vřeštět
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [vr̝ɛʃcɛt]
dělení
[editovat]- vřeš-tět
sloveso
[editovat]- nedokonavé
- intranzitivní
varianty
[editovat]- (zastarale) vřeštěti
časování
[editovat]| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | vřeštím | vřeštíš | vřeští | vřeštíme | vřeštíte | vřeští |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| vřešti | vřeštěme | vřeštěte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
| činné | vřeštěl | vřeštěla | vřeštělo | vřeštěli | vřeštěly | vřeštěla |
| trpné | vřeštěn | vřeštěna | vřeštěno | vřeštěni | vřeštěny | vřeštěna |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
| přítomný | vřeště | vřeštíc | vřeštíce |
význam
[editovat]- vydávat táhlý neartikulovaný hlasový projev charakteristický pro některé opice či poloopice, na relativně vysoké frekvenci, uchem (jiného) člověka vnímaný jako příliš naléhavý, nepříjemný, někdy i vyvolávající odmítavé pocity
- (hanlivě) mluvit zbytečně nahlas
překlady
[editovat]- —