Přeskočit na obsah

Jacques Prévert

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jacques Prévert
Jacques Prévert v roce 1961 ve filmu Mon frère Jacques
Jacques Prévert v roce 1961 ve filmu Mon frère Jacques
Rodné jménoJacques André Marie Prévert
Narození4. února 1900
Neuilly-sur-Seine
Úmrtí11. dubna 1977 (ve věku 77 let)
Omonville-la-Petite
Příčina úmrtírakovina plic
Místo pohřbeníCimetière d'Omonville-la-Petite
BydlištěCité Véron (od 1956)
Maison Jacques-Prévert
Povoláníbásník, scenárista, dramatik, kreslíř, spisovatel, režisér a textař
Politická stranaKomunistická strana Francie
ChoťJanine Tricotet (1943–1977) Simone Dienne (1925–1935)
PříbuzníPierre Prévert (sourozenec)
PodpisJacques Prévert – podpis
Citát
Kdepak to nezpívám já
ale květy které jsem viděl
Kdepak to se nesměju já
ale víno které jsem vypil
Kdepak to nepláču já
ale láska kterou jsem zabil.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jacques Prévert [prevér] (4. února 1900 Neuilly-sur-Seine11. dubna 1977 Omonville-la-Petite) byl francouzský básník, scenárista a výtvarník.

Prévertův dům v Omonville-la-Petite v Normandii
Prévertův hrob

Jacques Prévert trávil své dětství v Paříži od roku 1907. Se svým otcem, divadelním kritikem, navštěvoval často divadelní představení. Matka ho od mládí vedla k četbě. Po ukončení základní školy pracoval ve velkoobchodě Le Bon Marché. V roce 1918, již po skončení první světové války, byl nucen nastoupit vojenskou službu a byl odveden na Blízký východ.

Po návratu spolupracoval se surrealistickým hnutím, například po boku Raymonda Queneaua nebo Marcela Duhamela. Prévert byl však příliš svobodného a nezávislého ducha, aby sem mohl stát opravdovým členem jakékoli organizované skupiny.

V roce 1928 založil se svým bratrem Pierrem produkční dům a stal se scenáristou a autorem dialogů mnoha velkých francouzských filmů čtyřicátých let. V roce 1932 začal psát texty k písním (převážně k šansonům), které od roku 1933 zhudebňoval geniální Joseph Kosma (např. Mrtvé listíDes feuilles mortes). Prévert byl rovněž autorem mnoha divadelních her.

Vydáním své sbírky Slova (Paroles) dosáhl obrovského úspěchu. Stal se čestným členem Kolegia patafyziky (Collège Pataphysique), založeného na popud zakladatele patafyziky a moderní dramatické tvorby, Alfreda Jarryho. Pes Jacquesa Préverta, briard jménem Ergém, byl zvolen satrapou kolegia současně se svým pánem, dne 11. května 1953.

Manželství a lásky

[editovat | editovat zdroj]

Byl dvakrát ženat. 30. dubna 1925 se oženil se svou přítelkyní z dětství, Simone Geneviève Dienneovou, s níž se rozvedl v roce 1935. V roce 1936 měl milostný vztah s herečkou Jacqueline Laurentovou, poté s patnáctiletou herečkou Claudií Emanuelli, známou pod jménem Claudy Carter. V roce 1943 se oženil s Janine Fernande Tricotetovou (1913-1993), studentkou taneční školy Georgese Pomièse, s níž měl dceru Michèle (1946). Vnučka Eugénie Bachelot-Prévertivá spravuje literární pozůstalost svého dědečka.

Onemocnění a smrt

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1948 vypadl na místě, kde byl dříve instalován kulomet, z francouzského okna domu. Ocitl se na několik dní v těžkém kómatu. Zranění mu způsobilo vážné neurologické následky. Zemřel o tři desítky let později na následky rakoviny plic. Neodmyslitelná cigareta se mu tak stala osudnou.

Je pohřben na venkovském hřbitově v Omonville-la-Petite v Normandii, nedaleko svého domu, v němž prožil mnoho let.

Jacques Prévert byl ovlivněn surrealismem, jeho básně se v některých ohledech podobají lidové písňové tvorbě.

Literární tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Jeho dílo má obrovskou zásluhu na rozšíření zpívané poezie, jelikož zastával názor, že poezie je řeč, která zpívá („la langue qui chante“).

Motivy čerpal především ze života prostých lidí a zpracovával je dvojím způsobem: vytvářel příběh, nebo enumerativní řady.

Stal se velmi oblíbeným básníkem, v jeho poezii se často objevuje (často černý) humor.

Filmová tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Zhruba od roku 1935 se zabýval filmovou tvorbou – jako scenárista

  • Směšné drama
  • Nábřeží mlh
  • Děti ráje
  • Milenci z Verony
  • Zvoník od Matky Boží
  • Návštěva z temnot
  • Brány noci

Dokumentárních tvorba:

  • Setkání Seiny s Paříží

Animovaný film:

  • Cínový vojáček
  • Pastýřka a kominík

Česky vyšlo

[editovat | editovat zdroj]
  • Osamostatněný soubor dramatického díla (Roura k rouře pasuje, Transcen dance, Věž, Paříž se baví, Tři hlavní ctnosti, Návrat domů, Sláva ve Versaillích, Ušlechtilá mluva, V rodině, Na palubě před bitvou, Bitva u Fontenoy, Divotvorný obraz, Příchody a odchody) francouzského básníka, autora písňových textů a filmového scenáristy, vytěžený z jeho básnických sbírek. Humorné scénky, pracující s realitou i absurditou a zaměřené proti náboženství, oficírské domýšlivosti, pedanterii, byrokratismu, politické rétorice a přepjatému patriotismu


Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]