Přeskočit na obsah

Kamil Mařík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kamil Mařík
Narození2. června 1946 (78 let)
Nová Včelnice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníbásník, překladatel a rozhlasový dramatik
Národnostčeská
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo,
ČeskoČesko Česko
Alma materPedagogická fakulta v Českých Budějovicích
Tématapoezie a překlad
Politická příslušnostKomunistická strana Československa
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

PaedDr. Kamil Mařík (* 2. června 1946, Nová Včelnice) je český básník, nakladatel, pedagog, rozhlasový dramatik a překladatel (především z bulharštiny, ale i z dalších slovanských jazyků).[1] Za normalizace působil též jako vysoký kulturní činovník a úředník.

V letech 19631967 vystudoval češtinu a tělesnou výchovu na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích, kde také později (1983) získal titul doktora pedagogiky (PaedDr.). Při zaměstnání absolvoval v letech 19711973 postgraduální studium kulturní politiky na Vysoké škole politické ÚV KSČ v Praze.[1]

V letech 19681971 pracoval jako metodik v Jihočeském krajském kulturním středisku a pak do roku 1974 jako inspektor pro kulturu Jihočeského krajského národního výboru. Následně do roku 1983 vedl literární oddělení na ministerstvu kultury a pak do roku 1990 působil jako tajemník Sdružení českých překladatelů. V letech 19901991 učil na základní škole pro děti s vadami řeči, pak se stal šéfredaktorem nakladatelství Victoria Publishing (do roku 1994) a šéfredaktorem ekonomické redakce nakladatelství Grada Publishing (do roku 1997). V roce 1998 pracoval v tiskovém odboru firmy Chemapol Group, v letech 19992001 jako vedoucí redakce podniku SEVT. Od roku 2001 provozuje nakladatelství odborné literatury Professional Publishing, ve kterém vydal i své poslední básnické sbírky.[1]

Je autorem prorežimní politické lyriky někdy inklinující až k žánru agitační litanie, dále původních rozhlasových her a také překladů především z jihoslovanských jazyků, na kterých částečně spolupracoval se svou manželkou Marií Maříkovou (*1948).[1]

Básnické sbírky

[editovat | editovat zdroj]

Populárně naučné práce

[editovat | editovat zdroj]
  • Současná česká próza (1979), rozšířeno roku 1983 s titulem Současná česká literatura.
  • Cesty za moravským a českým vínem (2004).

Rozhlasové hry

[editovat | editovat zdroj]
  • Andělé na podzim (1978), o západoněmeckých revanšistech.
  • Cesta do začátku (1980), s tematikou válečného totálního nasazení.
  • Atentát (1982), o pokusu zavraždit V. I. Lenina v době občanské války v Rusku.
  • Petrohrad 1. ledna 1918 (1982).
  • Nebezpečná láska (1984).
  • 1979: Mladá řeka, sborník bulharské poezie, spolupředkladatel.
  • 1980: Verše proti smrti, antologie protifašistické poezie socialistických zemí, spolupředkladatel.
  • 1983: Bulharská poezie 20. století, spolupředkladatel.
  • 1984: Dimitar Stefanov: Daleká viditelnost.
  • 1986: Orli spí vysoko v horách, bulharské poemy.
  • 1987: Lačezar Elenkov: Bezesná místa pobytu.
  • 1990: Petar Karaangov: Achillova pata.
  • 1982: Dragan Kolundžija: Ruce, společně s Marií Maříkovou.
  • 1983: Radomir Mićunović: Hlasité věci, společně s Marií Maříkovou.
  • 1985: Radomir Mićunović: Album zvířátek, leporelo, společně s Marií Maříkovou.
  1. a b c d Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 2. díl, Praha: Brána, 1998, S. 41-42

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]