Přeskočit na obsah

Stachy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stachy
Kostel na náměstí
Kostel na náměstí
Znak obce StachyVlajka obce Stachy
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVimperk
Obec s rozšířenou působnostíVimperk
(správní obvod)
OkresPrachatice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 145 (2024)[1]
Rozloha28,17 km²[2]
Nadmořská výška738 m n. m.
PSČ384 73
Počet domů569 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ15
Kontakt
Adresa obecního úřaduStachy 200
384 73 Stachy
info@stachy.net
StarostaIng. Petr Lampa
Oficiální web: www.stachy.net
Stachy
Stachy
Další údaje
Kód obce550515
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Stachy (německy Stachau; 6. p ve/na Staších, Stachách[4]; dříve Stachov[5]) se nachází v okrese Prachatice, kraj Jihočeský. Leží zhruba 10 km severozápadně od Vimperka, 26 km sz. od Prachatic a 60 km zsz. od Českých Budějovic. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.

Vlastní Stachy leží na úpatí Šumavy: západně od Stach se vypíná Popelná hora (1092 m), jihozápadně Churáňovský vrch (1120 m) a jižně Na dědku (dříve Hrb[6]) (1074 m). Protéká jimi Jáchymovský potok, který se za vesnicí stéká s říčkou Spůlkou, přítokem Volyňky.[7]

Na území obce – 5 km na jihozápad od centra – leží na úbočí Churáňovskáho vrchu lyžařský areál Zadov, jedno ze dvou největších středisek zimních sportů v Jihočeském kraji.[8]. Je zde několik lanovek, vleků a sjezdovek a těsně pod Churáňovským vrchem na Churáňově stadion pro běžecké lyžování.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1578. Vznikla jako osada Stachov kolem tehdejší sklárny.[9] Stachy byly králováckou rychtou, jednou z osmi na Šumavě. Její obyvatelé byli poddanými přímo krále, kromě sklářství se živili i obchodem a výrobou dřevěného zboží (např. stachovské dřeváky a šindele).[9] Stachy tvořily jednu z hlavních obcí šumavského Podlesí a zejména v 19. století se mnoho jejich obyvatel živilo světáctvím (prací ve světě).

V roce 1905 zahájil činnost "Spořitelní a záložní spolek pro politickou svobodnou obec Král.Hvozd-Stachy a okolí ve Staších".[10]

V roce 1910 byl založen "Hospodářsko-lesní spolek okresu kašperskohorského ve Stachách".[11]

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Nižší sídelní jednotkou (samotou) jsou Nové Hutě, dříve nazývané také Matějov.[13]

Ve znaku obce je v zeleném poli zlatý jednoocasý lev ve skoku držící žezlo.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Stachách.

Zvláštností Stach jsou dva kostely postavené jen 100 m od sebe.

Stachy byly v roce 1995 vyhlášeny vesnickou památkovou rezervací.[8][14]

Vesnickou památkovou zónou byly v roce 1995 vyhlášeny Chalupy.[15]

Chráněné části přírody

[editovat | editovat zdroj]

V katastrálním území Stachy se nalézá několik dalších maloplošných chráněných území a stromů:

Mykologická lokalita

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Hřibová rezervace Stachy.

Příznivci mykologie zde nacházejí hříbky v parku, který se nachází uprostřed obce.[16] Počátkem 60. let 20. století pracovníci z místní benzínové pumpy nechali navézt do parčíku na náměstí lesní zeminu. První exempláře hřibů smrkových (Boletus edulis) se zde objevily v roce 1963, později přibyl i hřib koloděj (Boletus lurdis). Výskyt hřibů je každoročně sledován a evidován, podle místních záznamů rekordní sezónou byl rok 1995, kdy na stašském náměstí vyrostlo celkem 379 hřibů.[17]

Významní rodáci

[editovat | editovat zdroj]
Pamětní deska významným rodákům - odbojářům v obci Stachy
  • Josef Bartík – zpravodajský důstojník, příslušník československého protinacistického odboje
  • Václav Kalina – důstojník, příslušník československého protinacistického odboje
  • František Foltýn – český moderní malíř, dlouhodobě působil ve Francii
  • Andreas Hartauer (1839–1915) – autor písně Tam v krásné Šumavě (Tief drin im Böhmerwald)
  • Rudolf Maros (1917– 1982) – maďarský hudební skladatel

Odraz v kultuře

[editovat | editovat zdroj]

V povídce Karla Klostermanna Odysea soudního sluhy je zmíněna cesta soudního sluhy Mastílka na Stachy a do všech okolních osad, které pod stachovskou obec patří. Účelem jeho cesty bylo nalezení Josefa Voldřicha, osob s tímto jménem však v celé obci žilo velké množství.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=stachy
  5. Archivovaná kopie. www.stachy.net [online]. [cit. 2019-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-18. 
  6. Mapový list M-33-100-C-d-2 vojenské topografické mapy 1:10 000 [online]. Ústřední správa geodézie a kartografie, 1967 [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. 
  7. Základní mapa ČR 1:100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. 
  8. a b c Stachy [online]. Obecní úřad Stachy [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-17. 
  9. a b Historie a současnost [online]. Obecní úřad Stachy [cit. 2011-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-17. 
  10. Výroční zpráva Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev v království Českém v Praze. [s.l.]: [s.n.], 1910. S. 112. 
  11. Zemědělské zprávy. Úřední věstník Českého odboru rady zemědělské pro království České. Praha: [s.n.], 1911. S. 245. 
  12. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  13. DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 24.10.10. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2024-10-23]. Dostupné online. 
  14. Stachy - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 
  15. Chalupy - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 
  16. KUBŮ, František. Vimperk a okolí. Vimperk: Městský úřad, 2006. 2 s. 
  17. Malá historie našich hub. S. 16. Stašsko [PDF online]. Obecní úřad Stachy, 2016-06 [cit. 2017-11-10]. Čís. 4, s. 16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-23. 
  18. LUNIACZEK, Petr: Putování za jihočeskou lidovou architekturou; České Budějovice, 2009 s. 90-94 ISBN 978-80-254-4187-9

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]