Leopold V. Habsburský

Leopold V. Habsburský
	vévoda rakouský a hrabě tyrolský
	biskup Leopold na portrétu Josefa Heintze staršího
Doba vlády	1619–1632
Narození	9. října 1586; Štýrský Hradec
Úmrtí	13. září 1632 (ve věku 45 let); Schwaz
Pohřben	Jezuitský kostel v Innsbrucku
Manželka	Klaudie Medicejská
Potomci	Ferdinand Karel Tyrolský, Isabella Klára Tyrolská, Marie Leopoldina Tyrolská, Zikmund František Tyrolský a Maria Eleonora Erzherzogin von Österreich
Dynastie	Habsburkové
Otec	Karel II. Štýrský
Matka	Marie Anna Bavorská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold V. Habsburský (9. října 1586 Štýrský Hradec – 13. září 1632 Schwaz) byl rakousko-tyrolský arcivévoda, biskup pasovský a štrasburský.

Rodina

Byl třetí ze čtyř přeživších synů arcivévody Karla II. a jeho ženy a zároveň neteře, bavorské princezny Marie Anny. Vyrůstal obklopen mnoha sourozenci, mezi nimiž byli pozdější císař Ferdinand II., polská a švédská královna Anna, španělská královna Markéta, polská královna Konstance, toskánská velkovévodkyně Marie Magdalena, nebo vratislavský biskup Karel.

Hodnosti

S Leopoldem se už od útlého mládí počítalo jako s duchovním a tak se ve svých 12. letech stal biskupem pasovským a o rok později koadjutorem ve štrasburské diecézi. Roku 1607 byl jmenován biskupem ve Štrasburku. Nikdy však nebyl vysvěcen na kněze ani na biskupa. V roce 1619 se stal místodržícím v Tyrolsku a Předních Rakousích. Roku 1623 získal vládu části Horních Rakous a o tři roky později se stal v těchto zemích dědičným pánem. Jako svého kancléře v Tyrolsku, si vybral Viléma Bienera, který v té době patřil mezi nejnadanější lidi. V innsbruckém jezuitském kostele, který nechal postavit se nachází hrobka, vybudovaná pro jeho rodinu.

Politika

V politice se mu příliš nedařilo. Přikláněl se na stranu bratrance Rudolfa II. v jeho sporu s protestanty a roku 1611 se svými žoldnéři vtrhl do Prahy a Čech, které vyplenil. V roce 1609 byl neúspěšným kandidátem na místo císařského komisaře v Jülichu-Kleve. V letech 1620–1622 bojoval proti Švýcarskému spříseženstvu, se kterým se nakonec dohodl až v roce 1629. Roku 1632 se musel potýkat se švédskými vojsky v čele s Bernardem Sasko-Výmarským, který neúspěšně zaútočil na pevnost Ehrenberg na horním Rýně.

Manželství a potomci

Po obdržení papežského dispenzu se oženil (1626) s mladou vdovou Klaudií Medicejskou. Z tohoto manželství se narodilo pět dětí.

Marie Eleonora (1627–1629)
Ferdinand Karel (17. května 1628 – 30. prosince 1662), rakouský arcivévoda, tyrolský hrabě, ⚭ 1646 Anna Medicejská (21. července 1616 – 11. září 1676)
Isabella Klára (12. srpna 1629 – 24. února 1685), rakouská arcivévodkyně, ⚭ 1649 Karel III. Gonzaga (31. října 1626 – 14. srpna 1665), vévoda z Mantovy a z Montferratu
Zikmund František (27. listopadu 1630 – 25. června 1665), rakousko-tyrolský velkovévoda, kníže-biskup augsburský, gurkským a tridentský, roku 1665 se zřekl svých církevních úřadů, ⚭ 1665 Hedvika Falcko-Sulzbašská (15. dubna 1650 – 23. listopadu 1681)
Marie Leopoldina (6. dubna 1632 – 7. srpna 1649), ⚭ 1648 Ferdinand III. Habsburský (13. července 1608 – 2. dubna 1657), arcivévoda rakouský, císař římský, král český, uherský a chorvatský, markrabě moravský