| (nezařazeno) | Galloanserae Sclater, 1880 |
| Řády | |
| Sesterská skupina | |
| Neoaves | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Galloanserae je jedna z hlavních vývojových větví moderních ptáků. Spolu se sesterským kladem Neoaves tvoří podtřídu letci (Neognathae).[1]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Její zástupci jsou také známí pod obecným označením drůbež. Zástupci této vývojové linie žijí téměř ve všech oblastech světa. Patří sem všechny ekonomicky významné skupiny ptáků s dlouhou historií domestikace. Existují pravděpodobně desítky miliard jedinců, chovaných v současnosti člověkem pro maso, vejce a peří. Jedná se proto také o jedny z nejvýznamnějších ptáků pro lidskou civilizaci.
Klasifikace
[editovat | editovat zdroj]Poslední biomolekulární výzkumy potvrdily monofylii obou kladů této skupiny (vrubozobých a hrabavých). V současné době je v rámci tohoto kladu rozlišováno zhruba 452 druhů v osmi čeledích.[2]
Evoluce
[editovat | editovat zdroj]První prokazatelní zástupci této skupiny se objevují v raných třetihorách (paleogénu), jejich blízcí příbuzní však existovali již v období druhohorní křídy. Jedním ze zástupců příbuzných druhů byl také druh Asteriornis maastrichtensis, který žil v době před 66,7 milionu let (nejpozdnější křída) na území současné Belgie.[3]
Jedním z pravěkých zástupců této skupiny byl také jihoamerický rod Brontornis, formálně popsaný roku 1891.[4]
Do určité míry mobilní zobák byl přítomen už u pozdně druhohorních orniturinů v době před 67 miliony let (jak ukázal objev druhu Janavis finalidens, popsaného koncem roku 2022).[5]
Členění skupiny
[editovat | editovat zdroj]- Galloanserae
- řád: vrubozobí (Anseriformes)
- čeleď: kamišovití (Anhimidae)
- čeleď: husovcovití (Anseranatidae)
- čeleď: kachnovití (Anatidae)
- řád: hrabaví (Galliformes)
- čeleď: tabonovití (Megapodiidae)
- čeleď: hokovití (Cracidae) – polyfyletická
- čeleď: perličkovití (Numididae)
- čeleď: křepelovití (Odontophoridae)
- čeleď: bažantovití (Phasianidae) – polyfyletická
- řád: vrubozobí (Anseriformes)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ JARVIS, Erich D.; MIRARAB, Siavash; ABERER, Andre J. Whole-genome analyses resolve early branches in the tree of life of modern birds. Science (New York, N.Y.). 2014-12-12, roč. 346, čís. 6215, s. 1320–1331. PMID: 25504713 PMCID: PMC4405904. Dostupné online [cit. 2024-01-05]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.1253451. PMID 25504713.
- ↑ EO, S. H.; BININDA-EMONDS, O. R. P; CARROLL, J. P. A phylogenetic supertree of the fowls (Galloanserae, Aves). Zoologica Scripta. 2009, roč. 38, s. 465–481. Dostupné online.
- ↑ Field, Daniel J.; Benito, Juan; Chen, Albert; Jagt, John W. M.; Ksepka, Daniel T. (2020). "Late Cretaceous neornithine from Europe illuminates the origins of crown birds". Nature. 579 (7799): 397–401. doi: 10.1038/s41586-020-2096-0
- ↑ Federico L. Agnolin (2021). Reappraisal on the Phylogenetic Relationships of the Enigmatic Flightless Bird (Brontornis burmeisteri) Moreno and Mercerat, 1891. Diversity. 13 (2): 90. doi: https://doi.org/10.3390/d13020090
- ↑ Juan Benito, Pei-Chen Kuo, Klara E. Widrig, John W. M. Jagt & Daniel J. Field (2022). Cretaceous ornithurine supports a neognathous crown bird ancestor. Nature. 612 (7938): 100–105. doi: https://doi.org/10.1038/s41586-022-05445-y
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Galloanserae na Wikimedia Commons