Přeskočit na obsah

Luha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luha
Potok Luha v lese pod Oborským dvorem
Potok Luha v lese pod Oborským dvorem
Základní informace
SvětadílEvropa
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Olomoucký kraj, Jihomoravský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje, Svratka, Svitava, Punkva, Sloupský potok
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luha je potok, který pramení jižně pod nejvyšším bodem Drahanské vrchoviny, který se nazývá Skalky.[1][2]

Průběh toku

[editovat | editovat zdroj]

Pramen se nachází západně od druhého nejvyššího vrcholu Drahanské vrchoviny, Skály, na okraji stejnojmenné přírodní rezervace. Odtud teče lesem, kde napájí menší rybník, přes Skelnou Huť (při silnici mezi Protivanovem a Žďárnou),[3] kde se nachází přírodní rezervace téhož jména.[2] Tok pokračuje přes Oborský dvůr, kde se nacházejí pozůstatky zaniklé středověké osady Hošperk.[1] Tady napájí rybník V oboře a pod ním se do Luhy zleva vlévá Huťský potok. Dále teče hlubokým lesem přes zaniklou středověkou osadu Gadišinu[1] až ke Sloupu, kde tvoří spolu s přítokem Žďárná hlavní zdrojnice Sloupského potoka.[4][5]

Pramen byl v televizním pořadu Zpět k pramenům podle některých názorů nesprávně označen jako pramen Punkvy, přestože ta podle hydrologů vzniká až soutokem Bílé vody se Sloupským potokem, který vzniká soutokem Luhy a Žďárné.[6]

Charakteristika toku

[editovat | editovat zdroj]

V údolí potoka byly vrtem naměřeny říční sedimenty o mocnosti 11,5 m.[4]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
Panorama rybníka V oboře
Panorama rybníka V oboře
  1. a b c ZAPLETALOVÁ, Jitka. Klimatická charakteristika Protivanova. Brno, 2012 [cit. 2015-06-02]. Bakalářská práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Miroslav Vysoudil. Dostupné online.
  2. a b GALDA, Jiří. Mokřadní vegetace Drahanské vrchoviny. Brno, 2013 [cit. 2015-06-02]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Michal Hájek. Dostupné online.
  3. STAROVÁ, Veronika. Regionální prvky v integrované tematické výuce na 1. stupni ZŠ. Brno, 2014 [cit. 2015-06-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Veronika Rodriguezová. Dostupné online.
  4. a b KRAJSOVÁ, Lucie. Složení fluviálních sedimentů Moravského krasu. Brno, 2010 [cit. 2015-06-02]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Jiří Zimák. Dostupné online.
  5. HYNEK, A. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol.. Svazek 1.. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Vodstvo. 
  6. DENÍK. Kde pramení Velká Haná? Má pravdu Munzar nebo starousedlíci? [online]. Prostějovský Deník, 6.1.2013 [cit. 2015-06-02]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]