Přeskočit na obsah

Peter Schreier

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Peter Schreier
Schreier v roce 1976
Schreier v roce 1976
Narození29. července 1935
Míšeň
Úmrtí25. prosince 2019 (ve věku 84 let)
Drážďany
Příčina úmrtínemoc
Alma materKreuzschule (1943–1954)
Vysoká škola hudební Carla Marii von Webera (1956–1959)
Povoláníoperní pěvec, dirigent, zpěvák a hudební skladatel
OceněníRobert Schumann Prize of the City of Zwickau (1969)
Zlatý vlastenecký záslužný řád (1984)
Hudební cena Léonie Sonningové (1988)
Hudební cena Ernsta von Siemense (1988)
Řád hvězdy přátelství národů (1989)
Royal Academy of Music Bach Prize (2009)
Lipská mezinárodní Mendelssohnova cena (2011)
… více na Wikidatech
Webová stránkawww.mhalberstadt.net
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Peter Schreier (29. července 1935, Míšeň, Německo – 25. prosince 2019 Drážďany[1][2]) byl německý operní pěvec (tenorista) a dirigent.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Hudebně se začal vzdělávat ve škole při Dresdner Kreuzchoru (sboru při kostelu sv. Kříže v Drážďanech). Tam jeho talent objevil sbormistr Rudolf Mauersberger, který ho nechal zpívat mnoho sólových partů, z nichž byla řada na konci 40. let 20. století nahrána.

V 16 letech se jeho dětský alt[3] změnil v tenor, což si vždy přál, kvůli rolím evangelistů v Bachových pašijích a Vánočním oratoriu. Začal studovat zpěv a věnoval se i studiu orchestrálního a sborového dirigování (dirigoval od roku 1969).

Profesionální debut zažil v roce 1959 v roli Prvního vězně v Beethovenově Fideliovi, záhy nato zažil úspěchy v mozartovských rolích.

V roce 1963 získal angažmá v berlínské Státní opeře, byl též pravidelným hostem ve Vídni. Od roku 1967 byl po čtvrt století pravidelným účastníkem Salcburského festivalu. Když v roce 1966 zemřel Fritz Wunderlich, byl označen za největšího žijícího mozartovského tenora, zejména kvůli pečlivé intonaci a dikci.[4]

Zpíval role v německých operách (Richard Wagner, Engelbert Humperdinck, Hans Pfitzner – v jeho Palestrinovi vystoupil jak v Mnichově, tak ve Východním Berlíně).

Vynikl i jako písňový zpěvák, zejména v cyklech Schumanna a Schuberta a v písních Mozarta a Beethovena. Zvláště významné jsou nahrávky Schubertovy Zimní cesty s klavíristy Svjatoslavem Richterem a Andrásem Schiffem.[4]

Pořídil množství nahrávek, významné jsou zejména nahrávky Bachových děl, ať už kantát, nebo Matoušových a Janových pašijí, a to v několika různých verzích (dir. Herbert von Karajan, Claudio Abbado, Helmuth Rilling ad.).

Operní jeviště opustil v roce 2000, naposledy zpíval v roce 2005 (a zároveň dirigoval) při pražském provedení Vánočního oratoria.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Schreier na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Tenor Peter Schreier mit 84 Jahren in Dresden gestorben. Die Zeit online vom 26. Dezember 2019, abgerufen am 26. Dezember 2019.
  2. ↑ BR Klassik vom 26. Dezember 2019: Zum Tod des Tenors Peter Schreier. Evangelist und Wagner-Tenor, von Matthias Keller, abgerufen am 26. Dezember 2019
  3. ↑ MACUŠÍK, Jaroslav. Peter Schreier - Vom Knabenalt Des Dresdner Kreuzchores Zum Lyrischen Tenor Vinyl/LP. www.vinylio.cz [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b BLYTH, Alan. Schreier, Peter. Grove Music Online [online]. Oxford Music Online [cit. 2011-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Nositelé Hudební ceny Léonie Sonning
Igor Fjodorovič Stravinskij (1959) • Leonard Bernstein (1965) • Birgit Nilssonová (1966) • Witold Lutosławski (1967) • Benjamin Britten (1968) • Boris Christov (1969) • Sergiu Celibidache (1970) • Arthur Rubinstein (1971) • Yehudi Menuhin (1972) • Dmitrij Šostakovič (1973) • Andrés Segovia (1974) • Dietrich Fischer-Dieskau (1975) • Mogens Wöldike (1976) • Olivier Messiaen (1977) • Jean-Pierre Rampal (1978) • Janet Baker (1979) • Marie-Claire Alainová (1980) • Mstislav Rostropovič (1981) • Isaac Stern (1982) • Rafael Kubelík (1983) • Miles Davis (1984) • Pierre Boulez (1985) • Svjatoslav Richter (1986) • Heinz Holliger (1987) • Peter Schreier (1988) • Gidon Kremer (1989) • György Ligeti (1990) • Eric Ericson (1991) • Georg Solti (1992) • Nikolaus Harnoncourt (1993) • Krystian Zimerman (1994) • Jurij Bašmet (1995) • Per Nørgård (1996) • András Schiff (1997) • Hildegard Behrens (1998) • Sofia Gubajdulina (1999) • Michala Petri (2000) • Anne-Sophie Mutter (2001) • Alfred Brendel (2002) • György Kurtág (2003) • Keith Jarrett (2004) • John Eliot Gardiner (2005) • Yo-Yo Ma (2006) • Lars Ulrik Mortensen (2007) • Arvo Pärt (2008) • Daniel Barenboim (2009) • Cecilia Bartoli (2010) • Kaija Saariaho (2011) • Jordi Savall (2012) • Simon Rattle (2013) • Martin Fröst (2014) • Thomas Adès (2015) • Herbert Blomstedt (2016) • Leonidas Kavakos (2017) • Mariss Jansons (2018) • Hans Abrahamsen (2019) • Barbara Hannigan (2020) • Unsuk Chin (2021) • Pierre-Laurent Aimard (2022) • Evelyn Glennie (2023)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Peter_Schreier&oldid=22218933“