Cuadernillo de Ejercicios - Pronombres Dependientes y Personales
Cuadernillo de Ejercicios - Pronombres Dependientes y Personales
Cuadernillo de Ejercicios - Pronombres Dependientes y Personales
Cuadernillo de ejercicios
Maya introductorio
Profesor
Leidy del Rosario Cahum Chan
ALFABETO MAYA
A B CH CH’ E I J K L M
N O P P’ S T T’ TS TS’ U
W X Y
1
VOCALES
A E I O U
Cada consonante se puede combinar con vocales para obtener nombres, palabras monosilábicas o
bisilábicas, según sea la colocación del acento, así será el tono de pronunciación que se le dará.
2
Jun. U’uyej yéetel ts’íibtej le t’aano’ob.
Túmbent’aano’ob-vocabulario
Úu ts’ x
Úulum Ts’íib Xíimbal
P’ k’ ch’
P’u’uk’ K’ab Ch’íich’
1. Utsil
Yáaxil
k’iin, ¿bix
a k’áaba’?
1.1 A’AL A K’ÁABA’ DECIR
3
¿Bix a k’áaba’?
Teen- yo / tech- tú/ in- mi / a-tu /leti’e’- ella o él
1. Y. 1.2 Xook yéetel u’uyej
Bix a k’áaba’?
¿BIX A BEEL?
Ix Mercedes,
¿Bix a beel?
Túumben t’aano’ob
Ma’alob, yuum
bo’otik, ¿kux tech,
aj Santiago? Kux: ¿y?
xmaaj –Señora
Jach ma’alob ko’olel : señora
máak : Señor, persona .
4
Túumben t’aano’ob. Vocabulario
5
BIX U K’ÁABA’ U K’ÁABA’ AJ-Samuel
2.TU’UX A KAAJAl
Tu’ux a kaajal
In kaajal Chetumal 6
En maya se distingue las preguntas con los siguientes
distintivos:
Utsil k’iin/ ma’alob k’iin- Buenos días. Ma’alob chíinil k’iin/Utsil chíinil k’iin-Buenas tardes.
Ma’alob áak’ab- Buenas noches Tak tuláak’ k’iin- Hasta pronto Ki’imak in wóol in k’aj
óoltikech - Mucho gusto
7
¿U páajtal in máan? – ¿puedo pasar ? máanen /oken – adelante
+
Ko’ox - Vamos o sigueme Beet ust /meent uts- Por favor
8
Cuadernillo de ejercicios
Maya introductorio
Profesor
Leidy del Rosario Cahum Chan
10
In chiich u k’áaba’ ix Aurora
11
Para realizar oraciones solo tienes que unir las frases.
5- In k’áaba’ ix Melissa
Tu’ux u kaajal
U- su de él / ella Chúukbes le tsikbalo’obo. Completa las conversciones
12
U K’áaba’ ix María
U k’áaba’ aj Toño U k’áaba’ ix Teresa
U kaajal Felipe Carrillo
U kaajal Cancún U kaajal Kantunilkin
Puerto
14
6.-Xookej . Lee
Leti’e’ aj Rafael Manzón Kauil ,leti’e’ ts’o’oka’an u beel; u yatan u k’áaba’ x-Luisa, u paalal
u k’áaba’ob ix Rosa, aj Mario yéetel Aj Pedro. Leti’ob u kaajalo’ob Felipe Carrillo Puerto.
a)
c)
15
Cuadernillo de ejercicios
Verbo yaan
Maya introductorio
ProfesorA
Leidy del Rosario Cahum Chan
16
NÚMEROS - EL GÉNERO - LOS PRONOMBRES MAYAS
Naaj/otoch: Casa
Luch: jícara
Junp’eel xanab. O’oxtúul paalal. Junp’eel
K’áanche’.
Ka’atúul chan
xch’úupalo’ob.
Juntúul Xhan
xi’ipl.
¿Ba’ax yaantech?
2.- k’ex le verbo yéetel le pronombres personales.
Teen Yaanten
Tech
Yaantech
Leti’
Yaanti’
To’on
Yaanto’on
Te’ex Yaante’ex
Yaanti’ob Leti’ob
2.-Xook le ts’íiba’
In k’áaba’ ix Cristina, in láak’tsil nojoch, in wiichan u k’áaba’ aj Rafael. Yaanten kantúul paalal,
le yáax paal u k’áaba’ aj Francisco, le ka’atúul paal u k’áaba’ aj Antonio, le óoxtúul paal u k’áaba’ ix
Claudia yéetel le kantúul paal u k’áaba’ ix Vanesa. Teen mina’anten suku’uno’ob
Beyxan yaanten junp’éel chichan otoch, yaanten áalak’o’ob: juntuúul miis, ka’atúul peek’ yéetel kantúul
k’éek’eno’ob.
4-Ts’íib (Escribir) le t’aano’ob (oraciones) a k’aj óol yéetel le ma’ k’aj óol .
Ma’ a k’aj óol-
Kantúul
Beyxan
K’éek’eno’ob
Áalak’o’ob
Yáax
6.-¿Qué otras preguntas puedo hacer con YAAN? Ba’ax uláak’o’ob k’áat chi’ob u páajalt a
beetik yéetel yaan
Utsil k’iin, xch’úupal - bix a beel - in k’áaba’ aj Alfonso- tu’ux a kaajal- ustil k’iin - jach ma’alob-
yaanten 26 ja’abo’ob – in kaajal Tixcacal Guardia – jayp’éel ja’abo’ob yaantech - kux tech bix a
k’áaba’ - in k’áaba’ aj Agustina, yuum bo’otik
20
Cuadernillo de ejercicios
21
Maya introductorio
Profesor
Leidy del Rosario Cahum Chan
UNIDAD II
ADJETIVO DEMOSTRATIVO
SINGULAR PLURAL
Le__________________a’ Le__________________o’oba’
Esta/ Este Estas/ Estos
Le__________________o’ Le__________________o’obo’
Esa/ Ese Esas/ Esos
Le__________________e’ Le__________________o’obe’
Aquella /Aquel Aquellas /Aquellos
22
Plural
Le + sustantivo+ a’+o’ob
Yéetel le t’aano’oba’ beet mejen chowak t’aano’ob yéetel le adjetivos demostrativos . Con estas
palabras haz oraciones con los adjetivos demostrativos.
K’ab Mano Nikte’ Flor Cha’an Fiesta
Xanab Zapato
23
Beet le chowak t’aano’ob yéetel adjetivos demostrativos.
Ich maya Ich kastlan t’aan Icha maya Ich kastlan t’aan
Singular Plural
Le xanabo’ Ese zapato Le xanabo’obo’ Esos zapatos
Le tsíimino’ Ese caballo Le tsíimino’obo’ Esos caballos
Le juuja’ Esta iguana Le juujo’oba’ Estas iguanas
Le peek’a’ Este perro Le peek’o’oba’ Estos perros
Le míiso’ Esa escoba Le míiso’obo’ Esas escobas
Le kéejo’ Ese venado Le kéejo’obo’ Esos venados
Le peek’o’ Le
tsíimino’obo’
24
ADJETIVOS CALIFICATIVOS
Le / in + sustantivo+ calificativo 25
Bix le ba’alo’ob ka wilik ti’ le oochelo’ob - ¿Cómo son las cosas que
ves en las fotos?
Le peek’ pool chukwa’, leti’e’ Leti’e’ yaanti’ tso’ots pool mulix Le nikte’ob jejeláas
chichan, yéetel leti’e’ yaanti’ yéetel chukwa’ u blusa chak. bonilo’ob yéetel yanti’
jejeláas bonilo’ob. le’ob ya’ax.
26
Bix a otocho/ Naay yéetel ba’ax yaantech ichil
Yaanten Junp’eel Naaj nojoch yéetel uts, in naay chak k’an yéetel sak, in
naay yaanti’ jo’op’eel kúuchil wenelo’ob yéetel óoxp’eel kúuchil ichkíilo’ob
yaanti’ ka’ap’eel kúuchil Janalo’ob yéetel junp’eel táankab.
Sigular Plural
Pase a exponer.
Le peluche chichan yéetel uts, jejeláas bonilob, samalchak, sack, u yicho’ob box.
27
MÁAX LETI’ÓB YÉETEL BIXO’OB
28
Teene’ kaabalen yéetel tso’ya’anen
29
Ba’ax ku yúuchul tech / ba’ax yaantech
30
K’i’Inam pool se’en síim
Táan pool
Táan pool
Pool Pool
Keléembal Keléembal
Kaal
Kaal
K’ab
Kúuk Kúuk K’ab
Nak’ Nak’
Kaal k’aab Kaal k’aab
K’ab
K’ab
Pix
Pix Ook
Ook
Ook Ook
31
1 Yaaj kúuk
2 Yaaj kaal
6 Yaaj nak’
7 Yaaj ich
8 Yaanti’ K’i’inak’
9 Yaaj Tseem
10 Yaaj píix
11 Yaaj Ook
12 Yaaj Keléembal
Kan. Beet junp’éel tsikbal yéetel juntúuk k’oja’an yéetel juntúun aj-ix ts’aak yaaj, le k’oja’anil
se’en
Angel. Ma’alob chíinil K’iin.
32
Melissa. Ma’alob chíinil K’iin.
Angel. Ma’anen.
Melissa. Yum bo’otik.
33