Svatolína cypřiškovitá
 Svatolína cypřiškovitá | |
|---|---|
 Svatolína cypřišová (Santolina chamaecyparissus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
| Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
| Podčeleď | hvězdnicové (Asteroidae) |
| Rod | svatolína (Santolina) |
| Binomické jméno | |
| Santolina chamaecyparissus L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatolína cypřiškovitá (Santolina chamaecyparissus)[1] je druh rostlin z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), často vysazovaných v okrasných záhonech.
Synonyma
[editovat | editovat zdroj]Je používáno synonymum Abrotanum foemina a více než 20 dalších.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Je to asi 30–70 cm vysoký stálezelený polokeř nebo keř s poléhavě vystoupavými větvičkami. Listy jsou střídavé, jemně peřenosečné, hřebenovitě uspořádané, stříbřité barvy. Kvete od června do srpna žlutými knoflíkovitými úbory, složenými pouze z trubkovitých květů. Květenství jsou umístěna na dlouhých vzpřímených větvičkách pokrytých plstnatými chlupy. Celá rostlina je silně aromatická.
Je původní v oblasti Středomoří, kde její porosty tvoří součást nižší suchomilné křovinaté vegetace typu garrigue a jí podobných. Údaje o přesném původu druhu se liší, neboť existuje řada morfologických typů považovaných nyní za samostatné druhy.[3] [4]
Použití
[editovat | editovat zdroj]
Rostliny lze použít v ČR jako okrasné rostliny. Jsou to snadno a rychle rostoucí polokeře pro skalky a trvalkové záhony, jako půdokryvné dřeviny nebo na zelené střechy, vhodné jsou také do výsadeb poblíž cest, na obruby záhonů, štěrkové lavice apod.[5] Rostlina tvoří plochy nebo nízké keře. Během celé vegetace je dekorativní svým šedivě stříbřitým olistěním. Listy na podzim neopadávají. Někdy je používána jako sušená květina nebo doplňkový materiál při aranžování květin.
U arabských národů a v antickém Řecku byla používána v lidovém léčitelství na choroby spojené s pohybovým aparátem, záněty kloubů a revnatismus a na výplachy očí. Její aroma funguje jako repelent proti hmyzu a molům či proti střevním parazitům. Je využívána v aromaterapii a jako vykuřovadlo k očistě prostoru, byly jí též připisovány magické účinky.[6]
Pěstování
[editovat | editovat zdroj]Preferuje slunečné nebo světlé stanoviště, vyžaduje propustné půdy, snese i přísušky. Lze ji pěstovat prakticky bez zálivky. Množení semeny, řízky. Vhodný je jarní řez zabraňující přílišnému vyholování rostlin, později stříháme též po odkvětu.[6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2019-05-20]. Dostupné online.
- ↑ Santolina chamaecyparissus L. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2019-05-20]. Dostupné online.
- ↑ Santolina chamaecyparissus L. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2019-05-21]. Dostupné online.
- ↑ SANTOLINA CHAMAECYPARISSUS L. – svatolina cypřiškovitá | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-05-21]. Dostupné online.
- ↑ Svatolína | Santolina pěstování. ČESKÉSTAVBY.cz [online]. [cit. 2019-05-20]. Dostupné online.
- ↑ a b McVicarová, Jekka: Velká kniha bylinek. Euromedia 2005, s. 238
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu svatolína cypřiškovitá na Wikimedia Commons 
Taxon Santolina chamaecyparissus ve Wikidruzích