Místokrál v Irsku

Místokrál v Irsku (anglicky Lord Lieutenant of Ireland) je historické označení úřadu královského místodržitele v Irském království, který v Irsku zastupoval anglického, respektive britského panovníka. Po připojení Irska k Anglii se kompetence i název funkce místodržitele měnily (Lord Deputy, Chief Governor, Lord Lieutenant). Až po Slavné revoluci a svržení dynastie Stuartovců se ustálilo pojmenování funkce jako Lord Lieutenant in Ireland, neformálně místokrál (Viceroy), ve starších českých zdrojích generální guvernér.^[1] Zatímco ve starších dějinách Irska zastávali funkci místodržitele převážně rodilí Irové, po restauraci Stuartovců byli do úřadu jmenováni převážně angličtí peerové. V 17. a 18. století zastávali post tři členové významného starobylého irského klanu Butlerů, kteří měli na Irsko majetkové a příbuzenské vazby. Naopak později v době politické stability se na post irského místokrále dostali dvořané, kteří předtím neměli s Irskem vůbec žádný kontakt (vévoda z Dorsetu).^[2] Od poloviny 18. století bylo obsazení postu irského místokrále podmíněno volebními výsledky v Anglii a funkce byla obsazována v návaznosti na změnu vládního kabinetu v Londýně, nadále to byli bez výjimky příslušníci nejvyšší aristokracie provázaní i mezigeneračně blízkými příbuzenskými vztahy. Irský místokrál měl poměrně rozsáhlé pravomoci včetně možnosti povyšování do šlechtického stavu. S rostoucí korupcí se to projevilo především koncem 18. století během vyjednávání o sloučení Británie s Irskem. Faktickým vykonavatelem státní správy byl ministr pro Irsko (Chief Secretary for Ireland), který měl od sloučení Británie s Irskem v roce 1801 statut státního sekretáře s členstvím v britské vládě. Přestože se jednalo o politickou funkci, až do 20. století nebylo nijak výjimečné, že ministrem pro Irsko byl některý z příbuzných místokrále.

Irský místokrál byl z titulu své funkce automaticky členem irské Tajné rady, po dobu výkonu úřadu byl zároveň velmistrem Řádu sv. Patrika. Manželka místokrále byla neoficiálně označována jako Vicereine. Jako rezidence místokrále sloužil královský hrad v Dublinu (Dublin Castle). Podle tradice má každý místokrál v kapli dublinského hradu vyobrazen svůj erb, buď ve vitrážových oknech nebo vyřezávaný v lavicích.

Funkce irského místokrále zanikla po vyhlášení nezávislosti Irské republiky v roce 1922. Protestantská část ostrova zůstala součástí Spojeného království jako Severní Irsko, kde byl jmenován generální guvernér.

Seznam irských místokrálů od konce anglické občanské války do vyhlášení nezávislosti Irska (1660–1922)

Jméno	Nástup do funkce	Konec funkce	Životní data
George Monck, 1. vévoda z Albemarle	červen 1660	21. února 1662	1608–1670
James Butler, 1. vévoda z Ormonde	21. února 1662	7. února 1668	1610–1688
Thomas Butler, hrabě z Ossory	7. února 1668	3. května 1669	1634–1680
John Robartes, 1. hrabě z Radnoru	3. května 1669	4. února 1670	1606–1684
John Berkeley, 1. baron Berkeley	4. února 1670	21. května 1672	1607–1678
Arthur Capell, 1. hrabě z Essexu	21. května 1672	24. května 1677	1632–1683
James Butler, 1. vévoda z Ormonde (podruhé ve funkci)	24. května 1677	24. února 1685	1610–1688
komise lordů sudích (Lords Justices)	24. února 1685	1. října 1685
Henry Hyde, 2. hrabě z Clarendonu	1. října 1685	8. ledna 1687	1638–1709
Richard Talbot, 1. hrabě z Tyrconnelu	8. ledna 1687	12. března 1689	1630–1691
Jakub II. Stuart (osobně v Irsku)	12. března 1689	4. července 1690	1633–1701
Vilém III. Oranžský (osobně v Irsku)	14. června 1690	5. září 1690	1650–1702
komise lordů sudích (Lords Justices)	5. září 1690	18. března 1692
Henry Sydney, 1. vikomt Sydney	18. března 1692	13. června 1693	1641–1704
komise lordů sudích (Lords Justices)	13. června 1693	9. května 1695
Henry Capell, 1. baron Capell	9. května 1695	30. května 1696	1638–1696
komise lordů sudích (Lords Justices)	30. května 1696	6. února 1697
Edward Villiers, 1. hrabě z Jersey	6. února 1697	28. prosince 1700	1656–1711
Charles Paulet, 2. vévoda z Boltonu (souběžně)	18. května 1699	28. prosince 1700	1661–1722
Charles Berkeley, 2. hrabě Berkeley (souběžně)	23. srpna 1699	28. prosince 1700	1649–1710
Lawrence Hyde, 1. hrabě z Rochesteru	28. prosince 1700	4. června 1703	1642–1711
James Butler, 2. vévoda z Ormonde	4. června 1703	24. června 1707	1665–1745
Thomas Herbert, 8. hrabě z Pembroke	24. června 1707	21. dubna 1709	1656–1733
Thomas Wharton, 1. hrabě z Whartonu	21. dubna 1709	3. července 1711	1648–1715
James Butler, 2. vévoda z Ormonde (podruhé ve funkci)	3. července 1711	27. října 1713	1665–1745
Charles Talbot, 1. vévoda ze Shrewsbury	27. října 1713	4. října 1714	1660–1718
Charles Spencer, 3. hrabě ze Sunderlandu	4. října 1714	13. února 1717	1675–1722
Charles Townshend, 2. vikomt Townshend	13. února 1717	7. srpna 1717	1674–1738
Charles Paulet, 2. vévoda z Boltonu (podruhé ve funkci)	7. srpna 1717	28. srpna 1721	1661–1722
Charles Fitzroy, 2. vévoda z Graftonu	28. srpna 1721	22. října 1724	1683–1757
John Carteret, 2. baron Carteret	22. října 1724	30. dubna 1730	1690–1763
Lionel Sackville, 1. vévoda z Dorsetu	23. června 1730	7. září 1737	1688–1765
William Cavendish, 3. vévoda z Devonshiru	7. září 1737	31. srpna 1745	1698–1755
Philip Dormer Stanhope, 4. hrabě z Chesterfieldu	31. srpna 1745	13. září 1747	1694–1773
William Stanhope, 1. hrabě z Harringtonu	13. září 1747	15. prosinec 1750	1690–1756
Lionel Sackville, 1. vévoda z Dorsetu (podruhé ve funkci)	15. prosince 1750	5. května 1755	1688–1765
Henry Boyle, 3. vikomt Shannon (úřadující místodržitel)	15. prosince 1750	19. září 1751	1682–1764
William Cavendish, 4. vévoda z Devonshiru	5. května 1755	25. září 1757	1720–1764
John Russell, 4. vévoda z Bedfordu	25. září 1757	6. října 1761	1710–1771
George Montagu, 2. hrabě z Halifaxu	6. října 1761	22. září 1763	1716–1771
Hugh Percy, 2. hrabě z Northumberlandu	22. září 1763	5. června 1765	1715–1786
Thomas Thynne, 3. vikomt Weymouth	5. června 1765	18. října 1765	1734–1796
Francis Seymour-Conway, 1. hrabě z Hertfordu	18. října 1765	6. října 1766	1718–1794
George William Hervey, 2. hrabě z Bristolu	6. října 1766	14. října 1767	1721–1775
George Townshend, 4. vikomt Townshend	4. října 1767	30. listopadu 1772	1724–1807
Simon Harcourt, 1. hrabě Harcourt	30. listopadu 1772	25. ledna 1777	1714–1777
John Hobart, 2. hrabě z Buckinghamshire	25. ledna 1777	23. prosince 1780	1723–1793
Frederick Howard, 5. hrabě z Carlisle	23. prosince 1780	14. dubna 1782	1748–1825
William Cavendish-Bentinck, 3. vévoda z Portlandu	14. dubna 1782	15. září 1782	1738–1809
George Grenville, 3. hrabě Temple	15. září 1782	3. června 1783	1753–1813
Robert Henley, 2. hrabě z Northingtonu	3. června 1783	24. února 1784	1747–1786
Charles Manners, 4. vévoda z Rutlandu	24. února 1784	24. října 1787	1754–1787
George Grenville, 1. markýz z Buckinghamu (podruhé ve funkci)	16. prosince 1787	5. ledna 1790	1753–1813
John Fane, 10. hrabě z Westmorlandu	5. ledna 1790	4. ledna 1795	1759–1840
William Wentworth-Fitzwilliam, 4. hrabě Fitzwilliam	4. ledna 1795	31. března 1795	1748–1833
John Jeffreys Pratt, 2. hrabě z Camdenu	31. března 1795	20. června 1798	1759–1840
Charles Cornwallis, 1. markýz Cornwallis	20. června 1798	25. května 1801	1738–1805
Philip Yorke, 3. hrabě z Hardwicke	25. května 1801	28. března 1806	1757–1834
John Russell, 6. vévoda z Bedfordu	28. března 1806	19. duben 1807	1766–1839
Charles Lennox, 4. vévoda z Richmondu	19. dubna 1807	26. srpna 1813	1764–1819
Charles Whitworth, 1. hrabě Whitworth	26. srpna 1813	9. října 1817	1752–1825
Charles Talbot, 2. hrabě Talbot	9. října 1817	29. prosince 1821	1777–1849
Richard Wellesley, 1. markýz Wellesley	29. prosince 1821	1. března 1828	1760–1842
Henry William Paget, 1. markýz z Anglesey	1. března 1828	6. března 1829	1768–1854
Hugh Percy, 3. vévoda z Northumberlandu	6. března 1829	23. prosince 1830	1785–1847
Henry William Paget, 1. markýz z Anglesey (podruhé ve funkci)	23. prosince 1830	26. září 1833	1768–1854
Richard Wellesley, 1. markýz Wellesley (podruhé ve funkci)	26. září 1833	6. ledna 1835	1760–1842
Thomas Hamilton, 9. hrabě z Haddingtonu	6. ledna 1835	30. dubna 1835	1780–1858
Constantine Phipps, 1. markýz z Normanby	30. dubna 1835	3. dubna 1839	1797–1863
Hugh Fortescue, 2. hrabě Fortescue	3. dubna 1839	15. září 1841	1783–1861
Thomas de Grey, 2. hrabě de Grey	15. září 1841	26. července 1844	1781–1859
William A'Court, 1. baron Heytesbury	26. července 1844	11. července 1846	1779–1860
John Ponsonby, 4. hrabě z Bessborough	11. července 1846	16. května 1847	1781–1847
George Villiers, 4. hrabě z Clarendonu	26. května 1847	10. března 1852	1800–1870
Archibald Montgomerie, 13. hrabě z Eglintonu	10. března 1852	29. prosince 1852	1812–1861
Edward Eliot, 3. hrabě ze St Germans	6. ledna 1853	13. března 1855	1798–1877
George Howard, 7. hrabě z Carlisle	13. března 1855	12. března 1858	1802–1864
Archibald Montgomerie, 13. hrabě z Eglintonu (podruhé ve funkci)	12. března 1858	13. července 1859	1812–1861
George Howard, 7. hrabě z Carlisle (podruhé ve funkci)	13. července 1859	8. listopadu 1864	1802–1864
John Wodehouse, 1. hrabě z Kimberley	8. listopadu 1864	20. června 1866	1826–1902
James Hamilton, 1. vévoda z Abercornu	20. červen 1866	23. prosince 1868	1811–1885
John Poyntz Spencer, 5. hrabě Spencer	23. prosince 1868	18. dubna 1874	1835–1910
James Hamilton, 1. vévoda z Abercornu (podruhé ve funkci)	18. dubna 1874	11. prosince 1876	1811–1885
John Spencer-Churchill, 7. vévoda z Marlborough	11. prosince 1876	5. května 1880	1822–1883
Francis Cowper, 7. hrabě Cowper	5. května 1880	6. května 1882	1834–1905
John Poyntz Spencer, 5. hrabě Spencer (podruhé ve funkci)	6. května 1882	30. června 1885	1835–1910
Henry Herbert, 4. hrabě z Carnarvonu	30. června 1885	20. února 1886	1831–1890
John Hamilton-Gordon, 7. hrabě z Aberdeenu	20. února 1886	5. srpna 1886	1847–1934
Charles Vane-Tempest-Stewart, 6. markýz z Londonderry	5. srpna 1886	5. října 1889	1852–1915
Lawrence Dundas, 3. hrabě ze Zetlandu	5. říjen 1889	18. srpna 1892	1844–1929
Robert Milnes-Crewe, 2. baron Houghton	18. srpna 1892	8. července 1895	1858–1945
George Cadogan, 5. hrabě Cadogan	8. července 1895	16. srpna 1902	1840–1915
William Humble Ward, 2. hrabě Dudley	16. srpna 1902	14. prosince 1905	1867–1932
John Hamilton-Gordon, 7. hrabě z Aberdeenu (podruhé ve funkci)	14. prosince 1905	19. února 1915	1847–1934
Ivor Guest, 1. vikomt Wimborne	19. února 1915	11. července 1916	1873–1939
komise lordů sudích (Lords Justices)	11. července 1916	11. srpna 1916
Ivor Guest, 1. vikomt Wimborne (podruhé ve funkci)	11. srpna 1916	2. května 1918	1873–1939
John French, 1. hrabě z Ypres	2. května 1918	2. května 1921	1852–1925
Edmund Howard, 1. vikomt Fitzalan	2. května 1921	6. prosince 1922

Odkazy

Literatura

MARTIN, F. X; MOODY, T. W, a kol. Dějiny Irska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-656-7.
O'MAHONY, Charles: Místokrálové v Irsku

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu irský místokrál na Wikimedia Commons

Reference

↑ Ottův slovník naučný, díl XII.; Praha, 1897 (reprint 1998) s. 749 ISBN 80-7185-157-4
↑ KOVÁŘ, Martin: Velká Británie v éře Roberta Walpola; Praha, 2003 s. 196–208 ISBN 80-86642-23-2

[1] Ottův slovník naučný, díl XII.; Praha, 1897 (reprint 1998) s. 749 ISBN 80-7185-157-4

[2] KOVÁŘ, Martin: Velká Británie v éře Roberta Walpola; Praha, 2003 s. 196–208 ISBN 80-86642-23-2

[1]

[2]