Přeskočit na obsah

Bitva o Kyjevský kotel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva o Kyjevský kotel
konflikt: Velká vlastenecká válka
Východní fronta v době bitvy
Východní fronta v době bitvy
Trvání23. srpna – 26. září 1941
MístoKyjev, SSSR
Souřadnice50°27′13″ s. š., 30°30′59″ v. d.
VýsledekDrtivé německé vítězství
Strany
Německá říše Třetí říše Sovětský svaz SSSR
Velitelé
Německá říše Gerd von Rundstedt
Německá říše Ewald von Kleist
Německá říše Heinz Guderian 		Sovětský svaz Semjon Buďonnyj
Sovětský svaz Semjon Timošenko
Sovětský svaz Michail Kirponos†
Síla
544 000 vojáků
neznámo tanků
neznámo děl a minometů
neznámo letadel 		627 000 (55 divizí)[1]
neznámo tanků
neznámo děl a minometů
neznámo letadel
Ztráty
26 856 mrtvých
96 796 raněných
5 018 pohřešovaných
neznámo tanků
neznámo děl a minometů
neznámo letadel 		616 304 mrtvých a zajatých
84 240 zraněných[1]
411 tanků
28 419 děl a minometů
343 letadel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva o Kyjev, též kyjevská obranná operace, byla vojenská operace ve velké vlastenecké válce v rámci operace Barbarossa, která vyústila v katastrofální porážku sovětských vojsk v okolí Kyjeva. Jedná se o bitvu, při které došlo k největšímu obklíčení vojsk v historii válek. Do zajetí padlo přes 600 tisíc sovětských vojáků.

Stručný popis

[editovat | editovat zdroj]

Ve snaze zastavit útočící německou armádu vytvořila v srpnu 1941 Rudá armáda silnou opěrnou linii v předpolí Kyjeva a především na východním břehu Dněpru. V této situaci se Hitler rozhodl bleskově odklonit směrem na jih početné tankové síly, postupující na Moskvu, a dostat se tak obráncům do zad. Toto nečekané rozhodnutí, které zaskočilo mnohé nacistické velitele, zastihlo nepřipravené rovněž sovětské obránce, kteří nedokázali útok odrazit, zejména když se následně v září podařilo jiným německým obrněným jednotkám přeplavit dále na jihu přes Dněpr a uzavřít kolem obránců kotel.

Průběh operace

[editovat | editovat zdroj]
Němečtí vojáci staví pontonový most přes Dněpr

V srpnu vznikl na Ukrajině, západně od Kyjeva, výběžek ve frontě, který znamenal pro útočící Wehrmacht vážný problém. Přes houževnatou sovětskou obranu Němci postupovali jen za cenu značných ztrát a nakonec byli Sověty dokonce přinuceni k částečnému ústupu z již dobytých předměstí Kyjeva.

Za této situace Německé hlavní velitelství (OKH) zvažovalo, zda má podpořit postup Skupiny armád Jih v okolí Kyjeva přesunutím části obrněných sil Skupiny armád Střed, postupující tou dobou středním Ruskem směrem na Moskvu. O tomto plánu se rozhořel spor mezi vysokými německými důstojníky a samotným Hitlerem, ale vůdce nakonec rozhodl, že uskupení sovětských vojsk musí být zlikvidováno a Ukrajina co nejrychleji využita pro potřeby německého válečného průmyslu i zemědělství.

Na pomoc německé Skupině armád Jih, která postrádala dostatečnou sílu potřebnou k překročení Dněpru, byly tedy vyslány německé síly ze Skupiny armád Střed. Jednalo se o podstatnou část 2. tankové armády generála Heinze Guderiana a o 2. armádu (němečtí velitelé s tímto krokem nesouhlasili – sám Guderian se pokusil to Hitlerovi rozmluvit).

Spory nastaly i na sovětské straně mezi Stalinem a Žukovem, který si přál stažení jednotek bránících Kyjev za Dněpr, protože si byl vědom možnosti obklíčení. Stalin však zastával svůj názor a rozhodl o tom, že se sovětská vojska budou bránit na stávajících pozicích.

Hlavní útok německých vojsk na postavení Rudé armády začal 23. srpna 1941. Sovětská vojska, jimž velel maršál SSSR Semjon Buďonnyj, nedokázala reagovat na bleskové akce Wehrmachtu, neboť, i když měla co do počtu vojáků početní převahu, neměla odpovídající sílu, kterou by mohla čelit úderným seskupením německých tanků. Jednotky se dostaly brzy do obklíčení a 13. září Stalin neúspěšného Semjona Buďonného odvolal z velení armády. Obranu Kyjeva začal řídit generál Michail Kirponos, který však rovněž katastrofě zabránit nedokázal. Některým sovětským jednotkám se ještě podařilo z obklíčení probít a zapojit se do dalších bojů.

19. září byla nucena Rudá armáda opustit Kyjev. Přesunuli se však pouze do již uzavřeného kotle na východním břehu Dněpru, když za sebou zničili všechny mosty. O den později padl generál Michail Kirponos. 26. září se vzdaly poslední zbytky obklíčených sovětských vojsk.

Důsledky

[editovat | editovat zdroj]
Sovětské vyznamenání "Za obranu Kyjeva"

Rudá armáda utrpěla drtivou porážku, při které bylo zabito, zraněno či zajato přes 700 tisíc vojáků. Jako důsledek německého vítězství u Kyjeva byl odstraněn významný výběžek v jižní části německo-sovětské fronty a skupině armád Jih se otevřela cesta k dobytí a obsazení strategicky významné oblasti - Donbasu a následně postupu na Kavkaz.

Vojska Skupiny armád Střed se vrátila na sever a znovu zapojila do útoku na Moskvu. Operace u Kyjeva však představovala přibližně měsíční zdržení, což mohlo, spolu s dalšími okolnostmi, přispět k tomu, že místo dobytí hlavního města do příchodu zimy je na přelomu roku u Moskvy potkala první vážná porážka.

Ještě v září, bezprostředně po dobytí Kyjeva, začali Němci s pomocí místních kolaborantů s vyhlazováním Židů. Během prvních dnů jich bylo v nedaleké rokli Babij Jar zastřeleno přes 33 tisíc. Později bylo vybíjeno i romské a slovanské obyvatelstvo a odhaduje se, že do osvobození, během dvou let masového zabíjení tam přišlo o život 100–200 tisíc osob.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Battle of Kiev (1941) na anglické Wikipedii, Schlacht um Kiew (1941) na německé Wikipedii a Киевская операция (1941) na ruské Wikipedii.

  1. ↑ a b Glantz (1995), p. 293

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Operace a bitvy na východní frontě druhé světové války
Operace Barbarossa • Obrana Brestské pevnosti • Bitva u Bělostoku a Minsku • Bitva u Brodů • Bitva u Smolenska • Obležení Oděsy • Bitva o Kyjevský kotel • Bitva před Moskvou • Pokračovací válka • Obležení Leningradu • Bitva o Sevastopol • Bitva o Rostov • Kerčsko-feodosijská operace • Děmjanský kotel • Druhá bitva o Charkov • Operace Blau • Bitva u Voroněže • Bitva o Ržev • Bitva o Kavkaz • Bitva u Stalingradu • Operace Uran • Operace Saturn • Bitva o Velikije Luki • Operace Mars • Mansteinova jarní ofenzíva • Bitva u Sokolova • Operace Cikánský baron • Bitva u Kurska • Operace Kutuzov • Operace Vojevůdce Rumjancev • Operace Suvorov • Bitva o Dněpr • Bitva o Kyjev • Dněpersko-karpatská operace • Žytomyrsko-berdyčevská operace • Leningradsko-novgorodská operace • Korsuň-ševčenkovská operace • Bitva u Kamence Podolského • Krymská operace • Operace Svátky jara • Operace Bagration • Bitva v oblasti Tali-Ihantala • Lvovsko-sandoměřská operace • Jasko-kišiněvská operace • Karpatsko-dukelská operace • Baltická operace • Bělehradská operace • Budapešťská operace • Viselsko-oderská operace • Západokarpatská operace • Východopruská operace • Bitva u Jasla • Boje o Liptovský Mikuláš • Východopomořanská operace • Operace Jarní probuzení • Ostravská operace • Hornoslezská operace • Bratislavsko-brněnská operace • Vídeňská operace • Bitva o Berlín • Pražská operace
Druhá světová válka
Chronologie
Události
vedoucí k
2. světové
válce
1939
  • Invaze do Polska (1. 9. – 6. 10.): Bitva o Westerplatte (1.–7. 9.), Sovětská invaze do Polska (17. 9. – 6. 10.)
  • Bitva u ústí Rio de La Plata (13. 12.)
  • Zimní válka (30. 11. 1939 – 13. 3. 1940)
    		•
    1940
  • Zimní válka (30. 11. 1939 – 13. 3. 1940): Mainilský incident (26. 11. 1939), Moskevský mír (12. 3.)
  • Německá invaze do Dánska (9. 4.)
  • Německá invaze do Norska (8. 4. – 10. 6.): Bitva o Narvik (9. 4. – 8. 6.)
  • Bitva o Nizozemsko (10.–19. 5.)
  • Bitva o Belgii (10.–25. 5.)
  • Bitva o Francii (10. 5. – 25. 6.): Bitva u Sedanu (12.–15. 5.), Bitva u Dunkerque (24. 5. – 4. 6.)
  • Anexe Pobaltí Sovětským svazem (17. 6.)
  • Bitva o Británii (10. 7. – 30. 10.)
  • Druhá vídeňská arbitráž (30. 8.)
  • Bitva o Dakar (23.–25. 9.)
  • Italsko-řecká válka (28. 10. 1940 – 23. 4. 1941)
    		•
    1941
  • Holokaust (1941–1945)
  • Italsko-řecká válka (28. 10. 1940 – 23. 4. 1941)
  • Německá invaze do Jugoslávie (6.–18. 4.)
  • Bitva o Řecko (6.–30. 4.)
  • Obléhání Tobruku (11. 4. – 10. 12.)
  • Invaze na Krétu (20. 5. – 1. 6.)
  • Operace Barbarossa (od 22. 6.): Bitva u Bělostoku a Minsku (22. 6. – 3. 7.), Bitva u Smolenska (6. 7. – 5. 8.), Bitva o Kyjevský kotel (23. 8. – 26. 9.), Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva před Moskvou (1. 10. 1941 – 7. 11. 1942)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Útok na Pearl Harbor (7. 12.), Bitva o Malajsii (8. 12. 1941 – 30. 1. 1942), Bitva o Singapur (8. 12. 1941 – 15. 2. 1942), Boj o Filipíny (8. 12. 1941 – 9. 6. 1942), Invaze do Indonésie (8. 12. 1941 – 9. 3. 1942)
    		•
    1942
  • Atentát na Heydricha (27. 5.), Vyhlazení Lidic (9. 6.)
  • Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944)
  • Operace Blau (28. 6. – 24. 11.): Bitva u Voroněže (28. 6. – 24. 7.), Bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943)
  • Druhá světová válka v Africe: Bitva o Madagaskar (5. 5. – 5. 11.), První bitva u El Alameinu (1.–27. 7.), Druhá bitva u El Alameinu (23. 10. – 5. 11.), Operace Torch (8.–16. 11.), Tuniské tažení (17. 11. 1942 – 13. 5. 1943)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Malajsii (8. 12. 1941 – 30. 1. 1942), Bitva o Singapur (8. 12 1941 – 15. 2. 1942), Boj o Filipíny (8. 12. 1941 – 9. 6. 1942), Invaze do Indonésie (8. 12. 1941 – 9. 3. 1942), Bitva v Korálovém moři (4.–8. 5.), Bitva u Midwaye (3.–7. 6.), Bitva o Guadalcanal (7. 8. 1942 – 9. 2. 1943)
    		•
    1943
  • Východní fronta: Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943), Třetí bitva o Charkov (19. 2. – 15. 3.), Bitva v Kurském oblouku (5. 7. – 23. 8.), Operace Suvorov (7. 8. – 2. 10.), Bitva o Dněpr (24. 8. – 23. 12.)
  • Druhá světová válka ve Středomoří: Tuniské tažení (17. 11. 1942 – 13. 5. 1943), Invaze na Sicílii (9. 7. – 17. 8.), Vylodění v Itálii (3.–16. 9.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Guadalcanal (7. 8. 1942 – 9. 2. 1943)
    		•
    1944
  • Východní fronta: Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva u Kamence Podolského (4. 3. – 17. 4.), Operace Bagration (22. 6. – 29. 8.), Varšavské povstání (1. 8. – 2. 10.), Slovenské národní povstání (29. 8. – 28. 10.)
  • Západní fronta: Vylodění v Normandii (6. 6.), Bitva v ústí Šeldy (2. 10. – 8. 11.), Operace Market Garden (17.–25. 9.), Bitva v Ardenách (16. 12. 1944 – 25. 1. 1945)
  • Druhá světová válka ve Středomoří: Bitva o Monte Cassino (17. 1. – 18. 5.), Vylodění u Anzia (22. 1. – 5. 6.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Guam (21. 7. – 10. 8), Bitva o Filipíny (20. 10. 1944 – 2. 9. 1945)
    		•
    1945
  • Bitva v Ardenách (16. 12. 1944 – 25. 1. 1945)
  • Viselsko-oderská operace (12. 1. – 3. 2.)
  • Bitva o Berlín (16. 4. – 2. 5.)
  • Osvobození Československa (10. 3. – 11. 5.): Ostravská operace (10. 3. – 5. 5.), Plzeňské povstání (5.– 6. 5.), Pražské povstání (5. 5. – 9. 5.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Filipíny (20. 10. 1944 – 2. 9. 1945), Bitva o Iwodžimu (16. 2. – 26. 3.), Bitva o Okinawu (1. 4. – 21. 6.), Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki (6. 8. a 9. 8.), Sovětsko-japonská válka (9. 8. – 3. 9.)
    		•
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bitva_o_Kyjevský_kotel&oldid=22970001“