Přeskočit na obsah

Protivanov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: stejnojmennou přírodní památku Protivanov v okrese Prostějov.
Protivanov
Kostel Narození Panny Marie
Kostel Narození Panny Marie
Znak městyse ProtivanovVlajka městyse Protivanov
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecProstějov
Obec s rozšířenou působnostíProstějov
(správní obvod)
OkresProstějov
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 077 (2024)[1]
Rozloha18,82 km²[2]
Katastrální územíProtivanov
Nadmořská výška662 m n. m.
PSČ798 48
Počet domů393 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městyseProtivanov 32
798 48 Protivanov
ou-protivanov@quick.cz
StarostaAlois Kolář
Oficiální web: www.protivanov.com
Protivanov
Protivanov
Další údaje
Kód obce589926
Kód části obce133825
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Protivanov je městys v okrese ProstějovOlomouckém kraji. Leží zhruba devatenáct kilometrů od Boskovic, 24 kilometrů od Prostějova a 23 kilometrů od Blanska. Je nejvýše položenou obcí na celé Drahanské Vrchovině nejvyšším bodem jsou Skalky (735 metrů). Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel. Nečlení se na části.[4]

Na vznik názvu obce jsou dvě teorie. Ta první mluví o odvození ze slova Protivítr který tu silně působí. Podle pověsti je obec pojmenována podle jejího zakladatele Protivana, který na toto území přišel zhruba na konci 13. století a založil tu osadu, po čase se osada rozrostla na obec.[5]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1505 (z Protivanova),[6][7] kdy je zmiňována jako majetek pánů z Boskovic, ale datum jejího založení spadá do dřívějších dob středověku, kdy v zemi proběhla velká kolonizační vlna,[7] a to kolem let 1290 až 1310. Dlouhou dobu obec byla jednou z nejvyspělejších a největších vesnic na celé Drahanské vrchovině. Ze 16. století pochází zmínka o místním hostinci.[7] V 17. století byl v údolí Luhy postaven lovecký zámeček, později přestavěný na hospodářské stavení.[7]

23. února 1873 udělilo moravské místodržitelství v Brně obci povolení konat tři výroční trhy a s tím spojené povýšení na městys. Status městyse přestal být používán po únoru 1948.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

V katastru obce se nacházejí přírodní rezervace Skály, Skelná Huť, přírodní památky U žlíbku, Louky pod Skalami a Protivanov. Územím obce protékají říčky Luha a Zábrana. Kousek od Protivanova směrem na Žďárnou se nachází také Protivanovský rybník.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[8][9]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel část Protivanov 1 227 1 306 1 381 1 361 1 402 1 340 1 406 1 293 1 323 1 210 1 123 1 142 1 087 1 028 1 012
Počet domů část Protivanov 151 165 168 176 185 190 211 251 255 261 271 329 348 358 393

Správa městyse

[editovat | editovat zdroj]

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[10]

Symboly městyse

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly městysi uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. května 2000.[11]

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Obec byla již dříve intenzivně zemědělsky využívána, obyvatele taktéž živil dřevozpracující průmysl.[7]

Do roku 1913, než vyhořela, fungovala v údolí Luhy u cesty na Žďárnou sklárna, kterou obklopovala osada Skelná Huť.[7]

V údolí říčky Zábrany stojí bývalý mlýn.[7]

Kadeřnické studio JS, Dřevo Málek, obchod COOP, Penzion Grill Tour, Pizzerie u Veverků, železářství, Čerpací stanice Vena-Trade, sběrný dvůr, Výroba plastových oken VPO, cestovní kancelář VESTOUR, Hrubý s.r.o. Montáže inženýrských sítí M.I.S. a družstvo TAURUS s rozestavěnou sýrárnou.

Východně od obce se nacházejí dvě velké a jedna menší větrná elektrárna (která nefunguje) [7]

Od roku 2015 je součástí zemědělského družstva Taurus také sýrárna. Od roku 2020 zde funguje místní železářství.

Pamětihodnosti a místa k navštívení

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Protivanově.
  • Kostel Narození Panny Marie z roku 1772[7]
  • Fara
  • Výklenková kaplička
  • Kříže
  • Bývalý (teď je zbouraný) Protivanovský vodní mlýn
  • Pomník obětem první světové války s reliéfem T. G. Masaryka
  • Pohostinství Alfa
  • Restaurace a penzion Griltour
  • Pizzerie u Veverků

Významní rodáci

[editovat | editovat zdroj]
  • Alois Kolísek (1868–1931), římskokatolický kněz, ThDr., PhDr., významný prvorepublikový politik,[12] na obrázku stojící zcela vlevo se svými rodnými bratry a matkou

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
Panorama vesnice z vodojemu
Panorama vesnice z vodojemu
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-03-02]. Dostupné online. 
  5. http://biblio.hiu.cas.cz/documents/75713
  6. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 311. 
  7. a b c d e f g h i KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 26.3.2014 [cit. 2015-12-16]. Dostupné online. 
  8. Protivanov [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  10. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  11. Udělené symboly – Protivanov [online]. 2000-05-26 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  12. SOMMER, Karel; JULÍNEK, Josef. Politik a kněz Alois Kolísek. 1. vyd. Praha: [s.n.], 2012. 190 s. ISBN 978-80-7420-030-4. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]