Luha
| Luha | |
|---|---|
 Potok Luha v lese pod Oborským dvorem | |
| Základní informace | |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| západně od vrcholu Skály, jižně od vrcholu Skalky 49°29′31,78″ s. š., 16°47′27,88″ v. d. | |
| Ústí | |
| do Sloupského potoka, severně od Sloupu 49°24′49,92″ s. š., 16°44′23,1″ v. d. | |
| Protéká | |
 Česko (Olomoucký kraj, Jihomoravský kraj) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje, Svratka, Svitava, Punkva, Sloupský potok | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luha je potok, který pramení jižně pod nejvyšším bodem Drahanské vrchoviny, který se nazývá Skalky.[1][2]
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]Pramen se nachází západně od druhého nejvyššího vrcholu Drahanské vrchoviny, Skály, na okraji stejnojmenné přírodní rezervace. Odtud teče lesem, kde napájí menší rybník, přes Skelnou Huť (při silnici mezi Protivanovem a Žďárnou),[3] kde se nachází přírodní rezervace téhož jména.[2] Tok pokračuje přes Oborský dvůr, kde se nacházejí pozůstatky zaniklé středověké osady Hošperk.[1] Tady napájí rybník V oboře a pod ním se do Luhy zleva vlévá Huťský potok. Dále teče hlubokým lesem přes zaniklou středověkou osadu Gadišinu[1] až ke Sloupu, kde tvoří spolu s přítokem Žďárná hlavní zdrojnice Sloupského potoka.[4][5]
Pramen byl v televizním pořadu Zpět k pramenům podle některých názorů nesprávně označen jako pramen Punkvy, přestože ta podle hydrologů vzniká až soutokem Bílé vody se Sloupským potokem, který vzniká soutokem Luhy a Žďárné.[6]
Charakteristika toku
[editovat | editovat zdroj]V údolí potoka byly vrtem naměřeny říční sedimenty o mocnosti 11,5 m.[4]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pramen Luhy -
Hrníčky a turistická odbočka u pramene -
Rybník v lese nad Skelnou Hutí -
Luha před přírodní památkou Skelná Huť -
Potok v přírodní rezervaci Skelná Huť -
Rybník V oboře
.jpg)
Panorama
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c ZAPLETALOVÁ, Jitka. Klimatická charakteristika Protivanova. Brno, 2012 [cit. 2015-06-02]. Bakalářská práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Miroslav Vysoudil. Dostupné online.
- ↑ a b GALDA, Jiří. Mokřadní vegetace Drahanské vrchoviny. Brno, 2013 [cit. 2015-06-02]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Michal Hájek. Dostupné online.
- ↑ STAROVÁ, Veronika. Regionální prvky v integrované tematické výuce na 1. stupni ZŠ. Brno, 2014 [cit. 2015-06-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Veronika Rodriguezová. Dostupné online.
- ↑ a b KRAJSOVÁ, Lucie. Složení fluviálních sedimentů Moravského krasu. Brno, 2010 [cit. 2015-06-02]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Jiří Zimák. Dostupné online.
- ↑ HYNEK, A. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol.. Svazek 1.. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Vodstvo.
- ↑ DENÍK. Kde pramení Velká Haná? Má pravdu Munzar nebo starousedlíci? [online]. Prostějovský Deník, 6.1.2013 [cit. 2015-06-02]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luha na Wikimedia Commons
