Oppidum Stradonice
| Oppidum Stradonice | |
|---|---|
 Oppidum Stradonice od severozápadu | |
| Základní informace | |
| Výstavba | okolo roku 120 př. n. l. |
| Zánik | 40–25 př. n. l. |
| Poloha | |
| Adresa | Stradonice, Nižbor,  Česko |
| Souřadnice | 49°59′33″ s. š., 14°0′11″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 23279/2-438 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oppidum Stradonice bylo jedno z nejvýznamnějších keltských oppid na území Čech. Nacházelo se na náhorní plošině vrchu Hradiště v nadmořské výšce 380 m a zaujímalo plochu 90,3 ha.[1] Vrch Hradiště je břidlicový blok situovaný mezi obcemi Nižbor a Stradonice oddělený ze dvou stran ostře zaříznutými údolími Habrového potoka a Berounky. Oppidum bylo přístupné nejsnáze z jihovýchodní strany, kde je návrší oppida odděleno od okolní krajiny jen mělkým a širokým sedlem. Od roku 1965 je chráněno jako kulturní památka.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Neopevněné keltské sídliště na vrcholové plošině vzniklo po polovině 2. století př. n. l. a nejstarší opevnění bylo postaveno okolo roku 120 př. n. l. Hradiště zaniklo pravděpodobně v období let 40–25 př. n. l.[1] Přímo v opevněném areálu se nachází ložiska železných rud a v blízkosti oppida byla dostupná ložiska mědi. Potoky v okolí bývaly zlatonosné.[3] V době svého osídlení se oppidum nacházelo mimo soudobé souvislé a husté osídlení. Bývalo součástí linie tvořené Stradonicemi, Závistí, Týncem nad Labem a Českými Lhoticemi, která představovala severní hranici rozšíření oppid v této části střední Evropy.[4]
Depot mincí
[editovat | editovat zdroj]V důsledku hospodářské krize po krachu vídeňské burzy v roce 1873 se pro řadu lidí stalo zdrojem obživy vykopávání starých zvířecích kostí, které se používaly k výrobě kostního uhlí pro cukrovary. Při jejich vykopávání nalezl Liborin Lebr dne 2. srpna 1877 depot dvou set zlatých mincí, duhovek. Poté, co se informace o nálezu rozšířila, začali lidé překopávat plochu celého hradiště, ale podařilo se jim najít pouze několik ojedinělých mincí.[5]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Oppidum se nachází na náhorní plošině vrchu Hradiště s nadmořskou výškou 380 metrů. Návrší je ze severu vymezeno údolím Berounky. Na jihu a na západě jej ohraničuje hluboké údolí Habrového potoka. Snazší přístup je možný z jihovýchodu, kde vrch od okolí odděluje široké a mělké sedlo.[1] Plošina je přirozenými terénními útvary rozčleněna na akropoli a předhradí (podhradí). Obě části byly opevněné. Hradba akropole byla dlouhá 2,8 kilometru a celková délka opevnění dosahovala 4,3 kilometru. Ohrazená plocha měří 90,3 hektaru.[3]
Vstup na hradiště umožňovaly čtyři doložené brány. Dvě se nacházely na severu a vedly do předhradí směrem od Nižbora a od Stradonice. Do akropole vedla zdvojená brána od jihovýchodu a druhá od jihozápadu. Jižně od ní terén naznačuje existenci páté brány, ale její případné pozůstatky nebyly archeologicky ověřeny.[3]
V první fázi se většina osídlení soustředila podél plánovitě založených cest mezi jihovýchodní bránou a prostorem akropole. Z hlavní cesty odbočovaly komunikace k jihozápadní bráně a k předhradí. Nejprestižnější zástavba se nacházela v místech zvaných U Křížku, kde stojí novodobý kříž.[6]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Hradiště je přístupné po červeně značené místní turistické trase, která vytváří okruh s několika odbočkami mezi Stradonicemi a Nižborem. Souběžně s ní vede Naučná stezka keltského oppida Stradonice.[7] Je dlouhá asi šest kilometrů, otevřena byla roku 2005 a v květnu 2011 ji tvořily dva úvodní a čtyři informační panely.[8]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Oppidum Stradonice -
Pohled od jihu, zástavba v údolí patří k obci Nižbor -
Plán hradiště
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Stradonice, s. 293. Dále jen Encyklopedie hradišť v Čechách (2003).
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-10-14]. Identifikátor záznamu 134274 : Výšinné opevněné sídliště oppidum Hradiště, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Stradonice u Nižboru, okr. Beroun, Středočeský kraj, s. 358. Dále jen Archeologický atlas Čech (2015).
- ↑ Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 58. (česky, německy)
- ↑ Encyklopedie hradišť v Čechách (2003), s. 295.
- ↑ Archeologický atlas Čech (2015), s. 359.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2024-03-24]. Dostupné online.
- ↑ Naučná stezka Oppidum Stradonice [online]. Stezky.info, 2013-07-15 [cit. 2023-03-24]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PÍČ, Josef Ladislav. Hradiště u Stradonic jako historické Marobudum. Starožitnosti země České. 1903.
- DRDA, Petr; RYBOVÁ, Alena. Keltové a Čechy. Praha: Academia, 1998. 196 s. ISBN 80-200-0732-6.
- WALDHAUSER, Jiří. Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha: Libri, 2011. 592 s. ISBN 80-7277-053-5.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oppidum Stradonice na Wikimedia Commons - Stradonice u Nižboru, okr. Beroun, Středočeský kraj [online]. Archeologický ústav AV ČR [cit. 2024-03-24]. Dostupné online.
- Oppidum Stradonice na webu Archeolog.cz
- Jan Šípek, seminární práce: Keltské Hradiště u Stradonic
